retrix

Je to rozhodně film, který milovník té doby nemůže opomenout. Žádný takový film s tolika živými komparsisty, si troufám tvrdit, se již nenatočí. Film má v současné podobě 2 hodiny a pár minut. Původně byla i rozšířená 4 hodinová verze filmu, ve které je více zobrazen nejen průběh bitvy u Waterloo ale i podrobněji u Ligny. Ve filmu je několik historických omylů, jedním z hlavních je, kdy pruské vojsko přijde na bojiště v samém závěru dne a takřka jednou ranou změní výsledek a ukončí bitvu. Ve skutečnosti se Prusové vloží do bitvy mnohem dříve a začnou vázat na sebe část francouzských sil. Později ale příchod dalších Prusů položí Francouze na kolena a rozhodne průběh bitvy.

Film byl natočen dle povídky Duel od Joesepha Conrada. Zajímavostí filmu je však ta skutečnost, že povídka byla napsána dle skutečných husarů v napoleonově armádě. Jmenovali se Dupont a Fournier. Ti spolu svedli 30 soubojů v průběhu 19 let. Podobně jako ve filmu i zde nakonec Dupont vyhrál v posledním souboji na pistole a donutil Fourniera ke slibu, že ho už nikdy nebude obtěžovat. Film hlavně vyniká přesným ztvárněním vojenských uniforem a dobového přiblížení napoleonské éry. Scott svoji prvotinu celovečerního filmu nenatočil jako akční historickou fresku, zaměřil se na psychologii a osud hlavních postav. Postavy Feraud a d'Hubert se od začátku až téměř po celý film vyvíjejí stejně, ale na konci jdou oba zcela jinou cestou životem.

Bezvýchodná drsná realita , která zcela jistě někde existuje v mnoha podobách, převedená na filmové plátno s koncentrovaným násilím a akčním napětím, odplatou a konečným sebeuspokojením. Mementem filmu je právě ona neschopnost současné společnosti bránit se podobným excesům, jenž doba přináší. Film samotný vzbudil spíše kladné ohlasy u kritiků a po celém světě vydělal cca 10 milionů EUR. Nemalou měrou k úspěchu přispěl i stárnoucí hlavní hrdina Michael Caine.

Pohádkový svět ve spojení s tím skutečným, tam může vyniknout jen velký umělec s nadáním, což Del Toro (netvrdím že na 100 %) potvrdil. Propojení těchto světů a některých prvků je podobné filmu Letopisy Narnie. Na rozdíl od Narnie se však Del Toro více zaměřil na dospělé diváky (tento film bych dětem moc nedoporučoval) a to mu možná vyneslo i tolik ocenění a vítěztví po celém světě. Ono spojení vysněného pohádkového světa v kontrastu s tvrdou realitou Frankova režimu a brutálního otčíma, dělá film poetický a hladí na duši. Navíc Del Toro nechává konec otevřený a nechává hlavní hrdinku vplout do říše podzemi jako princeznu Moannu. Duše Ofelie tím nalezla to, co ve skutečném světě ztratila a neměla. Jediné, co mně po celý film vadilo, byl český dabing Ofelie - nepřirozený, strohý, bez patřičné intonace a zaujetí k postavě.

Film začíná úvodem, že celý vesmír je v ohrožení. Přeháním, já vím: "schránku lze otevřít pouze v krajním případě, když už není žádná naděje". Tyto hlášky většinou už začínají vypovídat o filmu samém a ani v tomto případě nezklamaly. Film mě prakticky ničím nezaujal, či spíše unudil k tomu, že jsem se těšil, až bude konec.

Jsem přesvědčen, že to je to spíše klubový film mezi vyhraněné diváky a i když vydělal kolem 16 milionu dolarů svým chlebodárcům, kritika na něj byla rozpolcena. Původně měl hlavní role ztvárnit Brad Pitt a Cate Blanchet. Brad ale nakonec na poslední chvíli od smlouvy odstoupil (Brade přešel na jiný projekt a začal točit velkofilm Troja) a Cate byla těhotná, jak je uvedeno již v zajímavostech k filmu. Film není jednoduchý na pochopení, vychází z mayského náboženství o posvátném centrálním stromu spojujícího zemi s podsvětím Xibalba. Základním poselstvím filmu je, že existuje několik cest k cíli, ale konečný cíl je vždy stejný. Snad i proto Aronofsky rozplétá ve filmu 3 dějové linie v různě časovém období, přičemž třetí dějová linie, kdy Tom putuje v bublině k podsvětí Xibalba, je přímo spojena s Mayským pojetím světa (mimochodem, kdo jste to nepochopil, ten strom v bublině představuje umírající Izi). Všechny tři alegorie nakonec končí stejným podobenstvím a to, že smrt dává život něčemu novému a že není konečná. To je asi hlavní myšlenka filmu.

Slušně natočený snímek, postraumatický, mírně sebekritický. Film nedělá ze svých hrdinů supermany (jak bývá zvykem u americké válečné produkce) a na druhé strané pobíhající šašky, ale řeší všední starosti a hrdinství vojáků na frontě v přední linii. Tím, že je snímek černobílý, mohl si dovolit použít dokumentární záběry, které do filmy vhodně zapadly, aniž by to nějak narušilo děj.

Tahle akční honička s komediálními dialogy je super. Úvodem žádná zbytečná seznamovačka, film má našlápnuto přímo na věc. Akční scény jsou vymyšleny s nápaditostí a ladností. Bruce je zase tam, kde mu to padne a s plejádou dalších skvělých herců a vtipným scénářem patří tenhle film rozhodně k těm nejlepším.

Nevím, jestli herci hráli Indiány nebo Indiáni herce, ale zahráli to skvěle. Až jsem si říkal, kde Mel nabral tak věrně a výborně zahrané postavy. Režie Mela byla bravůrní, protože začátek by klidně mohla převzít i jako hraný dokument o indiánech BBC. Prostřední část filmu byla zbytečně rozvláčná, ale potom to má šmrnc a spád. Jediná negativa, která snad filmu mohu vytknout - centrum Mayů se mi vůbec nelíbilo a pak ta naháňka džunglí se dala zvládnout více přirozeně.

Žaneta je boží, nechápu komisi, proč ji nevzali na DAMU, škoda vyhaslé hvězdy, která mohla zářit i dnes. Paní Galatíková zahrála svoji roli rovněž s úctou. Samozřejmě nelze pominout i skvělou režii, která se dnes už tak nevidí.