Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Dokumentárny
  • Animovaný
  • Akčný

Recenzie (3 271)

plagát

Kočky neberem (1966) 

Slátanina, a ty dialogy, bože!..z tohoto už jsem vážně dávno vyrostl, možná že v té době by mě to vzalo, podobně jako dnes všechny čtyřicátníky, všecky trampy, čundráky apod., možná i v mých pubertálních letech (ale to jsem film zas neviděl), které jsou doufám už dávno minulostí, ale dnes už toto nejenže nechápu, ale ani se mě to pochopit nechce. Faktem však je, že dostat tenkrát babu nebyl zas takový problém, vše bylo takové povolnější a uvolněnější, bez určitých nároků apod..Kouzlo filmu a jisté ideje už jsou dávno pryč a pamětníci s kapkou v oku jen zavzpomínají. Jedna jen za sličné mladé holky, dnes často používaný výraz hééérečka a jakýsi country laděný hudební doprovod....P.S.: Toto a Nová vlna ? A režisér...Pinkava? Komentář zde jako 3. v pořadí..

plagát

I Bastardi (1968) 

Dva nevlastní bratři, drobní zločinci, Jason (Gemma) a Adam (opět perfektně slizký a hrozivý Klaus Kinski) ve slušném, temném, špinavém a poměrně raritním Tessariho zločineckém eurocrimi z později čistě specifického subžánru poliziesco (rozkvět tohoto žánru přišel někdy začátkem 70's). Film byl opravdu perfektně obsazen, matku alkoholičku oběma bratrům hrála známá herecká hvězda 30-40 let Rita Heyworth (nikdy jsem tuto dámu světové kinematografie neviděl hrát jako už "starou ženu", byla to ale podle mě důstojná rozlučka, ikdyž v pro ní, tedy hodně nezvyklém obskurním filmu, ale rozhodně ne špatném), dále tam byla děvka Karen, která se spojí s kýmkoliv, kdo je momentálně na vedoucí straně, tu si z chutí zahrála krásná Margaret Lee. Je to zvláštní film, oproti svým slavnějším a slovutnějším žánrovým bratříčkům, především ze začátku 70. let, není tak vzrušující, akční ani násilný. Perfektní akci tu vidíme ihned na začátku v přepadení klenotnictví s totálním rozstřílením, poté v pronásledování policisty a vynalézavém shození auta z útesu. Násilné scény tu má na svědomí banda okolo Adama, která na pokraji lesa zmlátí zpočátku velmi úspěšně se bránícího Jasona, Adam se zde například pokusí znásilnit Karen tím, že jí strhne její modré kalhotky. Konec je jakoby bez smyslu a konvencí, upřímně řečeno, film špatný jako celek není, groovy hudba 60. let byla perfektní (především přitažlivá úvodní skladba), ale čekal jsem trochu víc, více vzrušení, akce, přestřelek, hlavně mezi hlavními hrdiny. Netypické zločinecké eurocrimi, zábavné, které svoje kouzlo jistě má, ale záleží už na každém z vás, na vašem názoru atd, zřejmě ale musíte být tak trochu i fandou do levných-obskurních italských krimi filmů. Škoda jen té velmi nekvalitní kopie z nějaké japonské televize, která se mi dostala do rukou, navíc tato tv-verze (silně zkrácená, cenzurovaná) čítala jen ubohých 67. minut, kdy film by měl alepsoň podle údajů z IMDb (pokud tomu máme věřit) měl mít 102 min!

plagát

Vinobraní (1982) 

Těch vztahů děda-vnuk jsme v našich filmech mohli vidět už několik, ať už v nich byli herci Kemr, Menšík nebo Deyl ml., vždycky šlo převážně o totéž. Josef Kemr tyto všecky vesměs bodré samorosty rozdávající své učení a životní moudrost uměl vždycky velmi přirozeně zahrát, ale jako celek je film krajně únavný, nezáživný a dost rozštěpený (nejspíš všemi těmi postupně navazujícími epizodami), nějaké oživení téměř nečekejte, jen všední řeči, které moc dobře každý zná, které vás navíc časem unudí k smrti.. Reliastický obraz jihomoravské vesnice je dneska také jaksi už minulostí..

plagát

Psychomania (1963) 

Violent Midnight nebo též Psychomania, zajímavý, poměrně neznámý nízkorozpočtový filmeček, co do žánru tak thriller s prvky hororu, zrovna tak by ale film mohl být jen obyčejnou černobílou detektivkou. Film je filmem mnoha stylů, ovlivněn byl stoprocentně Hitchovou klasikou "PSYCHO" (kamera, hudba, typicky letmý pohled na krev i styl provedení druhé a třetí vraždy) trochu i "PEPPING TOMEM" (ruční kamera) nebo "DEMENTIOU 13". Zabiják, dlouhý černý plášť, klobouk, rukavice a dlouhý ostrý nůž a na nohou nějaké kanady. To všecko později známé např. z italského gialla (v tu dobu Mario Bava především) nebo ze slasher movies ("HALLOWEEN", nebo "PÁTEK 13"). Dá se říct, že tento film, byl takový jejich časný americký předchůdce. 3 vraždy, nějaké ty falešné stopy, dobré alibi, decentní scény sexu a násilí, to všechno na rok 63' ještě docela šokující. Film má rovněž velice dobrou ponurou atmosféru (točeno někde v Nové Anglii), vzrušující scény, zajímavé charaktery, atraktivní především dámské obsazení (zde vynikla především provokativní koketa Alice St Clair), pěkná byla i hudba nejen rock'n' rollová a samozřejmě překvápko v podobě zabijáka nakonec, po celý film máte jisté tušení, tak na 1-2 osoby ale nakonec za zvuku bouřky zjistíte, že to byl někdo úplně jiný. Doporučuji, jedná se o malý-velký neznámý klenot, který měl zajisté šokovat, ale který má i svojí vlatní přichuť i vlastní styl (není to jen kopie těch tří výše zmíněných), zároveň si myslím, že film ze svého malého roptočtu vytěžil maximum!

plagát

Fakta Barbory Tachecí (2009) (relácia) odpad!

S touto krajně nesympatickou ženskou, to žádná televize do budoucna nevyhraje, podle mě se nehodí už ani do rádia, ale co jiného by tak mohla dělat, aby se znovu nezcvokla, když nic jiného snad ani neumí:-D Díl s výše uvedeným Janem Potměšilem, který jak víme je po autonehodě na invalidním vozíku, byl z její strany opravdu krajně nemravný, nevkusný a sprostý. Kolikrát mám pocit že se dívám na přenos s Bohnic:-) Neuvěřitelnéé co tato nepříjemná osoba ze sebe dokáže všechno vyprodukovat a jak dokáže prskat a podsouvat člověku názory, které ani neřekl, viz. např. díl s Karlem Schwanzenbergem (kterého jinak taky moc nemusim), kde se velmi neotřelým způsobem zmínila o panu Okamurovi, který ji prý hodlá zažalovat!!! Horší než Interview B.T!

plagát

Kopyto (1981) 

Ehm..zajímavé. Snímek starý už přes dvacet let a já ho viděl dnes 03.12. 09 zcela poprvé a vůbec jsem toho nelitoval...Krásné dobrodružství, nechybí samozřejmě typicky francouzský humor, vtipné scény (noční klub, tekutý písek, řvoucí domorodec), žádná lacinost, prostě kvalitní nestárnoucí zábava, které dominují především dva přední francouzští komici par excellence Gérard Depardieu a Pierre Richard poprvé spolu. Později následoval třeba ještě film "Otec a otec" z roku 83' a pak za tři roky báječní "Uprchlíci", zřejmě úplně jejich nejlepší společný film této zdánlivě velmi nesourodé (smolař+drsňák), ale o to více působivé komické dvojice. Některé scény a vůbec to zdánlivě protikladné spojení mi hodně připomínalo taktéž úžasnou dvojici Depardieu+Reno z filmu "Drž hubu"...

plagát

Policewomen (1974) 

Typický Frost v jakémsi jemně sexistickém krimi s nádechem exotiky...Stroze oděné nádherné dívky, zde převážně v bikinách, rychlá akce, násilí, nějaká ta nahota, sex, ale i třeba automobilové honičky, to vše samozřejmě velmi levně, ale i zábavně...V hlavní roli bývalé bachařky je atraktivní, věčně usměvavá rusovláska Sondre Currie (Lacy Bond). Po jednom překaženém vězeňském útěku nastává zlom v její kariéře, kdy je vyškolena jako supercop a má za úkol zneškodnit bandu ženských pašeráckých gangsterů vedenou starou Maude (Elizabeth Stuart) a jejím přítelem, mladým udělaným Doctorem (Philem Hooverem), docela hukot! Kdo ještě stál za zmínku, tak to byla černoška Jeannie Bell (známá z T.N.T. Jackson). Spiknutí není tak vypečené, film může místy i dost nudit, ale scény bojového umění (judo-karate) jsou choreograficky překvapivě dobré, více uvěřitelné než třeba z Hong-kong produkce, navíc místy opravdu surové..Úvod filmu, masové uprchnutí z vězení vzbudilo u mě velké očekávání, pak film trochu ztrácel tempo, nicméně o zábavu bylo postaráno téměř nepřetržitě. Scéna na lodi, kde je ženskou osádkou doslova zmasakrován Lacyn přítel Frank, byla pořádně surová...Ve filmu si menší role zahrál sám reřisér Frost, ale i např. Wes Bishop, oba známí veteráni exploitace..Film se obešel bez jediného výstřelu, což je opravdu zajímavé!!! Komentář zde jako první v pořadí...

plagát

Cartagine in fiamme (1960) 

Mezinárodně obsazené peplum, jen považte - anglicko-španělsko-francouzsko-italská koprodukce. Pozornému diváku jistě neušla pozornosti postava Tsoura, mladý Terence Hill, tady ještě jako Mario Girotti. Ten vůbec začátkem 60. let hrál převážně v historických filmech, viz třeba Hannibal apod. Jinak mám ale z tohoto filmu víceméně smíšené pocity, především ze samotného děje..Spiknutí ve filmu je dobré, ale chvílemi se opravdu neorientujete především ve všech těch milostných vzplanutích a vzájemných rivalitách, vše se navíc značně komplikuje a vypadá ještě víc neuspořádaně a nesourodě, a to vše tak trochu přebíjí základní myšlenku a smysl tohoto filmu..Film Kartágo v plamenech se odehrává někdy ve 2. století před naším letopočtem, kdy Kartágo (dnešní oblast Tunisu), starověké město v severní Africe u pobřeží Středozemního moře, tou dobou velmi mocné a vlivné, především ekonomicky, dělalo velké starosti především Římské republice. Ta v něm viděla velkého rivala a tudíž i veliké nebezpečí (šlo zde především o nadvládu nad západním Středomořím) a v té době s ním vedla známé tzv. 3 punské války. Tady jsme někde na konci druhé a na začátku a konci třetí. Ta třetí, poslední, byla pro Kartágo likvidační, tato supervelmoc byla obležena, dobyta a srovnána se zemí, stalo se tak nejspíše v letech 149-146 př. n. l., kdy se o to postaral vojevůdce Scipio Aemilianus. Mimoto už jeho současník senátor Cato st. se o tom na sklonku svého života zmínil, ale bohužel se konečného dobytí už nedožil (především proslul větou pronášenou v senátu: "Kartágo musí být zničeno"). Film je, jak už by to mělo u těchto filmů být, krásně barevný, výroba je velká, exteriéry a interiéry věrohodné, má poměrně slušnou výpravu a herecké výkony, především jednotlivé charaktery, jsou taky dobré. Především třeba obchodník a darebák Phegor (Daniel Gélin). Pamětihodnou na tomto filmu je nejspíše parádní námořní bitva a opravdu nádherné pestře řezané galéry. Zníčení a zapálení jedné nepřátelské tu vypadá opravdu velmi realisticky..Co se týče větších bojových scén, které tu jsou až na samém konci, vedené především jezdeckými oddíly, tak se mi tak zdálo, že jim chyběla větší šťáva a především nápad..Navíc jsem si všiml, že film obsahoval řadu chyb, především šlo o mrtvé nebo zraněné vojáky, kdy např. následoval záběr, jak padá s koně a leží nehybně na zemi, posléze nový záběr a voják v polokřeči kolem sebe kouká, co se děje, až zas nehybně padne..Někdy vůbec herci-komparzisti vypadali, jako když nevědí, co hrát, občas se v boji smáli a nebo zmateně pobíhali sem tam...Konec filmu je tak trochu ve stylu "Posledních dnů Pompejí" s tím rozdílem, že tady se nejedná o sopečný výbuch, ale o zapálení města, které bohužel není tak efektní. Podobné filmy: Poslední dny Pompejí, Romulus a Remus, Nel segno di Roma atd. Komentář zde jako první v pořadí.