Epistemolog

Ikdyž je to celkově slabší, než druhý díl, stále jsem spokojen. Líbí se mi scénář, kostýmy, hudba a vedlejší role. Poněkud zdlouhavější pokračování s rugby vložkou, kdy se ve snovém oparu Marry Lou vrací ve světě mrtvých hlídat svou korunku krásy. Místy to zachází do komedie a ke konci se to zvrhává dokonce k zombie honičce, ale já se nenudil.

O něco lepší, než předchozí Prophecy (2006), ale stále to zavání odpadem, co nemá s původní sérii nic společného. Dávám 3*** za zručnou kameru a zajímavý amatérismus.

Vyhledávám spojení Cormana s Poem a tahle třídílná povídka zaujme neotřelým stylem z kterého čerpal i Tarantino. Dle mého gusta, byla první ponurá povídka Morella nejpovedenější. Price protentokrát v nezvykle odměřené roli vypitého a ztroskotaného vdovce v županu bloumajíc v spleti pavučin ve svém potemnělém zámku. ¨Dech kosmického větru se mi slévá v jediný zvuk a mořský příboj šeptá na věky - MORELLA.¨ Druhá povídka Černá kočka stojí na komikovi Lorreovi, který hraje morálně odpadlého pijuse a žebráckého znalce vína, jehož mladá pseudomanželka jéj podvede s ovíněným Pricem. Tragikomická pointa a hitchcockovské rozuzlení je obnaženo až v závěru. Třetí mysteriózní povídka má něco do sebe, ale je docela nudná a nezáživná. Celkový dojem tak činí hezkých 70%.

Zdařilé pokračování Usherovy tématiky, vymazlená kamera i soundtrack dodávají ponurému prostředí a zápletce potřebné grády. Herci a pohledné herečky to na a originál nevytáhnou, ale i s tímto remakem jsem byl spokojen.

Vegetariánský mág Erazmo Craven musí ostříhat svého zesnulého otce, který je živou zombie, aby uvařil lektvar k přeměně mluvícího havrana chlastající víno zpět do podoby šílenookého neurotika a alkošarlatána Bedla (P. Lorre), který se chce pomstít svému rivalovi Scarabusovi. Do první poloviny filmu jsem se vážně nenudil, ale už šly vtípky stranou a zachraňoval to jen dekolt královny vřískotu Lerone (Hazel Court).

Inspirace divadelní hry P. Hamiltona. V pohybu je celá scéna. Film je natočen v jednom ateliéru jako pernamentní děj v desetiminutových sekvencích. Příběh chladnokrevné vraždy dvou homosexuálních zámožných intelektuálů se opírá o skutečnou událost, kteří jen tak z hecu zabili 14tiletého mladíka. První barevný film Alfyho a také prvotní zkušenost jakožto režisér-producent. ¨Dokonce i na podlaze byly nakresleny očíslované kruhy pro 25 až 30 kamerových záběrů. celé stěny se museli kolikrát posunout, aby mohla ůzkýmy dveřmi projet kamera.¨ Aby se usnadnil pohyb kamery, stoly a židle musely být kulisáky za kamerou posouvány. P.S.: Poslední žijící herec z tohoto filmu Douglas Dick zemřel v roce 2015.

Na scénáři spolupracovala manželka Alfa, a spolu s novinářkou S.Bensonovou jej pak ¨doladily¨. Interiéry se točily ve studiu. Majitelé domu chtěli, aby jejich dům vypadal fajnově a když posléze Alfy zjistil, že dům vymalovali a spravili fasády, museli malíři celý dům opět restaurovat do původní zašlé podoby. Skvostné scénické vyřešení úhlů pro záběry kamerou si povšimne nejeden gurmán. ¨Když kamera přijíždí dovnitř, odjíždí nebo projíždí domem, aby natočila akci, okna se otvírají, zápraží jde stranou, střecha se odkloní.¨

Alfyho 4.nominace na Oskara a zároveň jeden z nejlepších filmů odehrávajíc se na jedné scéně. Podobně jako v Provazu obsadil Hitch svého dvorního herce Stewarta a chtěl nejdříve točit v lokalitě Greenwich Village, ale nakonec zbudoval ozvučněnou scénu v Paramountu. 2 měsíce se stavěly obytné domy za 75 000 dolarů a vybavit byty nábytkem odpovídajíc charakteru jejích obyvatel. Problém bylo osvětlení, po vyřešení problému bylo horko na place neúnosné. Alfy kontroloval i ty nejmenší detaily. Když se točila scéna s G. Kelly v průsvitné košilce, Alfy jí sjel pohledem a řekl: ¨Ta podprsenka nevypadá moc dobře, budeme tam muset něco přidat.¨ Nakonec si vycpávky nevzala, ale jen s kostýmérkou provedla menší úpravy a když vkráčela na scénu Alfy spokojeně prohodil: ¨No vidíte, jaký je to snimy rozdíl!¨ Film jenž se stal trhákem stál milión dolarů, ale vydělal desetinásobek!! Získal Oskara ve čtyřech kategoriích (režie, scénář, kamera a zvuk). Roli skladatele z protějšího bytu si zahrál skutečný skladatel R. Bagdasarian...schválně jestli poznáte cameo Alfyho v tomto filmu.

¨Vždycky mě přitahovaly kontrasty a chtěl sem se oprostit od tradic a klišé. S Harrym jsem prostě vytáhl melodrama z černočerné tmy a rozprostřel jéj na slunci.¨ F. Truffaut. Alfy si přečetl román J. T. Storyho a napadlo ho, že by z toho mohl být zajímavý film a předal ho spisovateli J. M. Hayesovi, aby z něj udělal adapci pro plátno. Story se svým nakladatelem prodali práva k filmu za 11 000 dolarů a, až když byla smlouva podepsána, zjistili, že kupcem byl slavný hollywoodský mistr hororu. Jeden z producentů H. Coleman, objevil 20-tiletou S. MacLaine na jevišti v muzikálu The Pajama Game. Po představení šel za ní do zákulisí a představil se jako zástupce Alfyho a studia Paramount. Druhý den na to se už Shirley učastnila kamerové zkoušky na Harryho, svůj první film. Důležité bylo najít vhodnou lokalitu, barevně i scénicky atraktivní, a tak se Coleman vydal pátrat do Nové Anglie. Našel jí v okolí města Stowe, ve státě Vermont. Bohužel filmařům práci stěžovali silně deště. Natáčení interiérů na zbudované scéně v tělocvičně místní školy tudíž nebylo lehké kvůli neustálému bubnování kapek na plechovou střechu. V jednom interview z roku 1955 se Alfy nechal slyšet, že s Harrym si chtěl ověřit svou tezi, že americké publikum dokáže vnímat i humor méně explicitní než ten, jenž je mu obvykle nabízen. Byl přesvědčen, že divákům, nedělá problém příjmout zcela nové ideje, pokud jim jsou podávány skrze srozumitelné postavy. Kromě zkoušky diváků na nekonveční humor byl Harry experimentem také v tom, že představoval film, který se netočil kolem nějáké stár. Alfy cítil, že se známou osobností by film vůbec nemohl fungovat. Premiéra filmu se konala také ve Vermountu a výtěžek z ní byl věnován obětem místních povodní...

Vezmeme-li v potaz v kterém roce se film natáčel pochopíme, co tím chtěl režisér naznačit. Po celý film je všudypřítomný opar napětí, ale vyzdvihovaný patriotismus (stéjně jako v jeho dalších filmech válečného období) spíše škodí reputaci, nicméně v dobrém slova smyslu. Původně měl hrát hlavní roli G. Kelly. Alfymu z počátku nešel film zrealizovat, obcházel studia a nakonec prodal námět i služby za 20 000 dolarů Universalu. V jedné scéně Alfy použil fotku S.S.Normandie (lodě, jež v té době shořela za nejasných okolností), ležící po boku v přístavišti v N.Y. Potom vystřihl N. lloyda představujícího Sabotéra, jak se nad tímto obrazem potulně usmívá. Později vyšlo na povrch, že námořnictvo na Universal podalo ¨hromy a blesky¨ kvůli těmto záběrům, protože implicitně poukazovaly na to, že Normandie byla sabotována. Podle Alfyho se však vojáci rozzuřili hlavně proto, že záběry odrážely nedostatek jejich pozornosti při hlídání lodi.