Epistemolog

Bisexuál John W. Gacy v 11ti letech utrpěl vážný úraz hlavy a míval výpadky paměti a závratě. V dospělosti chtěl být politikem a v sousedství byl oblíbený, jelikož rád pořádal večírky, kde vystupoval jako klaun. Už během prvního manželství s Marlynn Myersovou, jejíž rodiče vlastnili restauraci KFC (Gacy v ní pracoval jako vedoucí), se špitalo, že má něco s mladými zaměstnanci a roku 1968 byl poprvé odsouzen za zneužívání mladého chlapce. Roku 1972 se s ním rozvádí druhá žena Carol Hoffová, která u Gacyho nachází sbírku pornografických fotek mladých mužů. Gacy byl zatčen roku 1978 a ve vězení proseděl 16 let. Během pobytu v base začal malovat olejovými barvami a oblíbeným námětem byli, ehm, klauni. V Beverly Hills se na výstavě jeho malby prodávaly až za 20 000 dolarů. 29 obětí zakopal ve sklepě a další 4 musel vyhodit do řeky, jelikož už ve sklepě neměl místo. Jeho nejmladší oběť neměla ani 10 let. Do úst jim cpal ponožky, aby ztlumil křik, když jim stahoval kůži a odřezával genitálie. Rozsudek přijal s ledovým klidem a zachová si tvář pokerového hráče. Jeho právník pracuje na odvolávání celých 14 let až 10.května 1994, kdy Gacy dostává smrtící injekci.

Jako uzavřené dítě poznává chlast a zakládá si v Milwaukee svůj zvířecí hřbitov, kde pohřbívá umučené psy a kočky. U jeho první vraždy roku 1978 hrála roli samota, díky které si přivezl domů stopaře (19). Po menší kalbičce a sexu ho Jeff sundá činkou, uškrtí, rozřeže a pohřbí v lese, je mu 18 let. V následujících letech se dostane do podmínky kvůli sexuálnímu zneužívání mladistvých, přesto vraždí jakoby se nechumelilo. Krvavý hon na homosexuály ukončí až útěk jednoho z nich. Včasně informovaná policie v jeho lednici nalezne 4 lidské hlavy, srdce a části těl, které jedl. Dahmer si vedl rovněž kartotéku vražd a sbíral kosti. Vyvařené lebky natíral na šedo, aby vypadaly uměle a přidával je k ostatním. Díky lebkám měl pocit, že není osamělý a že jeho milenci jsou navždy s ním. Vyšetřujícím vše přiznal a soud s kanibalem začal v létě 1992. Vyfasuje 15 doživotních trestů za 15 vražd. Po procesu se dává na křesťanství a nechává se pokřtít. V srpnu roku 1994 ho napadne spoluvězeň železnou tyčí. Dahmer po převozu do nemocnice umírá a na vlastní přání je jeho tělo zpopelněno a vloženo do hrobu bez označení.

Nadržená bestie Bundy znásilňoval a zabíjel studentky v letech 1974 až 1978. V kolonce ¨Otec¨ jeho rodného listu je uvedeno ¨neznámý¨. Existuje domněnka, že byl Ted zplozen při incestu a jeho otec je ve skutečnosti jeho dědeček. Vrah studentek neřádil jen na Washingtonských univerzitách, pole působnosti později rozšířil i na Oregon. Ve snímku Bundyho ztvárňující herec Nemec jezdí s červeným broukem, ikdyž dodnes vystavený kousek má barvu světle šedou. Roku 1974 při banální chybě, nechává z auta utéct spoutanou dívku, která ho podrobně popíše. Bundy však morduje nemilosrdně dál. V žilách mu kolují kostky ledu a jeho nejmladší oběť má 12 let. Býval skvělý student, ale se studenty nevycházel. Během studií pracoval dokonce na tísňové lince určené sebevrahům a začíná si s rozvedenou Meg Adamsovou, kterou během jejich sedmiletého vztahu při sexuálních hrátkách rád svazuje a škrtí. Po škole byl v klubu metodické církve jako místopředseda. Mezitím krade v obchodech, padělá lístky na lyžařské vleky a jako mladistvý několikrát končí za mřížemi. Film přeskakuje některá fakta a nezaměřuje se na detaily, třeba jako vražedné zbraně. Roku 1975 ho v Salt Lake City při vyhlížení další oběti náhodou spatří tvrdé oko policajta. Po zbytečné honičce a prohlídce potlučeného brouka se uniformovaný chlápek nestačí divit. Sekáček na led, páčidlo, pouta, kukla, dlouhá jehla s rukojetí atd. Nalezené vlasy a otisky zubů, které byly porovnány s vykousnutými ranami na obětech vraha rovněž usvědčí. ¨Budu se hájit sám¨ vykřikuje nedostudovaný právník Bundy. Strážníci souhlasí a s úsměvem ho vedou do soudní knihovny, kde může studovat zákony ke svému případu. Vyskočí z druhého patra a uteče. Svobody si moc neužije, už za týden je chycen. Mazaný Bundy využívá právnických kliček, aby oddálil proces a po nocích piluje ve stropě své cely díru. Když je velká 30x30 cm daří se mu znovu utéct. Roku 1978 si po dalších brutálních vraždách v Tallahasse policajt všímá poznávací značky kradeného modrého vozu. Při zatýkání lapka odpoví: ¨Jsem Ted Bundy a hledá mne colorádská policie¨. V roce 1980 ve Floridském Orlandu zasedá porota. Obviněný se hodlá hájit sám, srší humorem a rozdává úsměvy během dvacetiminutového řečnění. Spoléhá na to, že jeho šarm zabere i na porotu. Odsoudí ho k dvěma trestům smrti, počet jeho obětí se odhaduje na minimálně 35. Mezitím se ožení s někdejší spolupracovnicí Carole Ann Boonovou, která mu v říjnu roku 1982 porodí dceru Tinu. Při čekání v cele smrti dostává dopisy od tisíce fanynek. Jeho odvolání už nikdo nevyslyší a je popraven na elektrickém křesle s úsměvem na tváři 24.1.1989.

Zaujme důmyslná dvojrole Li Chingové, která bravůrně ztvárňuje role sester. Bipolární sestry lze rozdělit na roztomilou, která se zamiluje do neusměvavého hrdiny s lesklým mečem, a na záludnou intrikářku. Úvodní souboj patří Bruce Tongovi, jinak známý bojový choreograf Chia Tang se posléze objeví jako assassin s bičem.

Nafoukaný Chen Yi Hu (Cliff Lok) je egoistický kung-fu hejsek, který si povýšeně vykračuje po kraji a snaží se narazit na důstojného soupeře. V jednom pajzlíku zaslechne hrst místních mluvit o neporaženém veteránovi jménem Tygr (Kien Shih), který je údajně nejlepší v zemi. Potíž je v tom, že Tygr bručí v base za trestný čin, který nespáchal. Ofrklý floutek Chen vymyslí lstivý plán, aby mohl uspořádat vytoužený souboj. Předstírá znásilnění své pohledné partnerky (Shirley Huang), aby se mohl dostat do vězení za Tygrem. Dokonce se tomu arogantnímu vejtahovi podaří Tygra dostat i z lochu. Osvobozený Tajgr s ním však nechce bojovat, jeho prioritou je najít svého křiváckého bratra, kvůli kterému nespravedlivě strávil 20 let v base. Několikrát během filmu bystré ucho fandy pozná vykradenou skladbu The Big Battle skladatele Lalo Schifrina z megahitu Enter The Dragon (1973). Pohyblivý Kien Shih má paruku, abychom mu hádali kolem 40ti let. Ve skutečnosti mu v době natáčení bylo 61 let.

Maskovaný ninja Yueh Hua zamorduje nenáviděného ministra. Bere ramena na nohy a prchá před neúprosnou císařskou gardou do zapadlého městečka, které terorizuje tlupa banditů živořících v nedalekých horách. Mezitím bandité dynamitem zpacifikují oficíra Sunga (Cliff Lok), kterému před smrtí Yueh slíbí, že doručí důležitý dopis. Na to se mazaně infiltruje do pozice krajského úředníka za pomoci šikovné dcery (Li Ching) hostinského, která lstivě maže med kolem předního obličejového otvoru oficíru Fanovi (Lo Lieh), že podezřelý je její bratranec aka skutečný vouřada. Brzy však Yueh Hua i Lo Lieh mají plné ruce práce s bandity, kteří unáší dceru hostinského. Yueh Hua je rozezlen jako sova pálená při lovu myši, proto s oficírem ataknou hrdlořezí pevnost, kde jsou postavěni před morální dilema. Lo Lieh má Cliff Loka totiž vodkráglovat, jinak svou hlavu na špalek položiti musí. Kratší stopáž je obdařena nečekanými zvraty, ačkoli snímek je víc než málo podobný amícké předloze z They made my a criminal (1939). Mínusem jsou místy zrychlené souboje, jinak jsou povedené a výhradně na meče.

Konečně zhlédnuta léta nedohledatelná šermířina stylového režiséra Chor Yuena. Komplikovaný děj potěší nepředvídatelnými zvraty na úkor přemnožeností zajímavých postav. Mystery-atmošce napomáhá snové nasvícení s kamerou zkušeného Wong Chita. Design King-Sam Chana, jehož umělecké ambice kočírovaly celý Hong Kong ve čtyřech 100vkách copkatých flicků, jest zde fakt luxusní přepych. Co se týče kostýmu, tak umělec Chiu-Yu Liu se rovněž bohatě vyřádil. Jeho zvučné jméno oblékalo hrdiny/ky ve třech 100vkách snímků a jakože je na co koukat. Nejvíce to odnesl stunt Brandy Yuen v dvojroli ženomuže, také hojně obsazovaný thug Chi-Keung Wong v růžové paruce a v druhé zombie nepoznáte choreografa Bun Yuena. Osobně jsem film sháněl hlabně kvůli akrobata Wah Yuena, který ztvárnil úlohu jednoho ze 4 Fengových bratrů. Nemilosrdná Ching Lee je zde namísto hrdinky v roli pečující manželky a překvapí i amorální sociopatka Candy Wen, která pod rouškou roztomilých usměvů ohromí pohromou smrtících ran.

Jde o coververzi Franka Sinatry, kterou otextoval kanadský zpěvák Paul Anka v roce 1967. Singl vyšel koncem roku 1978. Vicious neznal všechny texty, tak při nahrávání improvizoval, včetně nadávek p.ča a k.rva. Viciousův odkaz v textu ¨na nošení klobouků¨ byla vtipná narážka směřována na kolegu Johnnyho Rottena, který byl sběratelem klobouků. Z hudebního videa režisér Julien Temple odstranil původní záběry finálního násilí, také přehlušil Sidovo fakování ve třetím verši diváckým potleskem. Cenzurovaná verze byla mnohem kontroverznější, např.Sidovo divoké střílení do davu.

Jde o coververzi rockabilly písně Eddie Cochrana z roku 1959. Viciousova verze se kupodivu v roce 1979 umístila na 3.místě v britské hitparádě UK Singles Chart. Manažer Sex Pistols Malcolm McLaren použil skladbu na album a k filmu ¨The Great Rock 'n' Roll swindle¨. Singl vyšel tři týdny po Viciousovi smrti. B-strana singlu obsahovala song Steva Jonese ¨Friggin´in the Riggin¨.

B-stranu tvořil song ¨Satellite¨. Mezi UK singly se zařadil na slušné 8.místo. Po skladbě ¨Bodies¨ jde o druhý song na kterém se aktivně podílel Sid Vicious.