raikonen16

Naprosto radikální film, navíc zahalený do nezvyklého konceptu. Díky této kombinaci se o celé vyprávění stará excelentní kamera a především divákova představivost, protože z gest/znakové řeči toho nelze vyčíst příliš, vy si tedy musíte domýšlet, co každá postava svými gesty říká. Herecky ale jinak nelze mluvit o nějaké hitparádě, ale možná právě proto vypadá Kmen ještě opravdověji. Dle mého dlouhé scény bez střihu nenudí, jsou řešeny velmi chytře a filmu velmi pomáhají. Korunu tomu nasazuje dechberoucí/nechutný (nehodící škrtněte) závěr, který si budete ještě hodně dlouho pamatovat. běžný divák ale ruce pryč!

Technicky velmi dobře zvládnuté, ale divák nemá vůbec čas se jakkoli sžít s hlavní postavou a tak její strasti rozhodně příliš neprožívá. Navíc zde není moc využité téma návratu hlavního hrdiny na Island a celému filmu by spíš slušela podoba dokumentu, protože tohle bohužel jako klasický celovečerní film příliš nefunguje a hodnocení tak nemůže být vyšší.

Rve mi srdce takhle hodnotit "domácí" film z Českého ráje, ale hledat tady pozitiva je opravdu obtížné. Naprosto nelogický scénář, díky kterému bych (kdybych nečetl knižní předlohu) ani nevěděl, kde a kdy to vlastně jsem. Kamera naprosto bez nápadu nabízí stále stejné záběry, které se i přes krásu skalních měst prostě okoukají. Herecky vyloženě uspokojuje jen neherec Hradílek, což už o něčem vypovídá. A vynechání poměrně důležité scény, která v traileru je a ve filmu ne už tomuto počinu jen nasazuje korunu. Ach jo, a já se tak těšil!

Neuvěřitelně autentický a intimní snímek, který se i přes nulové herecké zkušenosti všech aktérů zaryje divákovi a pod kůži a vy ještě hodně dlouho přemýšlíte, zde útěk opravdu není řešením. Norské překvapení, na které se dá díky nádherné krajině koukat donekonečna, především však kvůli jistým sympatiím k hlavnímu hrdinovi, je zde prostě vidět, že herec a režisér v jedné osobě hraje sám sebe a hraje to výborně.

Dolanova filmová symfonie s více než zvláštní kamerou, okořeněná perfektními hereckými výkony, navíc výběr hudby je naprosto bezchybný. Brnkání na emotivní struny je velmi dobře dávkováno po celý film a ten Vám ještě dlouho zůstane v paměti. Xavier Dolan roste každým filmem.

„Vybrat si život. Vybrat si práci. Vybrat si kariéru. Vybrat si rodinu. Vybrat si zasraně velkou televizi.Vybrat si myčky, auta, přehrávače kompaktů a elektrický otvíráky na konzervy. (…) Na konci toho všeho pěkně zplesnivět. Pochcávat se v ubohym domku a bejt jenom na obtíž sobeckejm, zmrvenejm spratkům, který jsi splodil, aby tě nahradili.“ Prostě skotský filmový zázrak v čele s nápaditým Dannym Boylem a perfektní hereckou sestavou. vybraná hudba posunuje tenhle film ještě o level výš.

Portrét běžeckého Messiho a budoucího Pelého, mám-li použít fotbalovou terminologii. Montaz-Rossetův standart a především skvělý dokument, během něhož Vás už nohy táhnou vysoko do hor. Bravo!

Nádherné, smutné, srdcervoucí, pravdivé. Skvěle napsaný scénář a perfektní výkony hlavních představitelů dělají z tohoto díla něco nezapomenutelného. Zde nejsou postavy, ale lidé. Tohle není film, tohle je život.

Půl sedmá se blíží a já musím jít, kroužky s mlékem ještě musím sníst, do práce už pomalu mířím, máš mě ráda, já vím. Krásné, poetické, až meditační. Skvělý Adam Driver, skvělý Jim Jarmusch. Buldoček, ryba. Aha.

Králík na divoko ve společnosti výborného Gylenhaala fascinuje, děsí a zarývá se Vám pod kůži. Mad World už jen doplňuje tu fantastickou atmosféru a vy o celém zážitku budete ještě hodně dlouho přemýšlet.