Recenzie (998)
Izba 1408 (2007)
Zpočátku velice slibné a atmosférické, ale pak vám dojde, že tvůrci do toho chtěli nacpat vše z předlohy (nečetl jsem) a tak nemají šanci něco příliš rozehrát. Zombák v šachtě je fajn, ale vytratí se z mysli stejně rychle jako z filmu. V poslední třetince už to začne opravdu haprovat, film má snad víc konců než poslední díl Pána prstenů. Cusakův výkon naštěstí dokáže udržet vaši pozornost po celou dobu snímku a Jacksonova rolička vás prostě musí potěšit.
Smrtiaci úder (2006)
Příběh je celkem o ničem, postavy se příliš nevyvíjejí a konec je vyloženě hloupý, ale...Wu Jing tu ze sebe dostává to nejlepší a akce je zde velmi šikovně rozmístěna, takže na ni nemusíte dlouho čekat. Když se k tomu přidá trocha pověstného asijského humoru, je Fatal Contact příjemnou oddychovkou.
Pes kouše psa (2006)
Zabiják, vychovávaný mezi rváči, pro kterého smrt nic neznamená a policista, kterého tento zabiják připraví o kolegu a on tak ztratí všechny zábrany, je nejen skvěle napsaný, ale též skvěle natočený. Oba hrdinové opravdu snesou označení "dog" - zabiják nemá slitování před nikým a neváhá jakkoliv bojovat o svůj život, policista je mu zase neustále v patách, což myslím opravdu NEUSTÁLE. Hodně se hraje na realističnost (všechny postavy dělají velké chyby včetně zabijáka) a především nekompromisnost. A Edison Chen je prostě výborný. Výsledný dojem mi dokonce nezkazila ani poslední dvacetiminutovka, protože romantická linie je jen záminkou k uzavření příběhu, který se opět neobejde bez násilí.
Chcípáci (2006)
Z hlediska současné české tvorby zajímavý počin, ale samotný nápad vždy nestačí. Vizuální stránka sice zaujme (nikoliv loutkami, ale kamerou), ale zmatený příběh a samoúčelná vulgarita tomu hodně ubližují. Pár dobrých momentů (většinou týkající se zamilovaného páru) to už nezachrání.
Screamplay (1985)
Velký náběh na plný počet. Screamplay se z tromácké produkce vymyká už tím, že nevypadá vůbec lacině, což je velmi dobře zakryto především zvolenou vizuální formou. Neskutečně stylová pocta všem starým flákům a ukázka, že v této produkční společnosti dokáže vzniknout film s dobrým scénářem a povedenou satirou na Hollywood. Škoda těch pár hluchých momentů.
Dve diabolské oči (1990)
Romerova část: Romero opět dokazuje, že napětí budovat umí, stejně jako efektně používat laciné lekačky. A navíc si sem svým způsobem propašoval své oblíbené zombíky a přiměřenou porci gore. (4*) Argentova část: Argento jako by nebyl ve svém živlu a nedaří se mu jak napětí, tak přetvoření neškodného fotografa v šílence, kterého Harvey Keitel zahrál ne zrovna nejlépe. Vše tak zachraňují typicky argentovské momenty. Poznáte je snadno, většinou se v nich vyskytuje krev a ostrý předmět. Závěr je velmi špatný, z hlediska diváckého pochopení ba přímo zoufalý. (2-3*)
Operace Flash Point (2007)
Flash Point se kvalitou řadí někam mezi dva starší Yipovy filmy, Sha Po Lang a Dragon Tiger Gate. První polovina filmu je věnována především představování postav, prokreslení jejich charakterů apod., což nefunguje tak úplně nejlépe a příprava na závěrečný střet a vyhrocení situace nejsou tak silné jako v případě SPL. Donnie Yen i tentokrát hraje téměř neznámého poldu (stejně jako v SPL nevidíme jeho soukromý život), který má smysl pro čest a přátelství, ale není to tentokrát takový sympaťák, mnohem lepší je Louis Koo v roli špeha, ale nečekejte výkon na úrovni Johnnyho Deppa alias Donnie Brasca. Vše se zlomí v závěrečné třetince, kde konečně zafungují emoce a střílí se ostošest, aby si to nakonec mohl Donnie na férovku rozdat s Collinem Chou. Tahle bitka se možná neřadí mezi nejlepší, ale mnohé její momenty jsou dechberoucí. 7/10
Beštiár (2007)
Dokud se ve filmu ve větší míře vyskytuje Roden, dalo by se to ještě zkousnout. Bohužel, v polovině přejde hlavní hrdinka do té "bestiální" polohy a film zamíří až ke dnu. 3/10
Resident Evil: Zánik (2007)
Scénáři tentokrát bylo věnovánu více času a tak se nemusíme obávat většího množství vaty a zbytečných patetických keců, Mulcahy naopak zajišťuje, že se budete velmi dobře bavit a akci si náležitě užívat. Jednoznačně nejlepší film ze série a pokud se stejný tým vrhne i na čtyřku (závěr k ní přímo odkazuje), už se začínám těšit. 7/10
Samuraj (1965)
Vláčný děj zachraňuje především výtečný závěr a tradičně výborný Toshirô Mifune.