pipapa

Kniha je o dost zajímavější než film, ale film má určitě také svoji kvalitu. Uživatelé, kteří tu dávají "odpad", by se měli přestat věnovat filmovému umění a začít si vařit "perník", pokud to už dávno nedělají, a mají tak už úplně vypláchnutý mozek...Ovšem to, co předvedli čeští vydavatelé tohoto filmu na dvd, je opravdu zkáza - obraz, zvuk i dabing v příšerné kvalitě. Po nějakém čase jsem tohle vydání vyřadila z filmotéky, protože jsem úplně ztratila chut´ se na to dívat. Nedávno jsem ale náhodou narazila na "polské" youtube na Křižáky v HD v původním znění, nevadí, polština mi nedělá větší problémy rozumět. Z youtube jsem to stáhla na dvd v HD a hodila na velkou obrazovku - a to už je jiné kafe! Takže se k tomuto dílku budu opět ráda občas vracet.

Milenci lezou sem a tam, chvíli se milují a posléze se zase hádají, nevědí, jestli jsou jaloví nebo březí. Mladý Horst B. byl celkem sexy. Romy není absolutně moje parketa - překousnu jí pouze jako Sissi, potažmo v jejích prvních víceméně "heimat" filmech, její pozdější dekadentní psychohysterické role jdou úplně mimo mě. Zpestření fádního děje týráním kačátka je odporné! Nečekaný tragický konec dojme a boduje. Aber nie mehr, danke!

Obrazy pohodové letní atmosféry nemohly zachránit tuhle silně cenzurovanou na-jedno-kopyto-slátaninu.

Odpudivé, ponuré, nicneříkající, dekadentní kino, které dostalo oprávněně na 40 let STOPKU, nám hned po r.1989 začalo předvádět, co je to umělecká svoboda. Fuj!

Těžko pochopitelný nezáživný chaos.

Anglickou královnou byla i černoška?! Církevním hodnostářem v té době mohl být v Anglii i černoch?! Ne, děkuji! Protlačovat ohavnou a nebezpečnou multi-kulti či etnickou korektnost i do historie, kdy něco takového bylo naprosto vyloučené a nemyslitelné, je gzblití!!!

US-americký nesmysl o starověkém Římě v čase (Cézara a) Octavia Augusta. Pod ruku se mi dostala verze 2x2hodiny - první dvě jsem protrpěla v "úžasu" a hnusu zároveń, zbylé dvě jsem už brala rychloposuvem. V průběhu sledování této TV-fekálie jsem se doslova styděla za tvůrce i jako divák, ale pokud jsem to chtěla posoudit, musela jsem se s tím, jako vždy, i seznámit...Naprosto scestný a ubohý děj, Santiago Cabrera jako Octavián totálně mimo mísu - zjevem i pro Octaviána nereálným chováním, kompletní cenzura všeho a všech (kromě krve samozřejmě), gladiátoři US-amerického typu nesměli chybět, celý tento zbytečný spektákl zakončen a la červená knihovna. Jonathan Cake (též ústřední postava-gladiátor) mi velmi brzy začal lézt na nervy svým neustále nasupeným a  zamračeným ksichtem, ale můj typ to není v jakékoli produkci...Dílko jen pro extrémně nenáročné až slaboduché obecenstvo!

Slavná haulywůdská "western-klasika" o US-amerických farmářích a nejrůznějších kriminálních živlech po té, co již zabrali velkou část země původním obyvatelům - indiánům, které také již zvětšího vymordovali, aby se pak mohli začít vraždit navzájem - sotva ti "hodní" pochovali jednu mrtvolu, už se opodál válelo dalších pět, a tak pořád dokola. Slaboduché epizody jedna horší než druhá, a že jich je požehnaně, nejen že naivní, ale celá řada z nich doslova debilní. Než dojde k samotné, často jen velmi krátké zápletce/ekšn, vyslechneme si zdlouhavé otravné klišé-dialogy z červené knihovny - krev balená do romantiky = vývozní, patentovaný artikl Haulywůdu...Nad vodou to tady jakžtakž drží velmi dobré in- a ex-teriéry, "na stará kolena" mám ráda i kulisové pseudo-exteriéry, na které má samozřejmě Haulywůd též patent a které se zde povedly...Jediný pohledný, v začátcích celé dlouhé série 23-letý, Michael Landon...Mimo jiné byla i scéna s mužatkou (ep.40) při prvních TV-vysíláních v některých evropských zemích vystřižena - mužatky nebyly v té době ještě tak populární a žádané jako dnes.

Přeslazená červená knihovna není zrovna moje parketa. Ale jednu hvězdu musím dát za, jako vždy a všude, perfektně profesionální, a přitom naprosto přirozenou Růženu Šlemrovou, která to tu rozsvítila hned v úvodu svojí nádhernou a odvážnou průhlednou róbou, že měl Dohnal při pohledu na její poprsí očividně problém, aby nevypadl z role. Kabátovou nemusím, působí na mě vždy a všude velice chladně a odtažitě...Dílko  vskutku nevalné hodnoty.

Kdysi dávno jsem toto dílko zavrhla a dokonce s tím, že navždy - byla jsem totiž doslova otřesena jeho unylostí, sporým a chaotickým dějem a téměř "němým" scénářem, avšak ty nádherné záběry kamery na plátně 16:9 se mi před očima občas objevovaly celá ta léta. Nedávno, tedy už dlouho v době konzumu, kdy kultivovaný divák nemá vlastně po čem kvalitním sáhnout, jsem se opět vrátila do kina let minulých a sáhla s napětím právě po Spanilé jízdě a hodila ji v HD kvalitě na velkou TV-obrazovku. A šok! - samozřejmě podpořený mojí náklonností k historickým "středověkým" filmům a k formátu 2.35:1. Opravdu jsem se pokochala tímto jakoby rozumem nekontrolovatelným proudem asociací zhmotnělých přepychovou kamerou. Václav Špidla byl pro role neduživých středověkých magnátů jako stvořený (dříve ve filmu Proti všem), příjemné vidět ve filmech poměrně vzácnou Vlastu Fialovou, Kostku nemusím, ač herec výborný. Postava Katruše mi připadá v dané konstalaci dosti nereálná, ale jako volná asociace pro zpestření mdlého děje, budiž...Ráda zařadím po mnohaletém nezájmu tento skvost do své filmotéky!