pipapa

Proč neměl místo rukou třeba ploutve? Aha, to by při pohlazení netekla krev a ta je  v US-amerických filmech vývozním artiklem!...Jinak další ojedinělý US-film, který jsem zkoukla celý, ale také naposled...První ca.hodinu to vypadá na celkem povedenou moderní pohádku s příjemnými domečky v pastelových barvách a s atmosférou retro-80.léta, strašidelný zámek a velmi sympatickou Dianne Wiest v roli Peg. Poslední třetina filmu už jede v zaběhnutém US-americkém stylu = krev, rvačky, policie, střílení, aby to vše potom opět (jako obvykle) vyvrcholilo/skončilo srdceryvným přeslazeným koncem...Ačkoli se autoři snažili o sociálně kritické dílo, vyznělo mi to opět jako laciné US-popcorn-kino.

Silně romantizovaný a nadnesený pohled na část života slavného pohádkáře. Sotva se objevil v Kodani, už ho málem  udělali dánským králem!?...Největším průšvihem filmu je hlavní představitel - širokoústý playboy, který mě odpuzoval jak svým zjevem, tak i svým hereckým projevem. Naopak se mi líbily animace několika zde ve zkratce předvedených Andersenových pohádek...K tomuto tříhodinovému "fantasy" se vracet už nebudu!

Po první celkem dobře vystavěné epizodě jsem už chtěla věřit, že se vzácně povedl další seriál. Omyl! Další epizody nabízejí už jen banální krimi-zápletky, řešené totálně nudným upovídaným a ani zbla akčním způsobem. Kde nic, tu nic. At´ jsem se nutila sebevíc, tu plochost jsem nepřekousla a nakonec jsem to brala rychloposuvem. A opět "klasika" v přístupu k nahotě a erotice vůbec = jedenkrát pozadí hlavního hrdiny-suchara (Eggers), jedenkrát pozadí herce Ola Rapace při cenzurovaném sexu a pár ženských ńader, tot´ vše, více vám ANNO1790 proseté přes síto současné probyznys-cenzury nenabídne. Tohle dílko už vyšumělo z mé paměti jak bublinky nad šampańským!

Prvních ca.20-30 minut naladí hezkými exteriéry a příjemnou westernovou atmosférou, ale potom už to jde rychle do kopru - únavné, upovídané, zdlouhavé scény stále na jedno kopyto, děj se sune hlemýždím otravným tempem než se konečně dokope k očekávanému banálnímu a patetickému konci...Palance je svým zjevem opravdu nesympatický až odporný.

Na jedno zhlédnutí docela zábavná dějově jednoduchá westernová báchorka. Pro mě by film získal na atraktivitě obsazením mladších, pohlednějších a i méně známých tváří. Tady se ale opět sází na zprofanované pardály Haulywůdu - obstarožního obtloustlého Wayne a staršího odpudivého Douglase, který obnažený do půl těla vypadá jako stažený králík...Velmi pěkné exteriéry!

Fak sem, fak tam - nám=zbožní výrobě už je úplně jedno, co natočíme, neb zdegenerované obecenstvo to určitě sežere i s navijákem. Mně stačily tři epizody a dost! Snůška keců hlavně o fakování, ale s totálně cenzurovanou mužskou nahotou a cenzurovaným sexem samozřejmě! Odporný vyžilý pomuchlaný seladón v hauptroli je obklopený dalším obtížným "hmyzem" všeho druhu...Další ukázka USamerické žumpy pro prostinká hovádka, která v těchto výkalech nacházejí hodnoty, které tam nejsou. Fuj!!!

Zajímavé a pravdivé téma natočené ale s naprosto lajdáckým přístupem. Škoda!...Hezký přátelský vztah mezi agentem Borkem a okolnostmi trpící dívenkou žijící pouze s otcem na lesní samotě, která se stává dočasným útočištěm diverzantů.

Film začíná jako zábavná komedie, ale postupem času se rychle mění v ponuré, tragédií končící drama. Zde mi tento záměrný dějový twist příliš nesedl. Nahá Mandlová a nahá tanečnice - odvážné, schvaluji. Gollová je samozřejmě v roli bláznivé naivky jako ryba ve vodě - perfektní... Návrat k tomuto dílku ale zatím neplánuji!

Monotónně a až příliš přímočaře natočené drama, podbarvené místy nesnesitelně uřvanou, uši trhající hudbou, zvyšuje svoji kvalitu povedenými interiéry, ale zvláště pak nádhernými exteriéry moravských Beskyd. Kolor 50.let zbožńuji, takže i tady u mě silně boduje. Výborný Vojtěch Rosenberg v roli Metúdka. Aktéři v dospělých rolích nedostali prostor, aby unikli z plochosti a povrchnosti této adaptace literární předlohy. Propracovanější děj, a tím i delší stopáž, by tu určitě měly svoje opodstatnění.

Fantazírování o bohu, smrti, nemocech, hříchu a s ním spojeného trestu jistě ke středověku patří. Moderní člověk, pokud má všech pět pohromadě nebo to neprovozuje jako byznys či dokonce jako součást své špinavé politiky, se těmito věcmi na základě poznání světa vůbec nezabývá, neb ví, že bůh není a smrt je přirozeným a nezvratitelným zánikem starého vedle vzniku nového...Že je Bergman opravdovým mistrem depresivního kina, není žádná novina. Depresivní existencialismus v umění je často už sám o sobě zárukou úspěchu, a přidá-li se trocha většinou té bla-bla-bla filosofie a řemeslné režie, stačí už jen pár přehnaných pozitivních kritik od filmových pseudo-odborníků, kteří udělají z komára velblouda, a další filmový pseudo-génius je na světě a už nikdy nikdo s tím nehne...Sedmá pečet´ nemá zdaleka to pravé-ořechové-trauma jako některá pozdější Bergmanova díla. V době vzniku filmu nesměla být cinema ještě příliš odvázaná/realistická...Tedy poselství je zde pro současníka téměř nulové, ale občas je slyšet nějaká ta věta s obsahem trvalé hodnoty, zajímavý song (snad středověký originál?) o zvířatech, která v písni dělají to, co nedělají/nejsou k tomu stvořena v reálu. Pár velice působivých scén/obrazů, šachovou partii vidíme krátce pouze 2-3x za celou stopáž. Středověk občas ano, ale občas ani náhodou - scény s rodinkou kejklíře připomínají spíše št´astnou současnou švédskou famílii na výletě do přírody. Bergmanova specialita - direktivní režie - zde tolik nebije do očí/uší, ale je i zde samozřejmě cítit - Bergman to jinak neumí. Že by byl film nudný či dokonce nekoukatelný, to vůbec ne, ale vracet se k němu pravidelně určitě nebudu - skandinávský velemistr opravdu není moje parketa!