borboleta

Tohle je film mého dětství, pouštěla jsem si ho vždycky, když se mi podařilo probojovat se k videu. Teď se ale trochu bojím podívat se na něj znovu, protože mám strach, že viděno dospělýma očima to už nebude ono.

Příjemný film, který mě minimálně v prvních dvou třetinách vyloženě hodně bavil, vtipné okamžiky jsou skutečně vtipné, což u romantických "komedií" není vždy pravidlem, a hlavní trio jde skvěle dohromady. Trochu mi ale zkazilo náladu, že závěr se už táhne až moc a ačkoliv vím, že to patří k pravidlu žánru, ten až moc dobrý konec bych si taky odpustila. Na nereálné konce jsem totiž moc velký cynik:)

Martin Dejdar hraje skvěle a skutečně se nechce vzdát, alespoň ne bez boje a bez tance.

Upřímný film o rodinných problémech, který nic zbytečně nezveličuje a nehraje si na něco, o čem není. Zřejmě i zásluhou skvělých herců vše působí značně přirozeně a to, že rodiče tvoří dvě ženy, působí úplně stejně normálně, jako kdyby jeden z nich byl muž, možná je to tak i proto, že Annette tu tak trochu za chlapa je. V tomhle filmu jsou v pohodě všichni a všechno, ne jen děcka,. Jedinou výjimkou je Mark, kterému jako jedinému to není nakonec dopřáno, čehož mi bylo hodně líto, mám tak totiž dojem, že film natočili ženy, které skutečně mají pocit, že žádného chlapa na nic (kromě dárcovství spermatu) nepotřebují.

Usilovně přemýšlím, co bych tomu mohla vytknout, ale ani po desátém shlédnutí mě nic nenapadá. Dokonce mám takový pocit, že mě nic nenapadne ani později. Trochu se totiž podezřívám, že pokaždé, když se na Pulp Fiction podívám, tak mám stále silnější pocit, že tohle je naprosto dokonalý film.

Umíte si někdo představit svět bez těch žlutých potvor?

Nejde jen o samoúčelovou legraci, řeší se tu skutečné problémy a ačkoliv skoro nikdo z postav nevypadá na první pohled "normálně", tak každému svým způsobem rozumím. Každopádně ale trvám na tom, že kdo nezná nazpaměť alespoň pár hlášek ze Samotářů, tak posledních deset let musel strávit v nějaké naprosté izolaci anebo je s ním něco špatně;-)

Film postupně velice promyšleně a systematicky graduje do velkého finále. Symbióza tragédie bratrů Karamazových, tragédie polského dělníka a tragédie továrny za zenitem je více než úžasná. Navíc herci z Dejvického divadla jsou opravdu borci.

Tohle natočit je vůči starým Sněženkám nefér. Když si odmyslíme vtipy, které těžili z původního filmu, tak nám zbyde jen melancholická nuda, ve které nikomu nic nevyjde a která postrádá jakýkoliv nadhled.

Pět hvězdiček je za večerníčkové pohádky mého dětství, ty nové zde nehodnotím.