tenebrae86

Jeden ze dvou sequelů k "fejkovému" mondo dokumentu Porno Nights of the World ze série Black Emanuelle (tím druhým je Emanuelle and the Porno Nights of the World). Režie se tentokrát ujal sám D'Amato, avšak spojitost s Emanuelle zde není, kromě typického stylu, vůbec žádná. Světem nočních erotických klubů, šokujících představení, sexuálních neobvyklostí i libůstek nás provází Ajita Wilson (Laura Gemser v tomto filmu nehraje), a to formou pseudo-filozoficko-intelektuálního interview na téma sex v historii, ve společnosti, umění, rituálech a obecně v našich životech. Takový neerudovaný rozhovor, který mě vůbec nebavil. Naštěstí názorné ukázky a sleazy soft-erotická vystoupení jsem si celkem užil, tohle D'Amato prostě uměl. Ze začátku film působí relativně umírněně, nic moc zvrhlého se neděje, ale postupně se vše rozjede v opravdovou zvrácenost. Divoké live show a dusné sex párty, krvavé sado maso, fekální a jiné praktiky, včetně v této sérii tolik oblíbené zoofilie, kdy nám tentokrát slečnou obšťastněný poník při výronu semene div nepokropí nadšeně aplaudující publikum. Zkrátka zábava jen pro otrlé, člověk to musí brát hodně s humorem, ale má to své kouzlo, scény mají energii, pestrou muziku a většině zúčatněným herečkám a tanečnicím rozhodně nechybí sexappeal. Škoda jen, že chybí Laura. Ajita je sice možná sympatická, ale jako transsexuální herečka mi na femme fatale a bohyni sexu prostě nesedí, je mi líto.

Ještě do nedávna raritní 70's italský sexploiťák s úderným názvem Black Deep Throat paralelně navazuje na známou sérii Black Emanuelle. Reportérka Claudine (Ajita Wilson) sbírá informace o podezřelém sexuálním kultu, čelí při tom vydírání a vlastnímu traumatu, které u ní způsobuje záchvaty nymfomanie... Děj mě na daný žánr více méně bavil, námět zajímavý, produkce sice velmi laciná, ale výtvarně to mělo žádoucí styl i šmrnc. Každopádně nic legendárního se nekonalo, film je v dnešní době určen především pro fanoušky, kompletisty, cinefily, sběratele obskurností a jiné podivíny 😉. Hudba vykradená od Ciprianiho a co se týče erotických scén, extrémně sleazy, případně cheesy, špatně natočené a ani trochu sexy. Nahoty je tu hodně, ale svlékají se vesměs oškliví lidé v čele s transsexuální ikonou evropských hardcore a (s)exploitation filmů Ajitou Wilson, která, řekněme, není zrovna můj vysněný typ. Jediná opravdu hot chick tu byla Patrizia Webley. Bohužel, celý film jsem čekal, že je ukáže a nic. Snad jako jediná ženská zůstala oblečená, to mě naštvalo 😅.

Spokojenost, i když první díl se mi líbil víc. Toto mi přišlo obsahově až moc konvenční, se skoro až šablonovitými postavami. Bardemův charakter mi přišel vyloženě jako karikatura a Zendaya se pořád tvářila strašně důležitě a přemoudřele, takovým holkám je lepší se vyhýbat. Další věc, která se mi moc nelíbila, bylo ježdění na červech. Jasně, vypadá to efektně, ale za mě je to na sci-fi film až příliš fantastické a navíc tím červi ztratili hodně ze své záhadnosti a hrozivosti. Nicméně i tak je druhá Duna pořád skvělá zábava a epický audiovizuální zážitek.

Solidní Rollin. Surrealistické zpracování, typická "divadelní" režie, působivé záběry kamery, hezké i ponuré prostředí, znamenitá architektura, avantgardní kostýmy, tajemná gotická atmosféra a záhadný sebevražedný kult uctívající a zkoumající nesmrtelnost jisté mladé dívky. Ze začátku se může zdát, že se bude jednat o klasicky rollinovský lesbo-vampírský bezdějový příběh, ale není tomu tak. Pointa je pro režiséra spíše netypická, stejně tak nezvyklé bylo skromnější množství erotiky a nahoty, což při atraktivitě ženského obsazení drobet zamrzelo. I když pár vzrušivých scén se tu přece jen najde, za mě palec nahoru za sekvenci se svůdnou černoškou. Celek mi přišel zajímavý a povedenější než předchozí Rollinův film The Rape of the Vampire, úvodní scény se "zvířecími lidmi" byly velmi dobré a líbil se mi i zvláštní psychedelický soundtrack. Bohužel dějově to chvilkama skřípalo, vadilo mi nevěrohodné provedení sebevražd a byla tam i místa, kdy jsem se trochu nudil, takže hodnocení 3,5* bude muset stačit.

Solidní anti-super hero hororová komiksovka z produkce Gunn brothers. Objektivně za tři a půl*, ale mělo to koule a ani chvíli jsem se nenudil, takže zaokrouhluji nahoru.

Komando partyzánů, složené převážně z vyvrhelů, se po splnění mise ztratí kdesi v poušti (natáčelo se na Kypru), po cestě zabijí muže a znásilní jeho vnučku. Dívka poté spáchá sebevraždu a Laura Gemser, která hraje její sestru, se vydává na nelítostnou cestu za pomstou. Jako "královna pouště" využívá znalosti místního kopcovitého prostředí, zjevuje se a postupně svádí všechny vojáky, kteří jsou za tyto zločiny zodpovědní. Některé zabije hned, jiné pomocí intrik a sexu navede tak, aby se zabíjeli navzájem. Důraz je kladen na psychologii postav, mysteriózní atmosféru a tíhu krásné a odlehlé, téměř neobydlené pustiny... Film jsem viděl ve dvou verzích, oficiální 89 minutovou re-edited verzi (ke které se vztahuje mé hodnocení) a 96 minutový alternate cut, který má celkově vyrovnanější tempo, je daleko smysluplněji sestříhán, děj je na rozdíl od oficiální verze vyprávěn chronologicky, nechybí v něm navíc několik explicitních záběrů, celá scéna hromadného znásilnění a dokonce i několik důležitých dialogů. Takže kdo máte možnost, koukněte spíše na alternate cut pod původním názvem The Dirty Seven, tam bych klidně zaokrouhlil hodnocení nahoru. Film se mi totiž až na pár nudnějších pasáží líbil, neupravená a ostře hláškující Laura byla přirozená a až živočišně sexy, mělo to náznaky napětí i drsné sekvence, zábavně trashové zpracování akčních scén, krvavé přestřelky a temnou synťákovou muziku. Ale ten finální střih, rozhodnutí vyprávět příběh od poloviny děje a po čtyřiceti minutách se vrátit na začátek s tím, že byly vyškrtány i pasáže, které vysvětlují vztahy mezi postavami, mi přišlo nešťastné, matoucí a rušivé. Takže za re-edited verzi max 3,5*.

Wow, to byla jízda 😅. Těžce přepálený a totálně brakový super-sexy/ultra-sleazy, snad až zetkový sexploitation trash z prostředí slunného Řecka a s božskou Laurou Gemser, jako vůdkyní sekty uctívající kult volné lásky. K tomu chytlavá muzika, bláznivý komparz a naprosto šílený anglický dabing, veselá letní atmosféra a uvolněné mravy s lehčími prvky exploitation a možná i komedie. Nasmál jsem se opravdu hodně, ale nejsem si jistý, jestli šlo o záměr, nebo to byl všechno humor nechtěný. Každopádně ujetá non-stop zábava, úplně jak od Tromy. A zábava je u sledování filmů to nejdůležitější, takže rozhodně palec nahoru... (Viděna 99 minutová final cut verze. V budoucnu si určitě pustím i čistě Andersovu 104 minutovou director's cut verzi, která je bez rozsáhlého zásahu distributorů a doplním info).

Tak tohle bylo hodně špatné. Část filmu je slepenec nepoužitých scén (většinou pornografických), které měl D'Amato v šuplíku z natáčení v Dominikánské republice, kde v roce 1979 během dovolené vznikl, bez předem existujících kompletních scénářů, materiál k filmům jako Porno Holocaust, Sesso Nero, Erotic Night of the Living Dead, Hard Sensation, Pradiso Blu, nebo Orgasmo Nero. To by samo o sobě až tolik nevadilo, ale zbytek (asi 40%) doplňují předabované scény z filmu Eva Nera z roku 1976 a přiznám se, že pro tak rozsáhlé recyklování vlastního díla nemám příliš pochopení. Jsem si sice vědom, že D'Amatova tvorba byla vždy založena především na vydělávání peněz a v tempu, ve kterém natáčel, se muselo občas recyklovat, ale mě osobně se takový přístup prostě nelíbí. Takhle sestříhané filmy většinou za moc nestojí a Porno Exotic Love není výjimkou. Strašně mě vytáčely ty skoky jakoby z jednoho filmu do druhého, který jsem ještě před pár dny viděl s úplně jinými dialogy. Vůbec mi to nepasovalo, nově dosazený příběh z prostředí drogového byznysu mě nezajímal, přišlo mi to zmatené, umělé a blbé. Snad jediné, co tenhle sice řádně sleazy, avšak trýznivě nudný trash zachránilo od odpadkového koše, byla účast Marka Shannona, jehož poctivý výkon v hardcore scénkách mě alespoň trochu bavil. Jasně, dobrou kameru, fajn hudbu a atraktivní exotické prostředí mám v těchhle filmech taky rád, ale takhle fakt ne. Promiň Aristide...

Rozvláčný a příliš ukecaný film, kde sledujeme dva nesourodé charaktery, postaršího muže a mladou ženu, bilancujícími nad svými životy, před kterými oba utíkají. Laura Gemser se tu tváří strašně přechytřele, sype ze sebe "životní moudra", jak stará cikánka na pouti a upocený Stuart Whitman jí přitakává, svěřuje se a vypráví o svých problémech... Natočeno je to hezky, nechybí exotické lokace (natáčelo se ve Venezuele), příjemná hudba a několik povedených soft-erotických scén, včetně jedné vtipné sexuální eskapády komické dvojice řidičů. Příběh poskládaný ze vzpomínek taky není uchopen špatně a závěr možná i překvapí, ale ústřední děj mě vůbec nebavil a ty dialogy hlavních postav nakonec i otravovaly. Rozebírání bývalých vztahů, naivní a prostoduché filozofování... Nic moc pro mě, i když věřím, že leckterého fanouška Black Emanuelle a decentnějšího sexploitation, mohou i mírnější žánrové atributy tohoto filmu zaujmout natolik, že půjde s hodnocením výš. Za mě tentokrát 2,5*.

Další film, který nemá s příběhy Černé Emanuelle žádnou souvislost, ale poetikou a díky typickému filmařskému stylu ho s klidem můžeme zařadit do jednoho velkého pomyslného Black Emanuelle universa, které je doslova žánrem samo o sobě. Samozřejmě, že těch filmů je spousta a jsou si tak podobné z důvodu tehdejší popularity a vidin opakovaného finančního zisku. Zde dokonce distributor tlačil na pilu tolik, že jméno "Emanuelle" je i v titulcích ve spojení s Laurou Gemser, jejíž postava se v italském dabingu jmenuje Emmanuelle, ale v anglickém je to jednoduše Laura, tak si můžete vybrat. Ale jak už jsem psal, s Emanuelle (to je ta "jakože černá" reportérka s jedním M) má děj tohoto filmu společnou jenom tu Lauru v hlavní roli :)... Bohužel, tentokrát mi přišlo Lauřino dobrodružství trochu slabší s tím, že na mě kombinace východních filozofií a psychotroniky nijak zvlášť nezapůsobila. Natočeno je to pěkně, hypnotická atmosféra, příjemný soundtrack, krásné lokace, exotické prostředí Egypta a pohledné svlékající se herečky divákovu pozornost jistě udrží, ale postavy se mi moc nelíbily, Chaliapin Jr., Cliver i Tinti byli vyloženě otravní a finální vyústění vztahů i celého příběhu mi přišlo spíše nepravděpodobné. Naštěstí pár zajímavých i drsnějších scén se tu objeví, například focení s mršinami zvířat či mrtvými nomády, včetně zabitých žen a dětí. Celkově to nebylo špatné, do sbírky se mi film hodí, ale už jsem viděl v tomto žánru lepší kousky. Tři hvězdy akorát a jedeme dál...