Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Krimi
  • Komédia
  • Dokumentárny
  • Akčný

Recenzie (232)

plagát

Rozchod Nadera a Simin (2011) 

Íránský filmový minimalismus dotažený k naprosté dokonalosti. Není to oscarový film, ale absolutní hodnocení si jednoznačně zaslouží.

plagát

Špión, který přišel z chladu (1965) 

What the hell do you think spies are? Moral philosophers measuring everything they do against the word of God or Karl Marx? They're not! They're just a bunch of seedy, squalid bastards like me: little men, drunkards, queers, hen-pecked husbands, civil servants playing cowboys and Indians to brighten their rotten little lives. Do you think they sit like monks in a cell, balancing right against wrong? Ať už John Le Carré ve svých knihách popisoval přízračný svět špionážních služeb v období studené války (kromě „The Spy Who Came In from the Cold“ třeba „Tinker, Tailor, Soldier, Spy“) či multipolární a chaotickou současnost („Absolute Friends“, „Our Kind of Traitor“ anebo „Constant Gardener“), vždy se zabýval otázkami, které jeho "kolegům" z branže nikdy ani nepřišly na mysl. Proto jsou jeho životem omšelí hrdinové na míle vzdáleni všem Jamesům Bondům či Blofeldům a jeho příběhy představují dokonalou antitezi schematických vyprávěnek o neohrožených agentech chránících demokracii v boji proti zlu. A jedná-li se o filmové adaptace Le Carrého děl, patří „The Spy Who Came In from the Cold“ mezi nejzdařilejší počiny. Pokud tedy preferujete něco jiného než cool akci s chlapíky, co mezi všemi těmi projížďkami ve sportovních kárách, srkáním martini a sváděním vnadných krásek, jen tak mimochodem zachraňují svět, bude tohle těžkotonážní špionážní drama pro vás to pravé.

plagát

Vzostup (1977) 

Děj filmu je sice zasazen do zmrzlého Běloruska někdy na přelomu let 1942 a 1943, ale tragická historie Sotnikova a Rybaka by se takto mohla odehrát prakticky kdykoliv a kdekoliv. Příběh, který Larisa Šepiťko vypráví (nutno dodat, že za výrazného přispění kameramana Vladimíra Čuchnova), je totiž nadčasový a univerzální. Osud člověka, jeho dilemata, naděje, strach ze smrti a vůle přežít... to vše je zde podáno v mistrovské zkratce, bez patosu či moralizování. Silný film.

plagát

Choď a pozeraj sa (1985) 

"Jdi a dívej se" je obdobně jako o pár let starší "Vzestup" Klimovovy manželky Larisy Šepiťko na hony vzdálen od patosu gerojských válečných epopejí z Velké vlastenecké války, kterými nás svého času sovětská kinematografie zásobovala jak na běžícím páse. Tohle není žádný "Borisek, malý seržant", ale zatraceně realistický příběh jednoho náctiletého kluka z běloruské vesnice, který se během pár letních dnů ocitne uprostřed naprostého šílenství, zmaru a beznaděje. Ostatně, název filmu odkazuje na tu část biblického Nového zákona, ve které je popisován příchod čtyř jezdců apokalypsy... Pojď a zři! Kůň sinavý, a jméno jeho jezdce Smrt, a svět mrtvých zůstával za ním. Těm jezdcům byla dána moc, aby čtvrtinu země zhubili mečem, hladem, morem a dravými šelmami.

plagát

Krvavá neděle (2002) 

I just want to say this to the British Government... You know what you've just done, don't you? You've destroyed the civil rights movement, and you've given the IRA the biggest victory it will ever have. All over this city tonight, young men... boys will be joining the IRA, and you will reap a whirlwind. Paradokumentární, strohé, uvěřitelné. Velmi silný film.

plagát

V mene otca (1993) 

Osudy Gerryho Conlona a ostatních nešťastníků z případu „Guilfordské čytřky“ jsou zde zpracovány na můj vkus až příliš uměřeně a korektně. Sheridan se navíc zaměřuje hlavně na vykreslení vztahu otce a syna, kteří k sobě díky nespravedlivému uvěznění naleznou vztah (ve skutečností tihle dva nikdy společnou celu nesdíleli) a vyhýbá se jak zobrazování násilí tak řešení ožehavých politických otázek (které však tvořily nedílnou součást a pozadí skutečného případu). V konečném důsledku je pak kolosální systémové selhání britských bezpečnostních složek a místního justičního systému ve filmu prezentováno v podstatě jako ojedinělé pochybení několika jedinců. Namísto rázného (pro)kopnutí dveří vedoucích do příslovečné třinácté komnaty britské politiky za časů „The Troubles“ do nich tento film jen opatrně nakouknul. A je to škoda, protože tohle téma by si zasloužilo odvážnější přístup a méně tradiční zpracování.

plagát

Sráči (2011) (TV film) 

Niech pan sie nie smieje z jezyka polskiego! Třinecká jednohubka s dosti nepravděpodobným koncem. V rámci české televizní produkce asi nadprůměr, ale jinak jedním okem tam, druhým ven. Jedna hvězdička navíc za fajn exteriéry, jezyk polski a dvojku Dulava aka "Zidane" & Mikluš vulgo "Ultrako*ot".

plagát

Býčia šija (2011) 

Zdá se mi, že Michael M. Roskam se při svém debutu rozmáchl až příliš. Film tak osciluje mezi několika žánry a ve scénáři črtá mnoho příběhových linek (nelegální obchod s hormony, dospívání s děsivým handicapem, intimní vztah policajta a jeho informátora, holka a její "nezvedený" brácha atd. atp.), z nichž však ve výsledku ani jednu nedotáhne důsledně do konce. A Matthias Schoenaerts, i když hraje výborně, to celé sám nezachrání. U mne tedy mírné zklamání.

plagát

Tělem a duší (1947) 

Kamera byla výborná, ale nejméně dvě hvězdičky tomuhle filmu sráží dolů schématický scénář - zejména "mirkodušínovská" role Johna Garfielda a (povinný?) happy-end. To o dva roky mladší "The Set-Up" je jiná káva.

plagát

Stalo sa za bieleho dňa (1958) 

Ten film strašně zestárnul a dnes působí hodně naivně, a to nejen díky povinnému happy endu. Ani se nedivím, že Dürrenmatt s výsledkem nebyl spokojen. Takže bych raději doporučil žánrově podobný snímek, který (za 80 let...) nezestárl ani trochu, a to "M" od Fritze Langa (http://www.csfd.cz/film/5610-vrah-mezi-nami/).