RanMori

1 hvězdička pouze za labyrint a řekněme nějaké ty efekty. Postavy, dialogy, jejich motivace a vůbec všechno ostatní způsobují divákovi až fyzicky bolestivou nudu.

Ou, tohle bylo hodně špatný. A ne jen proto, že všechny hlavní a skoro i všechny vedlejší postavy byly tak nesnesitelně nesympatický, že bylo utrpení se na ně dívat. Hlavně "Mlok" (příhodné pro někoho, kdo opravdu vypadá jako žabí huba), který se možná vyzná v bylinkách a zvířatech, ale jako kouzelník je u mě úplný amatér. Nesčetněkrát mohl na prchající tvory hodit nějaké to znehybňující kouzlo, ale to ne, raději u toho roztřískal, co se dalo. Docela mě dostalo "rychle najděte nějakou konvici", když měnit něco na něco jiného se (alespoň v HP) učí někde kolem druhé třídy, už nevím přesně. Bordelu okolo, že mohli mít konvic milion, ale to taky ne, musíme najít nějakou pravou. Jediný Farrell je ok, ale zase dostal stupidní scénář, takže taky nic. Navíc jsem si myslela, že to bude o těch zvířatech, ale nemůžu se zbavit dojmu, že ty a jejich "lov" byla spíš taková vedlejší kolej. Hlavní kolej mi unikla úplně.

Já se na to dívala jako malá a neměla jsem k tomu výhrady, fakt nevím, co bych na to říkala dnes :). Ovšem to mluvím jen o dílech s Morettim, s těma dalšíma jsem neviděla ani jeden. Strašně mě totiž naštvali, když ho zabili, ale nejvíc mě nasral sám Rex. Jen si to vemte - v prvním díle se málem utrápí, když přijde o pána a Morettiho to stojí hodně úsilí probudit v něm zase chuť do života. Pak po X letech společných umře i tento a Rex nemá nejmenší problém si zvyknout na novýho pána >:( . Prostě nespravedlnost a odbito :)

Série s "Nanohou" mají už od druhé sezony problém v tom, že na diváka chrlí příliš mnoho postav. Čtvrtá série to už jenom dokazuje - bambilion nových postav, které už se prostě nutně musí opakovat. V takové přemíře si k nim člověk už nemůže být ani schopen udělat nějaký vztah a tudíž ho zajímat, co se s nimi bude dít dál. Nanoha s Fate jsou absolutně odstrčené stranou, o Hayate ani nemluvím.

Viděla jsem 30 minut a i při těch mi stihla odumřít část šedé kůry mozkové. Něco tak pitomého nemůže nikdo snad ani pohledat. Když jsem se ještě přečetla jejich vlastní popis, že je to -Nejopravdovější seriál z lékařského prostředí-, letěla jsem s hrůzou v očích na ČSFD a s velkou úlevou si přečetla těch 15%. Děkuju, já už se bála, že se to vážně může někomu líbit.

Ne, ne, ne, NE!!

Divím se, proč se tu tolik lidí ohrazuje kvůli propagandě. Přečtěte si znovu, z jakého je to období, pochopitelně, že propagace bujela. Je to v zájmu autenticity a ne verbování, jestli si to tak někdo přebral. Osobně se mi film líbil hodně a i když jsem věděla, jak to skončí, stejně se mi udělalo zle.

Další parádní komedie s Jeanem Reno. Tenhle francouzský styl humoru mi sedí. Na tohle se rozhodně dá dívat opakovaně. "Schovali se někde na vesnici. Bučely tam krávy!"

Tohle byla ovšem síla. Na film jsme se podívali záměrně z důvodu špatného hodnocení a opravdu nezklamal. Herecké NEvýkony dotažené na maximum, nulová logika chování postav, zcela zcestné informace o fyzikálních zákonech a nezdařené triky jsou jasným důvodem, proč se film v hodnocení nachází u dna. Perličky: vědec, kterého uslyšíte dokola říkat jen to, že věci jsou jinak než myslel. Děsně utajený sabotér, jehož identitu víte okamžitě, ale jeho motivaci se už nedozvíte. Super jsou blesky, které pálí kolem postav, které nejen že neohluchnou, ale navíc ještě s nataženýma rukama mezi nimi skáčí a mávají! To je prostě skvost. A scénka, u které jsme se vážně za břicho popadali, byla ta, kdy vědec prohlásí, že se ve výpočtech sekli, takže mají o celých 24 hodin méně a hned na to dorazí agent s otázkou: "Máte vteřinku?"

Pro velkou kladnou recenzi jsem se podívala na toto anime, ale asi nejsem cílovka nebo to nakonec nebylo tak dobré. Jakés takés postavy, které jsou vám ale úplně buřt, jdou hledat vlčí Ráj, přičemž první polovinu seriálu sledujeme rozhovory ve stylu "Víš vůbec, jestli jdeme dobře?" "Nevím, ale chodit se mnou nemusíte." "My ale stejně nemáme, kam jinam bysme šli.", které se v druhé polovině změní na "Sice pořád nevíš, jestli jdeme dobře, ale už s tebou jdeme moc dlouho na to, aby jsme se vraceli." Celé podání bylo hrozně zdlouhavé a nudné, poslední díly se snažily tlačit na city, ale protože za 28 dílů nedokázaly vytvořit postavy, ke kterým bych si udělala vztah, bylo mi jedno, co se s nimi stalo. Myslím, že celkový nápad nebyl špatný, ale podání se (aspoň pro mě) nepovedlo.