ClayGirl

Temné stíny na mě působí jako rozporuplný módní outfit. Jednotlivé části spolu neladí, kombinuje se dohromady moc vzorů a barev, a výsledek je tak podivný, až má nakonec šmrnc.

Krásná hra. Sweeney a Antony jsou skvělí. Johanna a Lovett mi moc nesedly, z jejich zpěvu mě bolí hlava a Lovettové hlas neladí s Toddovým, obě jsou na můj vkus trochu nemotorné a neženské, ale to se mi může zdát vzhledem ke stáří hry. Mladá romance mezi Antonym a Johannou se mi líbíla více než ve filmu, je taková energická, roztomilá a plná nadšení. Je tu spousta humoru a uvolněná atmosféra divákovi nedovolí brát všechny ty vraždy a kanibalismus vážně. Konečně jsem také pochopila některé texty, které se mi do filmu nehodily, jako Lovettiny stížnosti na stará kolena a označení žebračky "old woman". V souhrnu bych řekla, že divadelní Sweeney je celistvější, vtipnější a pochopitelnější než filmový a určitě stojí za vidění.

Někdy ve Philovi vidím sebe sama, jindy ho lituju nebo mu závidím. Je to film, který mě vždycky rozesměje a zároveň u něj každou chvíli brečím. Můžu se na něj koukat tisíckrát po sobě a nikdy mě nepřestane bavit, možná i proto, že ho pokaždé vidím z jiného úhlu pohledu a přemýšlím o věcech, kterých jsem si předtím nevšímala.

Když vám život dá citrony, házejte je po lidech, co mají lepší auta. Někoho prostě skutečný život tak děsí, že radši nechá svoje tělo napospas kdejakému démonovi s rudým obličejem a zarostlými kopyty, co se ochomýtá kolem, a sám se prochází někde po paralelních světech, které jsou však, kupodivu, ještě mnohem děsivější, než ten opravdový. A kéž by ten člověk, který už skoro nežije, byl po to dobu v kómatu. Skutečný ďábel je mnohem rychlejší, krásnější a krutější, než ten starý, chlupatý strýček v tom filmu, a z černého hradu, ve kterém straší, vás neodnese v náručí žádný hodný tatínek.

Mladý Sylvester je fajn borec, ale starý Sylvester, to je bůh!

Viděla jsem už tolik animáků, novějších a populárnějších než jsou Úžasňákovi, a pořád jsou pro mě špička. Když jsem byla malá, byl pro mě ten film největším výkřikem moderní doby a naprostou bombou. Nikdy by mě nenapadlo, že za pár let se na to budu koukat jako na staré dobré Úžasňáky a šestiletá holčička, kterou budu hlídat, si bude stěžovat, jaká je to nuda. Ach, ty dnešní děti...

Konečně jsem se pochlapila a podívala jsem se na to, dokonce dvakrát po sobě. Poprvé jsem usnula a podruhé jsem vyčerpávala bratra neustálými otázkami, co že se tam vlastně děje a o čem to vůbec je. A teď se cítím jako když jsem před týdnem poprvé v životě za strašného řevu odstranila pavouka z koupelny. Jsem tak ráda, že konečně budu rozumět všem těm narážkám a taky se budu moct koukat na parodie typu Pár pařmenů. Protože pochybuju, že by si někdo vytvářel názor na LOTRa na základě mého komentáře, není třeba, abych tu chválila Tolkienovu genialitu, propracovanou vizuální stránku nebo Aragornovo charisma. Prostě se vzdávám, máte pravdu, je to docela fajn film.

Film se těžko hodnotí, když jste před jeho zhlédnutím četli úžasnou knihu, podle které je natočený, a přitom se jí téměř nepodobá. Připadá mi, že Irving v originále popisuje život realisticky, ale s jakousi dobrosrdečností a hravostí. Zatímco Hallstrom si fakta a pohled na ně trochu přisladil, ale jeho verze na mě nakonec působila vážněji a méně sympaticky. Pokud váháte, jestli si knihu máte přečíst, pak byste měli vědět, že film popisuje jen pár let Homerova života, zatímco kniha vypráví o celém životě nejen Homera, ale i všech jeho blízkých. Neuvěřitelně dobře se čte a postavy i události jsou o dost jiné než ve filmu, takže se nebojte toho, že byste znali děj.

Fajn film pro rodinný večer u televize. Nečekejte žádnou velkou romantiku, chemie mezi Tomem a Cameron moc nefunguje, ale Tom skvěle hraje a zrovna tady se mi líbil, i když ho moc ráda nemám. A drahým akčním scénám se tvůrci šikovně vyhli tím, že jednu z postav omráčili a zabrali ty nejzajímavější scény z jejího rozmazaného pohledu nebo je přeskočili proto, že je prospala.

Bylo příjemné vidět v animáku české nápisy a slyšet hlavní postavy povídat o Praze. V porovnání s kalifornskými trháky to, logicky, není nic světoborného, ale co je doma, to se počítá.