Imrwere

Jumanji … Jen vyslovení jména nebo obyčejná myšlenka na tento výraz ve mně jasně probouzí i po dvaceti letech stále živé vzpomínky na tehdejší komediální klasiku v čele s Robinem Williamsem. Pokud jste na tom stejně, rozhodně vás tenhle film nechytne, ovšem budete-li ho brát jako samotný celek a vypnete mozek, máte na dvě hodiny o zábavu postaráno, pokud se tedy dokážete pobavit u obyčejného klišé. Film, kterému nedám více, než šedesát procent hodnocení, se sice může pochlubit celkem fajnovým zpracováním digitálních efektů, až tedy na stádo nosorožců při jedné z dobře svižných akcí. Ti byli až moc předigitalizovaní. Dále se filmu nedá upřít ani porce docela slušných nápadů, které jdou aktuálně s dobou, ale na druhou stranu, dostavil se i tradiční kýč, když děj byl tak snadno předvídatelný a nebýt Jacka Blacka s Kevinem Hartem, byl by i dost suchý bez vtipu. Tihle dva drželi laťku tak vysoko, jak jen mohla být, ovšem spasit nic sami nedokázali. Dwayne Johnson ukázal svou klasiku, co se komedií týče a mnohem raději tuto horu svalů uvidím v přeameričtělé akčňárně. Karen Gillan nezklamala, ale také ničím nepřekvapila – toť tedy hlavní charaktery. Upoutávku jsem viděl už před časem a záměrně se zhlédnutí vyhýbal. Nakonec tedy zvítězila zvědavost a jelikož jsem nic velkého neočekával, zklamán jsem rozhodně nebyl. V konečném hodnocení bych snímek charakterizoval jako oddechovku, která rozhodně neurazí, ba naopak, pokud nejste nějak zapšklí, o budete solidně pobaveni. Já ale vyhledávat důvod k další projekci určitě nebudu.

Ready player one … Tak tady bych mohl být celkem stručný, dokonce bych i chtěl, ale jak sám sebe znám i jak mě znají ostatní, určitě se opět rozkecám, ale jdeme rovnou k věci. Knižní předlohu k filmu dobře znám, zná ji i vysoké procento naší populace a přesto, že se jedná o velký bestseller, nečetl jsem ji. Ani v kině jsem na promítání nebyl a tak jsem možná ochuzen o správnou atmosféru, která mi byla podsunuta pouze při domácím promítání. Ale víte co? Je mi to fuk z několika prostých důvodů. Tím hlavním je zejména angažmá držitele několika Oscarů a jednoho z nejlepších režisérů historie, jmenovitě Stevena Spielberga. Do čeho vloží ruce on, to kvalitu rozhodně nepostrádá a ve filmu se najdou hlavně hráči počítačových her, jelikož se jedná o virtuální svět prokládaný realitou. Co nikoho nemůže nechat klidným, to je velice zajímavě a hlavně kvalitně zpracovaný digibordel. Ano, ten je zde velikou předností a je vlastně tím hnacím motorem celého snímku. Ten je mimo jiné doslova natřískaný popkulturními odkazy, jichž je k vidění tolik, že snad ani není možné je vnímat všechny. Co ale nikomu nemůže uniknout, to je ikonický objekt známý z Návratu do budoucnosti. Správně tušíte, jedná se o Delorean. Menší slabinou filmu je už jen charakter hlavního hrdiny. Ten mě přílišně nezaujal a děj je snadno předvídatelný. Akce je ovšem k vidění dost a i přes hluchá místa a nudné chvilky, určitě u projekce usínat nebudete. Ani dnes se nebudu pouštět do přibližování děje. Určitě se na film podívejte, protože za to stojí, ale jestliže znáte knižní předlohu, neočekávejte velké věci. Jak jsem se dočetl, adaptace byla opravdu opatrná a mnohdy hodně ošmelená. A přestože já toto posoudit nemohu, zdroje, ze kterých tyto názory mám, jsou velmi důvěryhodné. O osmdesátá léta se kromě tohoto díla v dnešní době opírá celkem dost snímků. I přes pravdu, že Spielberg odvedl opravdu kvalitní práci, otázkou je, jak dlouho tento aktuální trend vydrží na takovéto úrovni. Osobní hodnocení tentokrát zastavuji na osmdesáti procetech. Film je opravdu kvalitní, ale jak jsem nastínil, jsou tam věci, které se mu dají vytknout. Záměrně jsem o nich nemluvil a zmínil jsem pouze to zásadní. Ať si každý udělá obrázek sám

Zdar jak sviňa. Nebo Zdar jako prase? Nééé, sviňa … Opět se po určité odmlce budu věnovat poslední návštěvě kina a to po zhlédnutí dosud nejnovějšího snímku od MCU, tedy snímku Ant-man and the Wasp. Stejně tak jako původní film, i tentokrát se studio nezaobíralo zbytečnou složitostí zápletky, ale spíše sázelo na otřepaný motiv rodinného filmu, takže projekce je vhodná i pro nejmenší diváky. Co se týče prvního Ant-mana, na kterého jsem také dosud recenzi nenapsal, což mimochodem také hodlám napravit, jelikož se chystá jeho vysílání na televizních obrazovkách, tak zde jsem při pročítání různých článků našel snad jedinou odchylku názorů. Údajně tento Origin nepotřebuje znalost žádného předešlého filmu. To je sice pravda, ale ne tak úplně, když důležitou součástí filmu byl boj mezi mravenčím hrdinou a Falconem přímo v sídle Avengers. I když nepochybuji o tom, že Áčkové logo na budově bylo divákům cizí, pokračování Ant-mana už menší znalost vyžaduje, když se děj samozřejmě opírá o původní film, tak i navazuje na následky z občanské války, kde se Scott v Hankově obleku také objevil a hrál důležitou roli. Takže, pokud jste tento film ještě neviděli a nechcete tápat, doporučuji zhlédnutí nejprve prvního dílu a poté i Civil War, tedy posledního filmu trilogie Captaina Americy. A teď tedy k samotnému filmu Ant-man and the Wasp… Marvel si v poslední době hodně zakládá na vtipnosti, což zde ohromně zafungovalo a když jsem svou hloupostí porušil zásadu a vzal si do sálu kýbl Coly, myslel jsem že si v následujících dvou hodinách stříknu do trenek. Další, co se vtipnosti i tradice týče, bylo vynikající cameo Stana Leeho, čili o komiksovou legendu nejsme ochuzeni ani tentokrát. Nad čím bych se ale rád pozastavil, to tentokrát nebudou záporáci, přestože tajemná Ghoost působila opravdu dokonale, mnohem více uznání si zaslouží v mluvě nezastavitelný Luis, jehož nám Michael Peňa představil už v jedničce a také nově nasazený Randall Park, kterýž zahrál též velice vtipného Agenta Jimmyho. Nutno ale doplnit, že velice pobavil i sám Hank Pym. Ten sice prvotně působil dost nevrle, když nemohl Scottovi přijít po událostech z Občanské války na jméno, ale zejména při velikostních trampotách hlavního hrdiny sypal výtečné hlášky. Akce skvělá, vizuál a kamery také pracují na skvělé úrovni, režie Peytona Reeda zklamat snad ani nemohla a celkový dojem také hodně vylepšil Laurence Fishburne, kterého mám opravdu moc rád. Pastvou pro oči však byla krásná Evangeline Lilly v roli Hankovy dcery Hope, jíž není nutné představovat. No a abych to nějak uzavřel, pokud jste viděli desetileté vyvrcholení, chcete-li ejakulaci studia, jmenovitě třetí dílo Avengers pod titulem Infinity War a říkáte si, kde Ant-man byl, tento film vše vysvětluje a na čtvrté Avengery, kteří vstoupí na plátna kin příští tok, je skvělým lákadlem. To sami můžete vidět v jedné ze dvou aftermovie. To druhé sice nikterak důležité není, ale hodně pobaví. Mně osobně na filmu něco málo chybělo. Nepovím přesně co, ale čekal jsem ještě o špetku více akčních scén, proto tentokrát hodnotím 85%.

Dlouho jsem si říkal, kdy asi tak přijde čas, abych mohl napsat hodnocení díla, které jsem zhlédl před třemi týdny a musím říct, že jsem z toho, jak se lidově říká, "furt vyndanej". Pořád na mě film působí, jako bych ho viděl včera a pořád se mi mísí myšlenky, co si o něm mám myslet. Ale něco na rovinu přeci jen říct můžu. Tohle byla marvelovská ejakulace, chcete-li vyvrcholení. A to ještě nekončíme, bratři Russové nám ukázali a stoprocentně ještě ukáží, kde má kanec p … však tuhle frázi všichni moc dobře znáte. A teď k filmu samotnému. Tvůrci do nás v opravdu velké míře nahustili to, co nám předkládali posledních deset let v menších infůzích. Ale tohle byl tedy nášup. Do kina jsem šel s ohromně velkým očekáváním a tak jsem si myslel, že mě jen máloco dokáže překvapit a nebo dokonce zaskočit. A jak jsem se mýlil. Prvních dvacet minut jsem se nezmohl na nic víc, než jen sedět s otevřenou hubou a kochat se dávkou akce. Vtipu také nebylo vůbec málo a za čas strávený v sále jsem si smíchem prodloužil život o několik let. Zejména připojení Strážců Galaxie v čele s "Králíkem" Rocketem (ten mě bavil neskutečně) k již známému týmu byl hodně dobrý krok vpřed. Rozplývat se nad všemi postavami rozhodně nebudu, to bych mohl psát do nekonečna. Každá z nich předvedla svůj standard a nezklamala žádná. Snad jen Hulkovi se na scénu nějak nechtělo, ale o to větší prča to mezi jím a Brucem byla. Pozastavit se ale musím nad titánem Thanosem. Ještě nikdy jsem se nikde nesetkal se záporákem, jako je on. Je lidský, má srdce, projevuje emoce a přesto hodlá svou mocí pouhým lusknutím prstu zničit půl vesmíru? Tak to je neskutečná bomba a právě i on je jedním z větších důvodů, proč se těšit na pokračování. A že těch důvodů vůbec není málo. Už jen to, co jsme viděli v afterovie vypovídá o důležitosti příchozí Cpt. Marvel, jež se nám stihne představit ve vlastní sólovce. A svůj prostor rozhodně musí dostat také nyní chybějící Ant-Man, který bojoval na trošku jiné frontě. A sám za sebe musím říct, že nyní očekávám také důležitý nástup zeleného kolose Hulka, protože jeho síla týmu chyběla. Ale konec s domněnkami, nechme se překvapit. Já nemohu jinak, než film hodnotit plným počtem, jelikož až tak rozčarován a opit emocemi s adrenalinem jsem dlouho z kina nešel. Podtrženo a sečteno, všichni jsme se stali svědky vytvoření díla, které přepíše kinematografické dějiny. Páni Russové, pokračování do nás, prosím, naperte stejně tak, jako Infinity War.

Než se víc rozepíšu o pokračování nejukecanějšího superhrdiny, řeknu jen jednu věc. Pokud jste viděli jedničku a líbila se vám, rozhodně na dvojku jděte. Pokud vám první film nic moc neřekl, bude tohle ztráta času. A proč? Jednoduše proto, že Ryan Reynolds vsadil na jistotu a do nového díla nacpal v mnohem větší míře to, co předtím mělo obrovský úspěch. A to navzdory tomu, že Ryanův komiksový projekt málem ani nevzniknul, jelikož studio nevěřilo tomu, že by fanoušci chodili do kina na useknuté hlavy, hektolitry krve, neustálé promlouvání k divákům a hlavně na vulgaritu s opravdu nehoráznou dávkou vtipu. Deadpool si prostě dělá srandu ze všech a ze všeho, včetně samotných studií. Až na Dysneyho, ten to samozřejmě zatrhnul a vše se muselo vystříhat. A ejhle, v kinech je rázem druhý film a každý musí pochopit, že si Ryan Reynolds může dělat vše, co se mu zlíbí. A tak to také dopadlo. Rozjezd příběhu byl sice takový pomalý a opět hned v začátku je sousta důležitých informací vykecána, ovšem fanouškům tohoto hrdiny to nemůže vadit, pakliže jsou na to zvyklí. Co ale přišlo poté, to nemá vůbec žádné obdoby. Sám za sebe doporučuji, abyste si s sebou do sálu nebrali žádné pití a před promítám se dojděte vyprázdnit, jinak máte zaděláno na průšvih. Já se i přesto smíchy málem pochcal. Co se týče vizualizace, tady je dvojka o krok před jedničkou a to už jen z toho důvodu, že David Leitch je ve svém oboru o stupeň lepší než jeho kolega Tim Miller a tak si veškeré akční scény o to víc užijete. A když už mluvím o těch rozdílech s předchozím snímkem, zde Deadpool nejedná na vlastní pěst, ale jedná se o dnes už hodně zajetou týmovku. Tady tedy zakládá X-Force a dobré na tom celém je, že tím hnacím motorem je stále jenom Wade ve svém červeném obleku. Jasně, Cable a Domino jsou hodně výrazné postavy, ovšem oba si jedou úplně jiné pecky, takže nikdo se nikam nestraní. Film je plný zvratů a překvapení i když několik jich prozradila už upoutávka. Ale i tak toho bylo stále ještě dost zamlčeno. Hlášky, sranda a zase jenom hlášky. Tady jich Ryan sype tolik, že není možné je všechny pobrat jedním zhlédnutím, což je dobře, protože k takovému dílu je opravdu potřeba se vracet. Ještě abych nezapomněl, zde se hodně mluvilo o nejpovedenější mezititulkové scéně, tak jsem byl hodně zvědav, co mi bude předneseno. Byl jsem fakt překvapen, protože nic z toho nebyla žádná fáma a pokud máte jenom malý přehled o tom, kdo je a byl Ryan Reynolds, co a koho ztvárnil, kdo byl Deadpool ještě před jeho prvním sólovým filmem, tak vás tohle na tuty pobaví. Když to opět sečtu, tak musím dvojku hodnotit lépe než jedničku. Té jsem dával 90 % takže zde jdu opravdu těsně pod stoprocentní hranici. Dobře zapracovalo několik faktorů a to bez pochyby vyšší rozpočet a určitě také prospěla změna režiséra. A jak jsem řekl hned na začátku, po úspěchu prvního dílu se studio uvolilo k větší volnosti a to rozhodně bude velkým krokem vpřed.

Tak vážení, na svět oficiálně přišla další sólová projekce ze světa MCU a to již dlouho očekávaný Black Panther. Toho jsme už znali z týmových Avengerů, ale konečně jsme se dočkali jasného představení nejen konkrétní postavy. Po zhlédnutí jsem si opět nechal nějaký ten čas na průchod a rozležení myšlenek a nyní přicházím s mým vlastním hodnocením. Jak jindy, samotnou známkou končím, dnes jí začnu. Black Pantherovi dávám krásných devadesát procent a to už z toho důvodu, že jsem byl opravdu mile překvapen. Ačkoliv nejsem až tak zarytým fanouškem filmů z černého etnika a to jak afroamerického, tak afrického, zde to zkrátka jinak nešlo, pochopitelně, a skvěle mi k celé atmosféře seděl i hudební podklad, přestože nebylo na výběr a ten byl prakticky daný. Postavy řádně propracované, kostýmy super a samotné herecké výkony též na vysoké úrovni. No a Wakanda? Prostě nádhera. Je sice pravdou, že té vyspělé až převyspělé technologie bylo opět až trochu moc, ovšem vnímejme fakt, že tohle sci-fi a tady mají tvůrci prostě volnou ruku. Sám osobně mám tedy raději, když se ubere na Dii botelu, což na druhé straně barikády skvěle ukazoval Ch. Nolan a sám Marvel to ve velké měře zvládal v novém seriálu Punisher, ale jak už jsem řekl, tohle beru a nebudu na tom hodnocení ubírat. Na co jsme také zvyklí, to je vtip a Stanova camea. Obojího se dočkáme i zde, ale to je očekávané. Proč ale z plného počtu ubírám těch deset procent? Trochu mi neseděl hlavní záporák. Tím samozřejmě netvrdím, že jej M.B. Jordan zahrál špatně, ale spíše jeho chování a celkový charakter ve mně probouzely pochyby o něm samotným. Pokud ale ještě můžete, do kina opravdu vyrazte, protože to doopravdy stojí za to a doporučuji neodcházet před úplným skončením, jak to mnozí špatně dělají. Nebudu prozrazovat nic víc, než že diváka čekají opět dvě aftermovie a zejména to druhé je, alespoň pro mě, velkým překvapením.

Punisher!!! Co by se k tomu dalo dodat? Celkem nic, tedy až na několik vcelku jasných věcí. Mohu rovnou říci, že se jedná o jeden z nejlepších mnou zhlédnutých seriálů, ne-li vůbec nejlepší. Marně totiž pátrám v paměti, kdy mě seriál tak chytil za držku, jako teď. Bohužel momentálně přijde čekání na druhou řadu, která ale bude zřejmě hodně kvalitní a pokud přinese to, co si myslím, že přinese, bude to hodně kvalitní podívaná. Samotný seriál jako takový byl hodně kritiky vyzdvihován a chválen, přičemž jediné, co se jevilo jako nedostatek byla až moc velká realističnost. Jenomže zrovna tohle mně se hodně líbilo a za sebe mohu říci, že je to jenom velké plus. Příjemné překvapení v komiksovém světě. Pokud bych se měl zastavit u obsazení, výběr Jona Berthala, který je známý nejen ve sféře filmové, ale spíše té seriálové, byl více než luxusní. To, jak si sám roli užívá a dává do ní veškerý svůj potenciál, potěší oko snad každého diváka a jen těžko si dokáže na jeho místě představit někoho jiného, přestože adaptérů v roli onoho ničitele již bylo několik a například samotný Thomas Jane sám nastavil laťku hodně vysoko. Čili, kdo si libuje v akci, napětí a litrech krve, najde zde zalíbení a sám sebe. Já nemůžu jinak, než hodnotit plným knedlíkem a stejně tak, jak jsem získal sám doporučení, rozhodně bez váhání doporučuji dále.

Hned s první větou musím dát prostor svému vědění, že budu plavat proti proudu a mluvit proti davu, jelikož jsem měl několik zkušeností s různými verzemi hodnocení a až přehnanou kritikou. A víte co? Seru na to, protože jsem se nenechal ovlivnit a se svou vlastní hlavou a čistou myslí jsem se rozhodl na Justice League podívat osobně a udělat si obrázek sám. Několik dní jsem se rozhodoval, kdy se vyjádřit a záměrně jsem ještě několik dní nechal vlastní průchod svým myšlenkám, abych nešil horkou jehlou. Ostatně vlastní hodnocení je přímočaré a jednoduché – Byla to prostě topová pecka. Nesmírně mě těší, že jsem konečně dokázal pochopit dosud nepochopitelné, proč neustále někdo srovnává DCčko s Marvelem. Ačkoliv tomu tak ještě nedávno nebylo a Suicide Squad bohužel neznamenal posun nahoru, nyní jsou oba zmínění konkurenti hodně vyrovnanou partií a DC slušně šlape Marvelu na paty, načež se nebojím říci, že si Liga spravedlnosti se slavnými Avengers vytřela prdel, ale teď k samotnému snímku. POZOR, NÁSLEDUJÍCÍ ČÁST TEXTU MŮŽE OBSAHOVAT SPOILER!!! Film jako takový měl neskutečnou váhu kvality, kterou jsem tedy dříve možná nečekal, ale už prvotní upoutávky mě přesvědčovaly, že se budu mýlit. Do kina jsem se těšil víc a víc až jsem ze sálu odcházel s pocitem orgasmu a to nejen z Gal Gadot, která byla opět úžasná a nebezpečně sexy. Měl-li bych se zastavit u každé postavy z party nadlidí, zřejmě bych se opakoval, protože zde jsem celkově nenašel nic, kde bych jejich vlastní charakter nějak srážel. Snad jen Flash na mě působil trošku dětinsky, ovšem to vše doháněl svým vtipem, jímž strašně studiu prospěl v jeho dosud až moc vážné atmosféře. Mimochodem, na Flashovu sólovku se neskutečně těším, přijde co nevidět a s ním také dlouho očekávané představení Aquamana, takže program bude celkem nabitý, když pominu další dílo slavné amazonské válečnice a netopýřího muž , ale také, co všechno do nás začne hustit konkurenční studio . Ale neodbočujme. Poprvé na filmovém plátně se ve větší míře objevil také Cyborg, na jehož vlastní film se také velkou měrou těším, ale zde bude bohužel čekání o něco delší. No a standardní výkony hodné uznání předvedlo také trio Batmana, Wonder Woman a Supermana, kdy návrat posledně jmenovaného byl opravdu legendární a určitě nikým odhadovatelný. Prostředí filmu bylo sice spíše takovým digitálním smetištěm, ale to nelze chápat nikterak špatně, protože to je přesně to, co dělá tento film tím, čím skutečně je a být má. Zde se opravdu nekladou skoro žádné meze a tvůrci, kteří si mohou dovolit prakticky cokoliv, zde zvládli svou práci na jedničku. Když jsem mluvil o kladných postavách, je třeba vyzdvihnout i práci na záporácích. I zde jsem četl až přehnanou vlnu nemilé kritiky, čímž musím oplácet druhou stranou mince, protože tady jsem se také setkal s kvalitou a velice milým překvapením, co se mého vkusu týče. Mám-li tedy vše shrnout a konečně se vykecat, nemím téměř co vytknout. Samozřejmě, pár nedostatků se zde najde, ale když už jsem jednou začal s chválou, nebudu odbočovat a nehodlám být jako zástupy lidí, kteří všechno vědí, od všeho mají klíče a v prdeli byli dokonce dvakrát. Já sám osobně nedokážu dát méně, než úctyhodných 90% a to pouze proto, že si rád nechávám ještě nějakou rezervu, například pro chystající se pokračování Ligy spravedlnosti – už aby to bylo.

Občas jsem si myslel, že Besson musel být také pod vlivem drogy, když dokázal vyplodit tohleto, ale na druhou stranu měl film snad všechno, samozřejmě včetně naprostého kýče a vlastně mě i bavil, čili účel splnil. Postava Lucy v podání Scarlett mě celkem zaujala, ač tuto herečku nikterak nevyhledávám, trošku mě ale mrzí, že Morgan Freeman nedostal víc prostoru. Otázkou ovšem je, zda by to bylo užitku. Druhá polovina filmu už totiž budila dojem toho již zmíněného kýče, oproti dost slušné polovině první. Jako celek bych tedy snímek zhodnotil nadprůměrnými a hodně slušnými osmdesáti procenty, jelikož mě nezačal ani na chvíli nudit, přestože se z něho stala opravdová omáčka. A lidi, Bacha na !!! S P O I L E R !!! i na kapacitu mozku, protože jakmile dosáhnete plných sta procent, stane se z vás flashdisk.

Po lehce nadprůměrné dvojce Neporazitelného se z dostal Boyka na mnou vysoce hodnocený snímek Vykoupení. Zde se mi tato ruská mlátička, jež nepozná soucit, vryla do kůže natolik, že jsem se těšil na další pokračování oné postavy. Čekání se naplnilo, jenže z vysoko nasazené laťky se třetí Boykův film opět propadl, když se kolem něho dělalo zbytečně mnoho povyku a očekávání bylo větší, ale … Scott Adkins se v této postavě opravdu našel a nutno uznat, že mu sedí. Na béčko to pořád kvalitu má a souboje chytnou za prdel každého. Jsou perfektně promyšlené a následně propracované do posledních detailů. Velice mile mě překvapil i fakt, že Yuri není jen bezcitná mašina, ale má i city a dokáže projevovat emoce. Myslím si, že se Scott do těla tohoto ruského mukla ještě vrátí a ukáže, že to smysl má, o čemž já samozřejmě nepochybuji. Tahle postava mě prostě baví. Když to shrnu, udělím Boykovi tentokrát 70%.