Imrwere

Tak přeci jen trocha upuštění od toho, co předchozí čtyři epizody nastolily. Punisher je dočasně mimo dění a na scénu přichází vyzývavá, ale přechytralá a vyčůraná Elektra. Díl doprovázely opět návraty do minulosti, což stejně jako dřív, neznamená nic jiného, než odhalení dalších důležitých informací. A když už se konečně začne schylovat k nějaké akci, je konec. Je to sice pech, ale nejsme jediní, kdo je zaskočen. Šokovaný je totiž i sám Matthew. To vše však znamená značný příslib do dalšího pokračování.

Tak si tak říkám, jestli se dívám na správný seriál, jelikož, co se obsazení týče, tady jasně dominoval Frank alias Punisher a jeví se v sérii jako doma, ve své vlastní. To je pro mě samozřejmě dobře, protože je mnou oblíbenější hrdina a chvíle, kde je on, si nemálo užívám, takže tato epizoda mi dala opravdu slušně nažrat. Jon Bernthal zkrátka dělá z výborného seriálu naprosto skvělý seriál a co se týče jeho závěrečného monologu? Nemám slov. Tohle byl dosud nejlepší epizodní počin, jehož poslední vteřiny s sebou přinesly zajímavé překvapení v podobě též zajímavého hosta na plátně.

Další setkání s oběma strážci města vyznělo dosti zajímavě už koncem předchozí epizody a to dále graduje. Divák se dozvídá, že oběma jde ve výsledku o tu samou věc, pouze s tím rozdílem, že Matt má slitování a věří ve špetku dobra v každém padouchovi, Frank však nikoliv a tak pouze likviduje ty, co si dle něho žít nezaslouží. Závěr tohoto dílu je více než luxusní, na ten se dá dívat opakovaně, prostě whoow.

Že jedna prohraná bitva neznamená prohranou válku je již potvrzená pravda. Válka stále pokračuje a to na více frontách, protože Punisher není jediným problémem, s jakým se Daredevil potýká a jaký mu působí nezdar. Akční scény jsou lahoda pro oko, atmosféra pro cit a v neposlední řadě je potěšeno i ucho vynikajícím hudebním podkladem. Vše do sebe zapadá a jako celek to působí ohromně. Nejde se odpoutat od obrazovky.

Vstup do druhé série je opravdu velkolepý a už v počátečních pasážích divák dostává spoustu adrenalinu do žil. Osobně musím s potěšením konstatovat, že jsem se dočkal toho, co mi v předchozí sérii scházelo. A to byl, jak jsem předpokládal i jak jsem avizoval, příchod Punishera na scénu. Který byl opravdu velkolepý. Bang!!!

Dlouhou dobu jsem měl seriál připraven na seznamu, ale také dlouhou dobu trvalo, než jsem se odhodlal jej spustit. Zřejmě z obav zklamání, jelikož celovečerní film Daredevila neuvedl zrovna ideálně a co si budeme povídat, o žádnou hitparádu nešlo. Pár video úryvků jsem si po internetu prohlédl a tak jsem se rozhodl do toho jít. A byla to neskutečná pecka, vážení. Hlavní postavy, děj i sami představitelé mě chytli za držku natolik, že jsem si celou první sérií prošel za necelý den a půl a jedná se o vůbec druhý nejlepší seriál, který jsem měl šanci zpozorovat. Proč druhý? Ihned vysvětlím. Před pár měsíci jsem psal o vlastním seriálu Punishera, který nasadil laťku hodně vysoko a jen těžko jej někdo ze špičky srazí. Daredevil měl skvěle našlápnuto, už pilotní díl začal v velkém stylu s obrovským drajvem, což se vidí málokdy. Tempo, brutalita a násilí. Zejména tyto faktory výrazně stoupaly, ale když jsem čekal, že to bude opravdový orgasmus, vše polevilo a o atmosféru se starala spíše vlna dialogů, ovšem zde naopak vládla hlubokomyslnost a dramatičnost. I tak se ale myslím, že opad tempa nebyl až tak nutný a to, co jsme viděli ve třinácti epizodách, by se vlezlo do deseti. Herecké výkony opravdu skvělé, střih a kamera na seriál opravdu luxusní a velkým plusem byla temnota a vážnost, což je celkem mimo marveláckou šablonu. Přesto mi tam chybělo něco. Co mi již zmíněný Punisher dal. Krev. Více krve, spousta krve. Tohle se ale, věřím, změní, protože sám Kat se ve připojil ve druhé sérii a na tu se neskutečně těším. V pár větách se také vyjádřím ke každé epizodě zvlášť a mám-li celé jejich hodnocení zprůměrovat, úvodní série drží krásných 90%.

Je čas na to, dostávat odpovědi a to se pomalu divákům dostává. Příběh se zdá být jasnější, zápletky prozřetelnější člověk se může dále nechat unášet na vlně nadšení. Po tom, co jsme dosud viděli a téměř i aktivně zažili, můžeme si být jisti, že finále, které je na dosah, bude opravdu velkolepé. Ale nebude to mít náš hrdina lehké, to už jsme viděli.

Začíná to být opět lepší. Zejména postava Karen vychází z pomyslného stínu a její jednání na vlastní pěst je velice sympatické, jako ona sama. Opět se začíná přitvrzovat a jelikož se pomalu, ale jistě, blíží finále série, zcela logicky stoupají emoce. Některé pasáže jsou zamotanější, jiné zase dostávají smysl. Nezodpovězené otázky však stále tíží.

Mýlil jsem se. Byl jsem přesvědčem, že přijde opět dávka a infůze v podobě další akce plné překvapení, jenže k dostání byl doposud nejslabší článek a tak trochu hluchá pasáž, která přinesla spoustu dialogů. Nutno ale dodat, že se jistému člověku dostane jedno děsivé překvapení.

Dva hlavní protagonisté se setkávají tváří v tvář. Ovšem zatím ne tak, jak by bylo třeba a Kingpin stále netuší, kdo proti němu stojí. Uff, ale mocný okamžik to tedy byl a pro samotného Matta nesmírně důležitý. Díl byl opět slabší na to, na čem si zakládá a to znamená co? Že by další léčbu šokem? Uvidíme.