Jara.Cimrman.jr

Fantastický zvuk studia Abbey Road se nečekanou silou dokázal prodrat zastaralými reproduktory mého televizoru až k mému uchu a způsobit mi velké potěšení. A navíc bylo v podstatě úplně jedno, kdo ten zvuk vyluzoval, protože v tomto slavném studiu by patrně zněl dokonale i smíšený sbor moderátorů zpráv televize Nova.

Když mimořádně nadaní lidé improvizují, tak je ohromná zábava, kterou dokážeme ocenit zejména mi talentovaní, kteří dokážeme bez problémů zahrát balvan, falešně zpívajícího trémistu či jakékoli zvíře, které zrovna není na scéně. Líbí se mi v podstatě vše, co jsem viděl, ale za nejstylovější kousek považuji Ryanův a Colinův noir - http://www.videacesky.cz/skece/whose-line-is-it-anyway-vypraveci-1.

Drsných nadávajících kuchařů jsou plné hospody, ale Zdenda Pohlreich to alespoň myslí konstruktivně. Je s ním přitom docela slušná zábava a i když jsou jednotlivé díly v podstatě na jedno brdo, tak výrazně přispívají ke kvalitě stravování. Sám jsem se o tom mohl přesvědčit a jelikož jídlo je pro mne jedním z nejdůležitějších smyslů života, tak pevně doufám, že už mi nikde nezamění guláš s pětima za kapra na modro.

"Počtvrté za sebou nevyhrál Liberec, když ze severu Čech odskákali s bodem Klokani." I to je statistika. Já mám fotbal i hokej rád, takže i když se na našich nerovných pažitech a zamrzlých rybnících neodehrává ten nejúžasnější sport, tak já si na komentované sestřihy ligových kol vždycky rád počíhám.

Jako sportovní fanatik jsem Branky, body i vteřiny kdysi nedočkavě vyhlížel a hltal všechny výsledky. Jenže pak se zjevili zákeřní konkurenti nejprve v podobě stručného teletextu a následně informacemi překypujícímu internetu. Přesto si BBV většinou nenechávám utéct, ale již to není ten jediný zdroj sportovních informací a tak se ode mne absolutního hodnocení nedočká.