Kulmon

Skoro o půlnoci sledoval jsem V pravé poledne. A nebyl to dobrý nápad. Absolutní neakce mne uspávala. Film má hodinu dvacet pět minut a z toho první hodinu deset se vůbec nic neděje. Gary Cooper lítá jak splašenej po městě a shání pomoc. Kdyby film zachránilo alespoň těch závěrečných deset minut, ale gradace žádná, totální zklamání. Film se přitom odehrává v reálném čase, ale tuto pozoruhodnost, ze které se dalo mnohé vytěžit, Fred Zinnemann trestuhodně promrhal.

Film, který se celý odehrává na policejní stanici. Zpočátku se zdá, že to bude další rutinní den několika policajtů. Nejvýraznější osobností zde je detektiv James McLeod. Problém u McLeoda nastane, když se mu pracovní život skříží s osobním. A ona každodenní rutina dostává zcela jiný rozměr, takřka fatální. Velmi dobře vykreslené postavičky pomohly hereckým výkonům, jimž vévodí Kirk Douglas.

Fandím spolupráci Johna Hustona a Humphreyho Bogarta, ale zde se až příliš projevuje skutečnost, že jde jen o pro film adaptovanou divadelní hru. Skoro bych řekl, že se zde Bogart mírně vytrácí vedle mafiánského Edwarda G. Robinsona. Ale přes to všechno nadprůměrný film, s nímž se hodinku a půl divák pobaví.

Noir bez viditelných chyb. Gilda je okouzlující žena, která je nešťastná z mužů kolem sebe a muži jsou nešťastní z ní. Stejně tak si omotá kolem prstu i diváka. A když začne tančit, zpívat "Put the Blame on Mame" a svlékat se ... uff .... Pokud neznáte hvězdnou krásku jménem Rita Hayworth, pak tento film je jistě tou nejlepší zkušeností.

Napínavý western od začátku do konce. Obejvuje se zde sice jen pár postav, zato pečlivě vykreslených. Od sympatického zločince Johna Waynea, přes prostitutku s dobrým srdcem či věčně ožralého, leč šikovného doktora atd. Vadila mi sice zadní projekce, ve 30. letech však zcela běžná. Koneckonců ji používá i Hitchcock o mnoho let později.

Tak tahle Caprova komedie mi nesedla a jak mám rád Jimmyho Stewarta, tak tady mne neoslnil. Víc jak dvě hodiny děje - neděje je na nemasnou - neslanou komedii málo. Ztřeštěná rodinka sice může být vtipná, ale vše se časem okouká. A toho času tu je habakuk.

Jestliže na konci minulého století byli na světě dva herci, kterým mafiánství koukalo z očí (Robert De Niro a Al Pacino), pak ve 30. a 40. letech to byl jednoznačně James Cagney. Jeho výraz nenechal nikoho na pochybách, že opravdu není romantický hrdina. Film Hříšní andělé se zajímavě rozehrál, bohužel však ve druhé půli nemile zasáhla ruka cenzora, takže se film vyvíjí zcela proti tomu, co bychom očekávali. Je to promarněná šance, protože zde byl obrovský potenciál. I tak se jedná o gangsterku, kterou je třeba vidět.

Spousta orálního sexu, jedna láhev od coca - coly uvězněná v dámském přirození a jinak nic co by stálo za zmínku ani nic jinýho.

Slavný Renoirův protiválečný snímek, který je postaven na tom, že obyčejní lidé nemají na válce žádný zájem a jsou slušní i vůči nepřátelským vojákům. Ačkoli se zpočátku může zdát, že půjde o tzv. útěkový film, nakonec zjistíme, že režisérovým záměrem bylo něco jiného. Sounáležitost a schopnost lidí domluvit se bez ohledu na jejich řeč. Dobří lidé jsou ve všech národech. Nemám sebemenší iluze, o "dobrých lidech", ale je pravda, že např. první rok první světové války, na Štedrý den, po sobě němečtí a francouzští vojáci odmítli střílet, bezpečně přecházeli území nikoho, fotili se spolu ... a další den už opět bojovali jako předtím. Válka se jich netýkala, protože si ji rozhodli ti nahoře. Tento film je unikátní v tom, že jako jeden z mála nám ukazuje Jeana Gabina jako relativního mladíka (bylo mu asi 35 let).

Nejlepší z nejhorších. Každopádně nejslavnější dílo nejhoršího režiséra všech dob, který si vznostně říkal Edward D. Wood Junior a my fanoušci Tima Burtona mu říkáme prostě Ed Wood. Tamtamy nelhaly Glen nebo Glenda je opravdovým kýčem po vzoru pejska a kočičky, tedy cokoliv autor natočil a měl to rád, to do filmu zakomponoval, aniž by to k ději mělo jakoukoliv vazbu. Film se tváří jako dokument o transsexualitě. Ed Wood se vlastně ospravedlňuje před celým světem a říká, že transsexuál je vlastně normální člověk blablabla. To vše pomocí zejména Wooda samého jako ženy Glendy v těle muže Glena. Ten má přítelkyni Dolores Fuller, do filmu se hodící zejména díky absolutnímu neherectví. Dále je zde detektiv a psychiatr, kteří nekřesťansky dlouho kecají absolutně o ničem. Do toho se objevují pověstní bizoni, kteří do filmu absolutně nepatří, ale byl to hezký záběr, tak proč jej sem nedat? Stejně jako záběry války v Tichomoří. Woodovi se tak líbily, že si umínil je do filmu dát. A to za cenu toho, že si vymyslí příběh jakéhosi jiného transsexuála, který zde bojoval. Bizarní, ale do takového filmu se to prostě hodí :-) Největší hvězdou je bezesporu Bela Lugosi, označen sice jako vědec, ale ve skutečnosti zde figuruje spíše jako bůh či vypravěč. Prostě týpek, co celou dobu posedává v křesle a glosuje dění na place. Většinou času však mluví z cesty a vykřikuje ono pověstné "pull the string". Opět nejasné proč, ale patrně to Lugosi při natáčení zařval a Woodovi bylo líto, tam takovou krásnou větu nedat. Nejslavnější monolog je však geniální směsicí nesmyslů: "Pozor, pozor, dejte si pozor na velkého zeleného draka, sedícího před vaším prahem. Žere malé chlapce, ocásky malých štěňátek a velké, tlusté slimáky. Pozor, opatrujte se ... POZOR!!!" Bela Lugosi tou dobou už hezky fetoval, takže to z něj možná vypadlo, když byl hezky nahulenej a Edovi to opět připadlo, že to do filmu musí dát, jinak nevím, ale rozhodně je to kultovní záležitost! Celkově lze říci, že jsem trochu zklamán, čekal jsem větší legraci, ale přece jen je to film, který každý musí vidět. A zejména doporučuji si jej dát těsně před nebo těsně po zhlédnutí Burtonova filmu Ed Wood. Edward D. Wood Junior byl přesvědčen, že to je geniální film podobný těm, které točil jeho nedostižný vzor Orson Welles. Dnes je Ed již po smrti, ale podobně geniálně řádí David Lynch. Je to patrně jen o úhlu pohledu ... ;-)