honeysuckle

Souhlas s komentářem uživatele Mariin. Eva Horká prostě nikdy hrát neuměla, pouze přehrávat a proč ji v pohádkách často nechávali zpívat, když zpívat neuměla, je mi též záhadou. Výborný je ovšem zbytek obsazení: ďábelská Divíšková, sympaťák Šimánek nebo okouzlující Vašinka. Slušná pohádka s dobře vystavěnou (třebaže jednoduchou) zápletkou.

Někteří tvůrci filmových pohádek se zřejmě domnívají, že vnitřní logika, návaznost scén a jasná motivace jednání postav jsou v tomto žánru volitelné atributy. Pánové Rapoš a Šiška jsou toho názorným příkladem. Pro představu pro ty z vás, kteří si tento divácký zážitek odpustili: Drak se chtěl lidem pomstít za (údajné) pošlapání své přistávací Pomněnkové louky. Místo toho, aby jim na hraniční louku zakázal přístup (což se jasně nabízelo), zapověděl sňatky mezi Čechy a Slováky. Proč? Princ s princeznou vědí, kolik lidí je zakleto kvůli drakově kletbě, ale je jim to šumák – klidně mu jdou nadšeně uklízet jeskyni. Cože? Přitom přirozená by byla počáteční nedůvěra/nevraživost mezi nimi a drakem postupně přerůstající v přátelství. Zlý skřet dobrovolně slouží drakovi (ač to nevypadá na nejvýdělečnější flek) – ale proč chtěl zničit dračí vejce, za které byl jeho chlebodárce zodpovědný? Malý dráček se od malička učí česky i slovensky – tak proč v dospělosti jedna jeho hlava mluví pouze česky a druhá pouze slovensky? Proč mladí hrdinové potřebují kouzelné propriety (dračí zub a štětiny) na odstrašení nežádoucích nápadníků/nápadnic, tohle by si snad měli umět vyřešit bez kouzel! Proč začne mladá dvojice řešit zlomení kletby až v poslední třetině pohádky, a ne hned, jak se s drakem skamarádí? Co je to s těmi podivnými skoky v čase (Kolik let trvala kletba? Kolik let trval děj – těch slavností rovnodennosti tam proběhlo nějak moc!). Takhle jsem se během pohádky ptala snad tisíckrát, přičemž tím největším otazníkem pro mě zůstává, PROČ tahle pohádka vůbec vznikla? Její útroby totiž nejsou v pořádku ani s přimhouřenýma očima, jazyková úroveň dialogů je otřesná (tenhle scénář neviděl korektora ani na obrázku) a když tvůrci nevěděli, kam dál, vypomohli si písničkou, lidovou veselicí, čůrajícím chlapečkem nebo klokanem. Přátelé, věřte mi, že špatná slovenština Karla Gotta mi vadila ze všeho nejméně. Nerada dávám pohádce „odpad“, ale dvě milé královny, talentovaná mladá dvojice a nostalgická vzpomínka na Karla Gotta tohle dílo nezachrání.

¨*Kick-Ass a Hit Girl stojí nad bednou se záhadnou zbraní* Kick-Ass: ,,Je to to, co si myslím?" Hit Girl: ,,Jo. A začni si číst návod, budeš to za pět minut potřebovat." Začala jsem to sledovat s tím, že aspoň zjistím, o co jde, než to po pěti minutách vypnu. Nejenom, že jsem film odkoukala až do konce, ale naprosto neočekávaně jsem se při něm výborně bavila. Komiksový film, který si zároveň z komiksů dělá legraci (scény s přeskakováním střech), z humorných scén plynule přechází do citově vypjatých, akce se střídá s vyprávěním (skvělá pasáž o minulosti Big Daddyho podaná formou komiksu) a vše přitom výborně vyvážené. Po konci filmu jsem koukla na režii. Aha, Matthew Vaughn. Tím se to vysvětluje. PS: překvapivě povedený český dabing

Už od začátku je jasné, kdo je zlý a kdo hodný, takže o "detektivní" pohádce nemůže být řeč. Mimoto příběh postrádá gradaci, jen si tak plyne, žádná krize, nic, a padouši jsou potrestáni ještě dříve než stihli něco pořádného napáchat. Roztomilá Čvanča, taktéž čtverka Adamovská-Mrkvička-Somr-Vlach, kteří podávají tradičně nadprůměrné výkony. Hodně mi vadila scénická hudba, která prochází celou pohádkou a hraje i ve scénách, kde je hudební podkres zbytečný, až otravný.

To, co ze začátku vypadalo jako slibně se rozvíjející pohádková komedie se skvělým hereckým obsazením se zvrhlo ve scénáristický propadák s místy divnou scénickou hudbou (teda pane Uhlíři!) a podivnými záběry (dojemně laděná scéna se zbloudilým oslíkem či Issová a Dyk jak proti sobě běží ve zpomaleném záběru). A děj žádný. Hezké písničky, vtipná jazyková bariéra mezi zamilovaným párem ani Vydra s Libuškou to nevytrhnou. Věčná škoda a paní režisérku bych pro příště k pohádkám nepouštěla.

Průměrná půlhodinová pohádka. Scénář mohl být lepší - schází mu nějaký ten "krizový moment" a výraznější pointa. Jinak dobří herci (Mrkvička, Dvorská, Větrovec a neokoukaná Jindra Bartošová jako Liduška) a pěkná hudba.

Pojetí Krakonoše mi přišlo vzhledem k mytologickému a hlavně televiznímu kánonu v pořádku. Krakonoše, který žárlivě střeží hory a jejich poklady, trestá i odměňuje lidi podle zásluh, ale není zcela povznesen nad občasnou malichernost či touhu po lidské lásce, jsme viděli v různých adaptacích již několikrát. Nabízí se srovnání se zpovykaným mladým Krakonošem v podání Ivana Luťanského z pohádky Co poudala bába Futéř (1983)  (kde se mimochodem dívka z vesnice, kterou si chtěl odvést k sobě, také jmenovala Lidka) či s krutým i lidským duchem hor z nedávného německého počinu Krakonošův poklad (2017). David Švehlík je na můj vkus možná až moc chladný Krakonoš a herecky na typově podobného Sabina Tambreau z Krakonošova pokladu nemá, ale zadání splnil. Zápletka je předvídatelná, ale funkční; potěšila mě role Onřeje Sokola, který, ač stále má tendenci přehrávat, tu alespoň měl v příběhu své místo, a Jakuba Prachaře, kterého jsme se rychle zbavili a do příběhu už nezasáhl. Ani chamtivé komtese se scénář nevěnoval víc, než by bylo divácky snesitelné. Mladá dvojice mě neurazila, ale oba byli nemastní neslaní, chyběla jim jiskra a zamilovanost jsem jim příliš nevěřila. Na druhou stranu, mají ode mě body za iniciativní jednání, to je poslední roky v českých pohádkách vzácné, aby hrdinové jednali sami bez větší pomoci ostatních postav, šťastných náhod nebo kouzelných předmětů. První polovina byla slabší, v druhé se to rozjelo. Kostýmy inspirované polovinou 19. století byly slušné, o hudbě nevím, že by tam nějaká byla... Krakonošovo tajemství je fajn pohádka – nebo adaptace mýtu, chcete-li – ale nezanechala ve mně hlubší dojem. Třeba zmíněný německý Krakonošův poklad byl působivější, a to nejen proto, že měl viditelně vyšší rozpočet. Proto dávám tři hvězdy, které chápu jako lepší průměr, a jsem ochotná to v budoucnu ještě přehodnotit.

Dejme tomu jedna z těch lepších filmových pohádek natočených po roce 2000. K dokonalosti tomu chybí přinejmenším komplikovanější zápletka a rozhodně lepší finále, které působí poněkud zkratkovitě. Kraus junior mi přišel v pohodě, ale ten jeho sestřih podle hrnce si vizážisté mohli odpustit. Taková neproměněná šance, ale kvůli M.Kramárovi, vtipným dialogům a glosám Krause seniora si tuhle pohádku dám vždycky ráda znovu.

Komentář obsahuje spoilery! Dojmy po prvním shlédnutí: Vizuálně uchvacující, ale povrchní a prázdné. Navzdory tomu, že proměna ve zvíře byla trestem za nesplněný slib daný manželce a podíl na její následné smrti, titulní hrdina neprojevuje lítost nad minulými hříchy a touhu se změnit. Vůči Belle se chová agresivně, chodí ji pozorovat, když spí, obléká ji do šatů (pravděpodobně) po zesnulé manželce a vyžaduje, aby se mu „oddala“. Svůj přístup během celého filmu nezmění, nic nenaznačuje, že by Belle skutečně miloval, dokonce i milostivé svolení naposledy navštívit rodinu bylo podmíněno ústupkem z Belliny strany. Ale žádný strach, Belle mu to i tak sežere i s navijákem, neboť jí imponuje jeho bestiální macho chování. Závěrečný útok na hrad tvůrci okopčili od Disneyho a digitální obři byli stejně povedení jako zbyteční. V tuto chvíli dávám se zaťatými zuby 2* za celkový vizuál a zajímavou backstory s laní, jež se nesla přesně v duchu francouzských pohádek. Moc chválím český dabing, Ježková i Stránský byli perfektní.

Kulihrášek je zobrazený malou loutkou s pisklavým hláskem a pak vyroste, když poprvé uvidí holku....ehm, jo. Už jako dítěti mi tahle pohádka přišla divná. Obvykle se vzhledem ke všeobecné podhodnocenosti českých TV pohádek snažím i na těch špatných najít dostatek kladů alespoň na tu jednu hvězdičku. Ale tady se mi to nepodařilo. A ani Andrea Elsnerová to nevytrhne.