Willynka

Všechno sci-fi, co má japonskou předlohu, z principu nemůže být špatné, protože japonský mozek je snad evolučním vrcholem v představivosti. Tohle mohl být kult nebýt zbytečně přehypeovaného konce, který absolutně neuspokojil, zanechal pachuť v ústech a tak nějak to prostě celé zabil. To fakt ten film potřeboval takový ultra happy-end?

Když vidím některé komentáře, chce se mi brečet. Většina očividně vůbec nepochopila, na co se vlastně chystá koukat. Nejspíš za to může i kolonka "horor" mezi žánry. Já se naopak neuvěřitelně bavila (chvilkama jsem si připadala až trochu perverzně) při této sondě do duše mladého sociopata (k mému milému překvapení je to konečně osoba pohlaví ženského), který celou dobu podvědomě volá o pomoc svými výstřelky a kterého svět odmítá poslouchat, natož mu skutečně pomoci. Nevím, zda se dá filmu vyčítat plochost ostatních postav, když je očividné, že se chce režisér účelově zabývat pouze postavou Pauline. Snové sekvence jsou parádní, ať si tu říká kdo chce co chce, AnnaLynne je nádherná, charismatická ženská. Konec mohl být větší katarzí, nicméně i tak z finále mrazí. Tři je málo, čtyři zase hodně, nicméně za šedý průměr se to rozhodně označit nedá.

Propracované charaktery, zajímavé akční scény (byť jich bylo relativně pomálu) a hlavně taková ta atmosférová věrnost předloze, která se také účelově nebrala s nadhledem. Nebýt toho asi už zbytečně natahovaného konce, tak by to bylo za pět.

Přiznám se, že o šaskovi se štítem a maskou Petra Čecha jsem neměla valné mínění již od začátku. Po prvním dílu se můj názor na filmové zpracování Kapitána Ameriky ještě zhoršil. Film o takovém hrdinovi zkrátka nelze natočit ve vážném tónu aniž by to nepůsobilo směšně. Na druhý díl jsem tedy šla s jistými rozpaky, které se ale naštěstí cca po půl hodině rozpustily. Není to výkvět originality ani technologický zázrak, nicméně rozhodně je to méně blbé než druhý Thor a stejně tak zábavné a přeplácané jako třetí Iron-Man. Jenže tomu chyběl zajímavý "záporák". Zasloužené čtyři hvězdy v rámci svého žánru. Bavila jsem se až do konce.

Film, který mohl být o hodinu kratší a nic by se nestalo, navíc s hlavní postavou, která vám je vlastně tak trochu u prdele. Několikaminutové motivační proslovy mě po několika opakováních prakticky toho stejného dokola fakt ubíjely a jedna vážně dobrá scéna za půl hodiny to nezachrání. Nebýt spousty nahatých prdelí a fetu, byla by to vlastně docela nuda. Ale aby to nevyznělo až moc negativně. Je to dobrý film. Jenže akorát tak na příjemný sobotní večer strávený u televize. Od Scorseseho tak nějak člověk zkrátka čeká víc.

Dokonalá absurdita na max. Už hodně dlouho jsem se tak nepobavila. Pro mě KLK přesahuje TTGL o několik tříd, jak v šílenosti, tak v nápaditosti. Totální fanservice? Nebo totální feminismus? Animace je neskutečná pecka, ani jedno políčko v záběru nezůstává bez pohybu - věc pro většinu anime naprosto nevídaná. Výsměch klasickým shounen berličkám. Matka, co prstí vlastní dceru (nekecám!). Svítící bradavky (u mužů). Senketsu Kisaragi aka super saiyan. Někdy šaty skutečně (ne)dělají člověka.

Každoroční připomínka toho, jak jsou Vánoce neuveřitelně pokrytecký svátek plný špíny a hnusu + nekonečná debilita distributora...to ten název myslí vážně?! Píchej, Santo!

občas jsem nevěděla, na co vlastně koukám, protože Fincher tu epilepticky přeskakoval z jednoho žánru do druhého, ale ten feeling, ten neuvěřitelný feeling, který film nabízí, to je až k neuvěření

Jako v případě třetího Iron Mana je to přeplácaná píčovina, které chybí jakýkoliv zajímavější moment. Vše zachraňují krásné efekty, charismatická dvojice filmových bratrů a nahatý Stellan.

Na začátku neuvěřitelně sugestivní film s hutnou atmosférou zabije klišoidní konec, jemuž chybí jakákoliv katarze, která by umocnila celkovou mrazivost. Propadu do vod průměru zabraňuje jen a pouze solidní herecký ansábl.