Ellmariachi

Strašně závidím svým oblíbeným uživatelům jejich čtyřhvězdy. Já se přiznám, že mě na tom filmu nebavilo téměř nic. Teda cca do prostředka tak nějak ještě ano. Po masakru na ranči, kdy mělo přijít vyvrcholení v podobě honu už jsem jen sledoval šablonu: Dudikoff se pere, Dudikoff prohrává, Dodikoff je skoro mrtvý, Dudikoff vyhrál. A tohle hmed 4x v 15 ti minutách. Já tyhle braky mám rád a film mě překvapil svou až krutostí k postavám. Ale nudné finále u mě zabilo šanci na slušné hodnocení. 50 procent.

Když mě bylo asi 10 a tvaroval se můj fotbalový život, všichni kolem mě fandili Spartě. No a to mě nebavilo. Radši věčně druhej, než škaredej a rudej. Uběhlo spousta vody. Zažil jsem euforii při postupu přes Ajax. Zažil jsem potupnou porážku od Arsenalu. Přišel dokonce boj o záchranu a téměř krach. A právě kvůli poslednímu zmíněnému období, jsem strašně rád za to, že Slávia je tam kde je. Ale jsem šťastný i za to, že Slavia vůbec je. I díky ne úplně šťastnému období ze začátku jara v osobním životě, jsem si o to víc vážil radostných chvil u tohoto krásného sportu, při sledování nejkrásnějšího dresu na světě. Proto jsem rád, že se můžu podívat zpětně, jak to vypadalo v šatně v těch nejvypjatějších chvílích a naopak při výbuchu radostí. Dokument je výborný a má snad jen dva slabší díly. 100 procent a nezbývá než si zakřičet: Červenobílá!!!Síla!!!

Ale jo, tohle prostě umíme. Komedie je v určitém slova smyslu naší doménou. Ti co mají smysl pro realitu, točí na českým rybníčku pro českého diváka a funguje to. Navíc jak lidi za kamerou, tak i my diváci máme tu kliku, že několik určitých generací má několik skvělých herců. Někde jsem slyšel, že Langmajer se v poslední době nacpe všude. Jenže to je těžký, když chlápek v jeho věku uhraje svou suverenitou v klidu i třicátníka, když na to přijde. Film je pohodová blbinka, která několikrát ten úsměv na rtech vykouzlí. A když se dokoukáte, máte pocit, že čas strávený ve společnosti výborné Polívkové nebyl časem promrhaným, ale vcelku zábavně využitým. 65 procent a silnější tři hvězdy.

Andrew Garfield je herec, který mě svým zjevem neskutečně vytáčí. Jenže je třeba si uvědomit, že jde o osobní averzi a neměla by hrát výraznější roli v hodnocení filmu. Bohužel ale z mé strany nejde o jediný zápor. Druhý je první třetina filmu, kde je nám Desmond představován a vykreslován. Když ho totiž potkáváme v dospělém věku, tak už mu nad hlavou chybí jen svatozář... No a k tomu obličej právě Andrewa. V momentě, kdy se ale děj přesouvá do tábora a později na frontu se ukáže, jak moc silný námět Mel dostal do rukou a že přesně věděl co chce. Válku ukáže jako pravé nechutné a krvavé peklo. Zároveň ale drží balanc mezi tím, aby nesklouzl do nechutností jen kvůli efektu. To samé se mu daří u záchranné mise hlavního hrdiny. Nejde na dřeň emocí, ale nechává vás sledovat jednu záchranu raněného a pak ještě jednoho, ještě jednoho, ještě jednoho, ještě jednoho.... Závěrečné titulky dokonají filmový zážitek a čert vem to, že každému dojde, že ne vše bylo jak je nám podáno. 80 procent.

Film od amíků pro amíky. A především pro ty tmavé pleti a něžného pohlaví. Jenže proč ne? Když na tohle přistoupíte vlastně koukáte na hodně slušný kousek. Sledovat tři dámy, jak se protloukají především pracovním a profesním úskalím není až taková nuda, jak by se na první pohled mohlo zdát. Dámy totiž nejsou představovány jako někdo kdo by na ramenou padající nebe udržel. Naopak jsou zde vykresleny jako tři běžné osoby s určitým talentem. O svém talentu dobře vědí a podle toho jednají. Nezachraňují svět, ale jen dělají co umí nejlépe a občas se musí vypořádat s nástrahou své doby nebo lidského faktoru. To že se občas musí zahrát na nějakou notu, aby vše lépe fungovalo, je vzhledem k námětu jasné a je potřeba to přijmout. Když to dokážete, budete se bavit. 72 procent.

Ethan Hawke. Jediný světlý moment. Ostatnímu úplně nerozumím. Pokud je film podle skutečné události, měl zvolit úplně jiný tón vyprávění. Já měl totiž 50 procent filmu pocit, že sleduji Francouzkou komedii se známým Hollywoodským hercem v hlavní roli. No a pokud to takhle nějak opravdu bylo, tak látka za filmové zpracování ani nestála. O tom ale pochybuji. Přitom psychologickou hru s Ethanem v hlavní roli, kdy se střídavě mění ze zločince na "člověka" , kterému se něco vymklo z rukou a on se snaží zachránit co se dá, bych si líbit nechal. 50 procent a totálně promarněný materiál.

Woody Harrelson mi opět ukázal, že jeho charisma, kterého má na rozdávání utáhne i tuhle fajn oddechovku. Vlastně za pár měsíců a let si při vzpomínce na tenhle film vybavím hlavně jeho. I zbytek ansáblu je super. Díky hercům, ideálnímu mixu humoru a nadhledu k zombie filmům se jedná o fajn jednohubku. Nabízí se mi porovnání se Soumrakem Mrtvých a Zombieland je pro mne jasným vítězem. 75 procent pro jízdu která nezná slovo nuda.

Všude se dočítám, že se jedná o pohlazení duše těm, co vyrůstali v akčních 80/90kách. Že se jedná o old school záležitost v moderním světě s nádechem sci fi apod. Já se tedy hned z kraje přiznávám, že to na mě tak nepůsobí. Z toho možná pramení mé menší zklamání. Z traileru jsem se na něco nachystal. Ohlasy kolem, mě naladily na něco lehce jiného a film mě vrátil na začátek. Aby to tak nevyznělo, to si nestěžuji, ale je to nějaký osobní pocit. Hobbs a Shaw pro mě prostě nejsou Tango a Cash. Jsou pro mě prostě Hobbs a Shaw. To co fungovalo v posledním díle FaF funguje i zde. Jen v obřím podání. Neustálé popichování hlavních hrdinů, slušné souboje, akce a rodina. Ano i zde hraje zásadní roli. Aby to nevyznělo zle. Bavil jsem se fakt dobře, ale John Wick je u mě rozhodně zatím akčním filmem roku a myslím, že jej překoná jen další John v podobě pátého Ramba. 73 procent.

Film lidi dělí na dvě poloviny. Jedna mi říkala, že si ho užiju a budu maximálně spokojený. Druhá měla dvě námitky. Příliš zdlouhavé a nic moc konec. Musím říct, že díky varování jsem na zdlouhavé tempo byl připraven a je to dobře. Film se opravdu trošku táhne. Na druhou stranu ale musím říct, že to ničemu nevadilo. Ona ani celková délka není kdo ví jaká. Co se týká druhého argumentu, tedy, že vyřešení a motiv je takový a makový... Jak v komentářích používám ostřejší výrazivo minimálně, tak zde udělám výjimku. Lidi jsou zasranci a kvůli tisícovce jsou schopni udělat neskutečný sračky. Takže to, že se zde jednalo o případ, který se podle mě stal v různých podobách nesčetněkrát není důvod na stížnosti. A způsob vyřešení taky nemám problém vzít. Renner mě bavil od začátku do konce. Atmosféra vynikající a lokace bych sice naživo zažít nechtěl, ale takhle na dálku parádní. Plus vynikající hudba a já mám před sebou film za plný počet a 90 procent. Navíc slogan, že pomsta nejvíc chutná za studena, dostala nový nádech.

Ke třetímu dílu moc není co dodat. Nese se ve stejném duchu jako předchozí díly. Kdo byl spokojený do teď, bude dál. Víc vtipů, možná méně akce. Ale tahle série na mě stejně jako akční tolik nepůsobí. Křižovatka ve všech třech dílech těží ze sehranosti hlavní dvojce. A i když nemám ukecaný černochy v lásce, Tucker mě bavil dost. V mých očích Chana trošku zastínil, ale oba jsou vynikající. Trilogii bych hodnotil celkově na 75 procent a poslední díl na rovných 70.