vlcekmirek

Normálně bych na to vůbec nešel, superhrdinové mě nikdy nebrali a Superman byl k smíchu už v podání Ch. Reeva, ale dcera to chtěla vidět a tak jsme šli do kina. No, nebylo to nejhorší, technicky samozřejmě dokonalé, ale to je asi tak všechno. Děj se dá popsat pěti větami, a to jedna z nich bude ,,O ničom!" Doktůrek na smeťáku najde rozbitého robotka s lidským mozkem, který je sice 300 let starý, ale žije; dodělá mu nožičky a je z něj roztomilá, okatá (hóóódně okatá) dívenka, co se zamiluje do chlapečka, který robotky naopak rozebírá a prodává na součástky. Všichni kolem se honí, závodí, perou a samozřejmě chtějí všichni onu roboholku zabít. Ona je přece jiná, lepčí a navíc má něco proti hlavnímu padouchovi a to se neodpouští. V celém filmu neexistuje postava, co není aspoň částečně počítačově upravena. Prostě v budoucnosti budou lidi nosit místo protéz robotické ruce a nohy. To nás čekají vyhlídky. Ale pro děti je tohle akční film, jaký je baví, tak proč jim to hanit. Není třeba si zatěžovat hlavičky složitým dějem, hlavně , že je tam rychlost, závody, akční souboje, utržené roboruce, rozsekané hlavy atd atd atd.

Celkem dobrý fantasy film, na to, nebo snad právě proto, jak je stará předloha se film povedl, má příběh, děj, není to jen akční přehlídka vizuálních efektů. A čtvrtou hvězdu jsem dal díky tomu, že si pamatuju komix z Ábíčka.

10 minut u snídaně stačilo. Víc jsem nedal. Německé televizní pohádky jsou vážně nekoukatelné.

Příšerná slátanina, moc postav, moc zápletek, všechno smíchané dokupy a vykradené starší filmy. A ty herecké výkony... Vysvětlí už někdo panu Hrušínskému, že být synem slavného herce nezaručuje talent a umění?

Pane Zelenko, uměl jste, ale asi jste vyčerpal nápady a invenci. Tohle bylo opravdu o ničem, herci neměli co hrát a taky to tak dopadlo.

Pohádka o ničem s hereckými výkony na úrovni školní besídky. Chýlková coby Meluzína deklamuje jako děcko, recitující Polednici, Jašinka Schnajderová je prkenná a nemožná, jako vždy a Maciuchová se Štěpánkem dostali role rodičů evidentně za trest. K tomu příšerná (a falešná) průvodní písnička, kostýmy Ledového krále a jeho poddaných ve stylu "Kdo má oblek, jde za rakví..." Prostě "Co televizní fundus dal". Jedna hvězda za to, že jsme to přežili až do konce bez psychické újmy.

Ach ty naše studiové pohádky. To je děs a bída. Šťastný, Krytinář, Zedníčková... Herecké výkony hodné Stanislavského školy... A ty kostýmy... Rej ,,strašidel", to snad není ani z televizního fundusu, to si snad šili ti ochotníci po večerech ze starých utěrek. Jako děcka jsme si dělali kostýmy z krepového papíru, ty vypadaly umělečtěji.

Taky se řadím mezi skalní fanoušky QUEEN. Nebudu tady ale rozebírat, jestli je film časově a historicky přesný. Je mi celkem jedno, jak dlouho se kapela dávala dohromady, který ze členú vyšel na veřejnost se sólovým projektem jako první a už vůbec neřeším, kdy a jak se Fredy nakazil a proč. Film byl natočen jako oslava geniálních umělců a jejich díla a jako takový je skvělý. Je to příběh lidí, kteří něco dokázali a byli nejlepší ze všech. A herci jsou dokonalí, občas jsem ztrácel přehled v tom, jestli se dívám na herce nebo originál. . A pro ty tzv. skalní fanoušky alias samozvané ochránce pravdy ("ve skutečnosti to bylo jinak a já to musím ventilovat...") : Ti, co lpí na detailech, ať si pustí některý z dříve natočených dokumentů; ti, co toužili vidět psychologické drama ze života buzny, ať si najdou nějaký film s queer tématikou, je jich víc, než dost; ti, co chtěli vidět orgie si můžou najít nějaké péčko na internetu. A fanoušci pikantností z bulvárních plátků ať si hledají drby, kde chtějí a nelezou do kina!

Seriál komedií se vydařil. V době premiérového vysílání v ČST jsem byl na vojně a musím říct, že jako záklaďáci jsme u toho řvali smíchy. Reklamní slogan mluvil o tom, že diváci a divačky v seriálu uvidí, jak to na vojně skutečně chodí. Ale bylo to jen zbožné přání soudruhů. Spíš to byl seriál o tom, jak by si tovarišči přáli, aby to bylo. Skutečnost byla úplně jiná a v té době mi bylo docela líto Martina Zounara, který po natočení téhle slátaniny narukoval. Ten si, chudák, musel, jako bažant, užít. Kór, když tam hrál tak uvědomělého soudruha. V době, kdy šli soudruzi pomalu k šípku.

Co to je? Pokus o ochotnické divadlo? Srncová v druhé epizodě byla nemožná, když už neumí hrát opilou, měli jste ji ožrat oravdu, aspoň by byla sranda. A ty dialogy? To bylo jak z pouťové frašky. Hrůza.