žlutaopoce

Jediné plus tohto filmu sú pekné dobové autá, Tým sú klady vyčerpané. Nepochopil som zmysel, účel, cieľ tohto bizarného panoptika so zavádzajúcim názvom, banálnym príbehom a neprirodzenými, nezrozumiteľnými dialógmi. Pí....na. Premrhaná téma i prachy.

Trapná, patetická, nerealistická, knize nepodobná hovadina a multikulti-levičácká propaganda. Karl May by si vpálil kulku do hlavy, kdyby to viděl. Z Old Shatterhanda udělali bábovku sotva schopného vyjádřit názor, z kmene Apačů opeřené prérijní indiány (a zdá se mi, že ještě i mluví lakotským jazykem). Z prérijních Komančů, známých svým nevelkým vzrůstem, pro změnu udělali podivné černé kreatury, kde náčelník má snad dva metry. Nejméně mi snad vadilo, že všichni používají moderní pákové opakovačky Winchester nebo Marlin, moderní revolvery Ruger Blackhawk s přenosovou pákou a stavitelnými mířidly, jenom Old Shatterhandovi, v knize proslulému kouzelnou puškou fiktivní opakovačkou Henry, vrazí do ruky jednoranku rolling block, ze které snad jednou vystřelí. Dokoukal jsem s vypětím sil a pocity trapnosti do konce všechny tři díly a nemohu si vzpomenout na nic pozitivního. Nemělo to ale daleko k parodii.

Vykořisťování člověka v ryzí podobě. Kapitalismus devatenáctého století v komunistické zemi.

Aktuálnost tohoto tématu roste každým rokem, každým dnem. Kdo se s tím setkal poprvé v tomto filmu, možná mu to všechno přijde přehnané, radikální, odsouzeníhodné ale to je tak všechno co proti tomu může dělat. Je to svěží dokument, který má spád a popisuje až moc umírněně základní rozpory mezi oficíální propagandou ve výživě, medicíně a farmacii vedoucí k epidemiím civilizačních chorob (a tučným ziskům farmaceutických firem a lékařů) a zatajovanými a potlačovanými alternativními cestami ke zdraví. I když jsem se sám nedozvěděl mnoho nového zanechal ve mně film silný dojem. Pro mně nejlepší film tohoto roku, který si zaslouží další šíření a propagandu.

Veliké zklamání od mého oblíbeného rejži :o( Smutný a neveselý film, kterému navíc chybí svěží tempo Adély. Připomíná mi spíš příběh Brama Stokera, když Jonathan Harker přišel navštívit hraběte Drákulu na jeho hrad v Transylvánii, jenom tam chybí to napětí. Že je to komedie? Kdyby to nebylo psáno tak bych si toho ani nevšiml. Zklamali mě dokonce i moji oblíbenci: Miloš Kopecký a speciálně Rudla Hrušínský, který se nepřirozeně pitvoří. Jenom solidní hlášky a některé povedené scénky to jakž-takž zachraňují.

Tento film bol vysielaný v podobe seriálu v cykle Prázdninové vysielanie pre deti za socíku v 80. rokoch. Dodnes vo mne vyvoláva príjemné pocity z tejto bezstarostnej doby môjho detstva. Vôbec nevadí, že je to komornejší film s pozvoľným tempom a pretkaný klasickou hudbou. Dnes už trochu neobvykle pôsobí ako námorník z Yorku píše denník a záznamy do dreva azbukou. Má to však svoje kúzlo. Štyri hviezdičky si určite zaslúži a piatu pridávam za nostalgiu.

Jeden z mála filmů, který jsem si musel hned na druhý den pustil znovu. Měl sem totiž velkou chuť stát se aspoň na chviličku mladou lesbičkou ve Švédsku.

Bývalý lupič a samozvaný soudce Bean, kdesi v západním Texasu (okres Vinegarroon), zásadně nenosí svoje kolty proklatě nízko ale vždy jenom zastrčené v kalhotech nebo v zadní kapse u kalhot. Miluje umělkyni Lillie Langtry, kterou nikdy neviděl, kaktusovou whisky, pokr, Marii Elenu a svého medvěda. Zločince a darebáky věší, případně střílí - nejlépe odzadu, není přeci blázen aby se jim postavil sportovně a dával jim šanci. Jedním z největších zločinů v jeho kraji je urážka slečny Lily, za kterou je jediný trest - smrt.

Není mnoho filmů v hlavní roli s Milošem Kopeckým, kde jeho skvělý výkon silně zastíní herec v roli vedlejší. Tady se to nádherně povedlo Pavlu Landovskému v roli Řeka Apostolka, obhroublého pasáčka koz z Olympu zabydleného již po léta v Brně. Kopecký zde hraje ...sám sebe. Cynického proutníka - džentlmena, znalce krásných žen, usilujícího o trofej nejvzácnější. Krásná černobílá kamera z prostředí zimního Brna.

Nespravedlivě opomíjený a zatracovaný seriál, který ukazuje víc drsné indiánské reality než všechny ty pohádkové velkofilmy, na kterých jsme mnozí vyrůstali a které milujeme. Jistě, není dokonalý a je zcela jiný – komornější a schopnostmi hlavních hrdinů víc při zemi. Jeho děj je místy naivní a snad nic nevychází z knižní předlohy (snad kromě vousů Old Shatterhanda, který byl i v knihách často vousatý). Je však daleko „indiánštější“, naturálnější a emocionálnější. Pušky jsou skutečnými puškami, tomahawky skutečnými tomahawkami. Indiánské kostýmy jsou přímo skvělé. Jsou tam vidět i momenty z běžného táborového života. Zde zobrazení indiáni mají každý svůj individuální charakter i kostým, na rozdíl od jednolité masy „uniformovaných“, nahnědo natřených jugoslávských komparsistů s křivě nasazenými parukami a prkennými hereckými výkony. A v tom je právě kouzlo tohoto seriálu. Seriál byl údajně natočen v Mexiku a exteriéry i skuteční indiánští (nebo alespoň poloindiánští-mexičtí) herci tomu odpovídají. Známé německé filmy nastavily jakýsi „etalon kvality Vinnetoua“, se kterým všichni porovnávají cokoliv dalšího, co vznikne na toto téma a tak cokoliv jiné je automaticky horší nebo přímo špatné (pro toho, kdo zná jenom filmy jsou snad zklamáním i knihy Karla Maye). Seriál jsem viděl v 80. letech ještě jako kluk a tehdy se ani mě příliš nelíbil. Koukal jsem se na to spíš ze setrvačnosti a prostě proto, že to byl můj hrdina Vinetů. Abych trochu vyrovnal to nespravedlivě nízké hodnocení, dávám 5 hvězdiček!