Huguette

Cher dokazuje, jak dobře umí hrát. Krásná je, zpívat umí a ještě k tomu dovede i velmi dobře hrát - to není fér :-D. Jako paní Flaxová se mi zdála velice přirozená! A s Bobem Hoskinsem vytvořili milý a uvěřitelný pár. Obě děvčata předvedla také bezvadný výkon. Příjemný film, ráda se k němu zas někdy vrátím.

Asi je to tím, že mi tento film prostě padl do nálady, ale náramně jsem si ho užila a po dokoukání mi bylo fakt hezky, klidně a příjemně. Je to typicky zbrklá francouzská komedie, kde se občas až moc mluví. Uznávám, že některé scény by tam snad ani být nemusely, ale nevadí. Film je jenom pozitivní, nikde není nějaká hlubší dramatická situace a na konci je vše zalité sluncem, ale ruku na srdce - kdo takový milý, ne nijak hluboký film občas nepotřebuje. Až si budu chtít vylepšit náladu, vím, po čem sáhnu. A vůbec mi nevadí, že to není film hodný Oscara.

Málem jsem zapomněla, jak skvělá herečka paní Budínová byla. Čím jsem starší, tím ji mám radši. Rolí v tomto pro mě docela napínavém filmu stoupla zase o trochu výš. A k tomu Viktor Preiss jako bonus.

3,5. Zajímavý film podle skutečnosti. Stockard Channing je báječná, ostatně jako vždycky. Film jako celek občas trochu moc tlačí na pilu, působí trochu nuceně. Ale jsem ráda, že jsem jej mohla vidět!

Jako malá holka jsem tuhle pohádku a pak ještě O Hloupé Havířce měla nejradši.

Něco podobného jsem od filmu čekala. Oceňuji pomalé nebo lépe řečeno rozvážné tempo vyprávění, herecké výkony jsou vynikající. Jen jedna věc mě během sledování filmu napadla - Láska - očividně se tento pár miloval a jeden druhého si vážil, ale občas mi jejich projevy vzájemných emocí připadaly trochu mechanické. Možná záměr, možná, že samu sebe nechám vést emocemi více než se nechali hlavní hrdinové (nebo snad sám režisér?)...ale chybělo mi tam nějaké upřímné, spontánní, "bezeslovné", třeba i nenápadné objetí nebo pohlazení, zvláště, když Anne byla ještě při smyslech (hlazení ruky podle mě melo trochu jiný význam)...a obdobně citově nepochopitelný byl i políček - myslím, že chápu, proč byla facka zařazena do scénáře, ale nepřipadalo mi, že si situace o takový zásah říkala, ještě bych malinko protestů ze strany Anne a naléhání ze strany George přidala, než bych situaci vyhrotila políčkem...ale možná to byl opět záměr - už toho Georges měl dost, tak stačilo málo, aby takto přehnaně reagoval... v každém případě s touto scénou jsem měla jakýsi "vnitřní konflikt"...ale celkově mě film velmi zaujal - příběhem, hereckými výkony, záběry i tempem.

Mimo jiné - vynikající Geoffrey Rush a okouzlující hudba.

No, "I Love Lucy" to není, ale mě to docela baví, někdy víc, někdy míň, ale baví.

Ano, žádný dechberoucí velkofilm, ale přesto je to snímek, který se vás dotkne. S tímto filmem jsem slavila narozky v kině a takřka všichni lidi, na které jsem dohlédla, na konci lehce pofňukávali. Takové to dobrovolné dojetí =) Hřejivé, milé, zábavné.

Jednou v noci, snad z pocitu povinnosti, jsem si pustila tento film a od prvního okamžiku mě film pohltil a stal se mým nejoblíbenějším. Baví mě, že je z něj cítít divadlo, ale nepřekáží to, spíš naopak. Příběh začíná naprosto civilní hádkou o tom " v jakém že filmu Bette Davis řekla " What a dump" (BTW je to z "Beyond the Forest")...a tyhle hádky, které známe všichni, se pomalu ale jistě zahušťují a přesahují hranici normálnosti, kdy končí krutou absurdní, závěrečnou hádkou, která skončí jejich "hru" (A myslím, že ač pro kohokoliv jiného je to hra, pro Marthu to bylo velmi skutečné a tedy velmi bolestné). V jednom okamžiku George řekne: "Pravda nebo lež, kdo zná rozdíl?" Myslím, že tato věta popisuje tento fascinující film, úchvatný v každém ohledu.