Beastmaster4

Nejprve, než se tu začnu rozplývat blahem a vyzdvihovat superlativy a smysl tohoto jedinečného počinu, tak bych se nakrátko zastavil u komentáře uživatele J*A*S*M, který jsem si před psaním mého komentáře přečetl. Nenutím lidi, aby se jim líbilo to, co mně, ale tady jsem se musel pousmát. Větě "k němuž si mohou vymyslet smysl podle svého vlastního uvážení a dlouze o něm rozprávat." se musím jen pousmát. Doporučil bych uživateli J*A*S*M se na celý dokumentární film podívat znovu, protože smysl je tu předem daný a je nepopiratelný. Tady bych spíš poznamenal, že uživatel J*A*S*M film vůbec nepochopil a dle toho je výsledek jeho komentáře, jaký je. A nyní k mému komentáři: SAMSARA je jedinečným obrazem naši společnosti, jež se odklonila od všeho přirozeného, od všeho, co člověku Země nabízí. Audiovizuální příběh začínající trefně v budhistickém klášteře, kde mniši vyrábějí nádhernou Mandalu. Už tady je odkaz filmu zřejmý. Popisovat vytváření mandaly a její duševní smysl nemá cenu, vše důležité a krásně napsané najdete jak jinak, než na Wikipedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mandala nebo zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tibetsk%C3%A1_mandala. Od té chvíle je nám ukazován život, který všichni společně žijeme. Občas jím prolítne krása světa, ale vesměs jde jen o absurdní utrpení nás všech, spolu s ostatními tvory, které do této pomalé záhuby vedeme nedobrovolně s sebou. V Samsaře je hned několik krátkých příběhů, které ale vypovídají o velké absurdní pravdě. SAMSARA je o zamyšlení, je to manuál pro všechny, je to dost možná poslední možné varování. Určitě nepatřím mezi nějaké proroky armageddonu, ortodoxní pesimisty dnešního životního stylu aj. Jsem jen člověk, který dokáže vidět věci, jaké jsou a nic si nenamlouvá. My všichni musíme vidět, že svět už není schopný vydržet náš nápor, naše drancování, naše potřeby. Hned několik naprosto luxusních minipříběhů ve filmu pak hovoří za sebe. Jeden z nich začínající scénou, kde je drůbež a dobytek chován jak neživý zdroj energie, střídají záběry z jejich sběru (a to doslova), porcování až k nenasytnému zákazníkovi v supermarketech, který nakupuje víc, než je schopný spotřebovat. Nakonec následují záběry z fastfoodů, kde nenažraní tlouštíci tlačí maso z těchto nebohých zvířat do svých zamaštěných úst a následně jsou nuceni k návštěvě lékařů, kteří jim musejí dělat opatření proti tloustnutí - odsávání tuku, podvazování žaludků aj. Trýznivý život k jedné potřebě, smrt bez poznání zelené louky, či hřejivého slunce až k nutnosti to z nás dostat ven, abychom jak nenažraní roboti mohli pokračovat nanovo. Absurdní a přehnané potřeby, které nás ženou k beztrestnému znásilňování naší planety a všech jejích obyvatel. Dokola opomíjený život a životy všech kolem nás, jak slepí blázni ženoucí se za úspěchem, penězi, nepotřebnými krámy a jídlem, žijeme bezcenné životy, tak vzdálené přírodě, z které jsme vzešli, které bychom měli být vděční. SAMSARA je dokonalou psychologickou střelou, která by vás měla nasměrovat, minimálně donutit k pochopení a k zamyšlení se nad tím, jak daleko a jak dlouho můžeme takhle ještě jít. Je tu zoufalost a nemohoucnost, vrátit se je už pozdě. SAMSARA nenabádá ke změně, snad k zmírnění. SAMSARA varuje, tiká jak bomba, která nás jednoho temného dne zbaví všeho pomíjivého. A ne náhodou pak příběh končí zničením tak pracně, z písku tibetskými mnichy vytvořené, nádherné mandaly. Což nám ukazuje koloběh přírodních sil, koloběh života, který stejně jako krása, jako zrnko rýže nebo písku je pomíjivý a zmizí v nenávratnu a vše, co učiníme, co uděláme, nemá smyslu. Snad jen můžeme zmírnit utrpení druhých namísto jeho prohlubování. Je na vás, co si z tohoto melancholického filmu odnesete, ale pokud si připustíte, pokud máte pochopení pro věci kolem vás, pak vás SAMSARA určitě poznamená, otevře vám mysl a obnoví myšlenky, které v kolotoči dnešního světa zůstali někde vzadu, zamčené v našich černých skříňkách To jsou mé pocity z tohoto jedinečného díla. O technické kvalitě se nemá cenu moc zmiňovat, jde o audiovizuální lahůdku.

Ucházející drama o dvou mladých dívkách, kde jedna z nich hledá něco jiného, něco lepšího, než je život v poušti. Jde o psychologický rozbor dospívajících dívek, které žijí v úzké komunitě, v téměř opuštěném pouštním městě a touží po poznání a rozhledu za hranice, které většina jejich kamarádů nepřekročí. Na charakterech hlavních dívčích postav je nám ukazována zodpovědnost, logika, kamarádství a odvaha, která bojuje a souběžně podporuje nesvědomitost, lehkomyslnost, lehkovážnost a poblázněnost jiným světem. Film se sice tváří jako vážné "drama", ale nemohu se zbavit dojmu kýčovité nezávislosti z příběhu, který není ničím originálním a působí dosti nedotaženě. Herecky dobře zvládnuté, stylem nezávislé, ale něco tomu chybí a nechám na vás, zda tu chybějící část objevíte nebo necháte film spadnout do průměru, jako já :-)

Líbilo...trošku mimo běžné schéma. Je k nelogičnostem v seriálu: Proč někteří mrtví - duchové nesly známky, zranění ze své smrti a někteří byli bez poskvrny? Proč byli všichni mrtví ve věku, v kterém umřeli, a pouze uklízečka byla stará, i když zemřela mladá a krásná? Tak se zjevovala jen mužům. Proč někteří duchové nemohli opustit dům a někteří klidně ano? Nerovností v ději bylo dle mého nějak moc. To, že duchové vystupovali jako živé bytosti - měly stejné city, cítili bolest, utrpení aj., tak bych neviděl dle schématu seriálu důvod pro život. Smrt by pak byla vysvobozením a lidé by mohli "žít" takto na věku. Také nechápu postavu ztvárněnou Jessicou Lange, která mohla v klidu zemřít mladá a zůstat na věky s mladou tváří, když znala tajemství smrti a domu, místo, aby stárnula s vědomím, že zemře jako stará a vrásčitá dáma.... Za originalitu a celkem napínavé zvraty pak dávám čtyři hvězdy.

Jednu hvězdu jenom za tu bitvu, jinak jde o nudnou, kecací a kýčovitou šaškárnu. Vlastně ani nechápu, jak se to může těm náctiletejm cácorkám tak líbit, když tam dle mýho pro ně nemůže bejt nic zajímavýho. Taylor Lautner má hubu jak lama a Robert Pattinson jak, když mu někdo v dětství zválcoval obličej. No prostě hrůza!

Těžké zklamání. Burton nikdy nepatřil k mým oblíbencům, ale tímhle kouskem se nepředvedl ani tak. Vykrást několik filmů, udělat kýčovitý nezajímavý a ohraný příběh a hodit ho do svého mrtvolného stylu, to mi moc originální a zábavný nepřišlo. JURSKÝ PARK a GODZILLA v podání obrovské želvy...nuda. Pokud jde o Burtonův ujetý styl, tak dobrá, beru ho, ale proč mají jako mrtvoly vypadat i živé postavy?! Na mě byla animace už moc morbidní a vůbec mě neokouzlila. Příběh jak hrnečku vař také ne. Prostě taková rychlokvaška. Burton si asi po Mrtvé nevěstě řekl, že lidi jeho styl milují a tak hodil do placu svůj styl a zbytek ať se ukuchtí sám.

Průměrná, mírně naivní a mírně pokrytecká komedie o lásce, manželství, přátelství a hlavně o těhotenství a problémech a radostech s ním spojenými. Trošku mi vadil přístup filmařů k dětem, které tu byly spíš jenom na okraj a hlavním tématem jsou pak problémy párů v období očekávání potomků. Film ukazuje rozlišné pocity a přístupy několika žen k tomuto nejkrásnějšímu a zároveň (asi - jsem muž :-D) nejdepresivnějšímu a frustrujícímu okamžiku každé nastávající maminky :-)

Tak to celkem ušlo. Alespoň to nesjelo do hnoje stejně, jako MADAGASCAR 3. Pořád je čemu se zasmát, pořád je to pěkná atrakce pro děti a pořád je tam veverka a její dobrodružství s žaludem :-D....Není to naprostá bomba, ale úplně v klidu bych se na tenhle čtvrtý díl podíval znovu a rád :-)

Větší zoufalost nám trojka ani přinést nemohla. Není to ani vtipné, ani výtvarně okouzlující a příběhově dost kýčovité. Některé scény mají nádech úchylnosti. Rozhodně v tom nevidím dobrý pokus a animák udělaný pro děti. Trojka mě naprosto ničím neoslovila a jen s vypětím všech sil jsem jí dokoukal do konce...snad se další díl nechystá, protože tohle už není o zábavě, ale o tahání peněz z našich peněženek (v mém případě kapes).

Lidstvo odsouzené k zániku - podobně jako v MELANCHOLII Larse von Triera nám příběh vypráví osud několika jedinců, na kterých ukazuje lidskou odhodlanost a vyrovnanost s přicházející smrtí. Zatímco MELENCHOLIE měla náladu přesně jak název napovídá, tak film Lorence Scafaria přistupuje ke smutnému osudu lidstva skrz jiné lidské city a hodnoty a to lásku a přátelství. Film, i když víceméně naivní je plný momentů k zamyšlení, např., když se Dodge (Steve Carell) rozhodne zabít pavouka, který mu leze v umyvadle. Nakonec však s ohledem na přicházející okolnosti od tohoto úmyslu upustí a nechá pavouka žít...jsou to malé detaily, které ale ukazují naivitu a zbytečnost některých lidských činů na úkor důležitých věcí, kterých si nevážíme a které přehlížíme. Proč by měl člověk usilovat o smrt malého pavoučka, když sám je jeho život na vlásku a on žije až do konce těchto dní, proč by nemohl mít i ten pavouček tu samou možnost....možná proto, že vám tentýž večer způsobí alergii po celém obličeji :-D.....Romanticky pojatý konec naší planety se Scafariovi opravdu povedl. Každý zde nalezne svou lidskost, hodnoty, které nás povyšují a kterých by se měl člověk držet do konce....lásku, přátelství, odvahu a sílu rodinného kruhu. Keira Knightley byla perfektní, až na její některé křečovité grimasy nemám, co bych jí mohl vytknout, její výkon se mi moc líbil a spolu se Steve Carellem tvořili pěkný pár. Na romantickém konci mi pak už vadilo jen to, že byla sice ukázaná láska muže a ženy, kteří se smutně setkali až na konci všeho, ale byl opomenut pejsek, který je celou dobu provázel a který dle mého trefně symbolizoval přátelství a lidskou slabotu a hloupost, když byl ponechán v parku svému osudu. Dle mého měl ležet v posteli po boku svých lidských přátel, aby ona symbolika konečného štěstí, lásky a poznání byla v posledních vteřinách lidstva dotažená do absolutního ukázkového konce lidské dobré povahy. Jako přesný opak vandalů, kteří na konci svých dní rabovali, zabíjeli a loupily pro NIC.

Bondovky jsou pro mě tím samým, pro koho reklamy ve filmech v TV. Absolutně je nemusím a nikdy jsem je neměl rád, CASINO ROYALE ale vybočuje a to ve velkém stylu a je to jen dobře. Konečně je James Bond díky Danielu Craigovi drsnější a méně uhlazený. Konečně je James Bond opravdový špion a akční hrdina zároveň. Martin Campbell dokázal vyvrátit všechny zaběhlé klišé a udělal nového Bonda dle svého. Dal filmu potřebnou porci akce a tím i novou šťávu do žil zašlé bondovské slávy.