Chladek

Dokonalost, nadsázka, a hlavně, vyvrcholení první etapy Andersonovy režijní tvorby. Vše co zkoušel v předchozích dvou filmech (Bottle Rocket a Rushmore) je v tomto filmu dovedeno do dokonalosti. Ať už se jedná o jediněčnou práci s kostýmem (Karen Patch) a "set designem" (David Wasco), výběrem hudby (který mimochodem pomáhal sestavit jmenovec P. T. Anderson), či jako obvykle Andersonovo vlastní specifické vedení herců a jejich inscenování, vyvedené do jevištní dokonalosti ve spolupráci s filmovým záběrem. Tento film je óda na hořkost a nelze se divit, že se někomu nelíbí. V horším případě dotyčný nemá cit pro jedinečný filmový styl, v lepším případě to nepochopil.

Film velmi pěkný, i když z Miyazakiho tvorby bych ho určitě ihned nezařazoval k vrcholům tvůrcovy práce. Obecně vzato příběh obsahuje všechny archetypy ostatních Hayaových snímků. Malé dítě, potrhlý kouzelník, a kontrast mladého věku se starým. Když už nic tak je to velmi povedený, milý a laskavý příběh.

Film jsem dokázal zhodnotit jen s odstupem času, když mi připomíná hru Mass Effect. Jinak mi příjde jako řadová sci-fi fantasy, která ničím extra nevyniká (snad až zajímavou grafikou) ani ničím nezklame.