marhoul

Úvod v pohodě, určeno pro široké publikum, z tohoto pohledu nemám s pojetím problém, se zájmem se mrknu na další díly. Obsazení Mariky Šoposké chválím.

Český divák pochopitelně nebude mít povědomí, že je film natočený podle slovenské klasické povinné četby, já to sice taky nečetla, ale jakés takés povědomí o těžkém osudu nemanželského syna děvečky ze statku jsem měla. Obecně mi vcelku vadí, že se slovenská tvorba posledních osmdesát let v drtivé většině omezuje na příběhy drsného venkova, pustíš si RTVS a na ní film ze 40.let- ožralý sedlák zbije a klátí na seně služku, přepneš na ČT1, film ze 40.let- Oldřich Nový tančí v baru s Natašou Gollovou.. Ale pal to čert, čas od času se i slovenský film ze sedláckého prostředí povede. K mé velké radosti třeba tento. Mám ráda Káru plnou bolesti, kde by se kámen ustrnul nad nebohými tuláky Geišbergem a Zednikovičem a tady je Hartl taky skvělý! Juditka je úžasná, jako vždy. Loj, Nahálka, Mórová, představitelka Julky...všichni přesvědčiví, plus perfektní Agáta Spišáková, která má peckovně nastudované snad všechny venkovanky vůbec. Bebjakův televizní Jozef Mak je krásný film, s nádhernou hudbou, skvělým hlasem vypravěčky Szidi Tobias, je pomalejší, což ale není vůbec na škodu, vizuálně perfektní. Je to důstojně a vkusně zpracované dílo, které každý Slovák aspoň rámcově zná, což tvůrce vždy limituje. Líbí se mi Bebjakovo pojetí. Není to film pro každého, člověk mu musí jít trochu naproti, protože dobrobolně se dívat, jaké strasti jeden člověk unese, to není zábava vhodná na jakýkoli večer. Hodnotím to přesto maximální známkou, sedlo mi to asi jako Želary nebo Sekal, zajímal mě každý záběr a už dnes vím, že se k filmu budu ráda čas od času vracet. Jozef Mak- človek milión. Nezapomenutelné!

Dokument je dívatelný pouze bez zvuku. Levotočivá agitka rve uši, jinak obsahuje zajímavé fotografie a perfektní retrozáběry, nebýt těch keců, šla bych i do pěti.

Mimořádně talentovaný, všestranný herec, muzikant, sportovec, polyglot, fotograf, filantrop, sexy sympaťák, Rus, Rom, Švýcar, Francouz, Mongol, americká superstar Yul Brynner. Jeho život byl skutečně parádní jízda! Příjemný dokument, skvělé jsou záznamy rozhovorů, kde vyniká jeho civilní charisma.

Promyšlené a nejen v promakaných detailech zábavné! Tomu se říká vyrazit z tématu maximum. Celá řada nápadů mě příjemně překvapila. Barbie nemusela být až tak doslovná, jinak spokojenost. Skvělá letní zábava, nedivím se, že Barbie plní kina, divácký zájem potvrzuje, že na cosi takto bizarního lidé zvědaví jsou, taky mě těší, že upoutávka neodkryla nic a Margot? Já tedy Barbie v dětství neměla, (tady frčela ruská rároha, které se dávala do zad bílá mini deska, ona pak říkala básničky- byla totálně hororová), ale tuhle Margot bych brala. Je totiž přesná!

39% je podle mě přísně málo, to je přehnaná sprcha, já výhrady taky mám, taky jsou z kategorie méně vstřícných čemukoli, ale tahle pohádka zaslouží klidně 60%.  Mořský svět je vizuálně překrásný, Bardem a Melissa super, ta je nejvíc! Písničky rvou uši, něco děsného! Princ? Nevýrazný, charisma nulové, nepohledný, už nevím, kdo to byl, ale neškodná chyba, a pak tady máme tolik hejtovanou představitelku Ariel s deformovaným obličejem připomínajícím animovaného pulce, obočí jí roste kdesi skoro za ušima, s rezavo oříškovými dredy, které smrdí zatuchlinou z obrazovky, vše v barevném tónu, že nevíš, kde jí končí čelo a začíná vlas, barevná volba vlasů vyloženě nešťastná, oči má někde naboku, teď ta holka neumí hrát, protože to není herečka, a ano, je všeobecně známo, že nevypadá jako Ariel z původní Disney pohádky, ano, skutečně není vidět na pozadí, ale ok, chtějí to tahle, ať to mají. Jejich byznys, jejich tržby, přesto úsměvný reklamní špás, který si ale společnost obhájila sama, na vlně Komu se nelíbí, opatrně! Pozor, pozor! Jako divák nemusím provokativní tah akceptovat, kam by to spělo? Zároveň můžu vyjádřit spokojenost, že dívenka z rodu Silurus glanis nevyhrála výběr na Sněhurku, a rozplývat se nad animovanou vynikající disneyovkou Princezna a žabák s broukem v hlavě, jestli už má Tilda v kapse hlavní roli. Označovat lidi za rasisty, když se jim na téhle Ariel něco nezdá, je kapitola sama pro sebe, vypovídající o trendech v současném choulostivém světě.  Člověk aby měl strach říct, že se mu někdo v roli nelíbí. Vrchol! Racionální názor si udělat smím a pokud někomu připadá politicky nekorektní, v tomto konkrétním případě je chyba u něho, protože u Disneyho přesně na těchto přenicích postavili celou reklamu na film, negativní reklama je taky reklama a tím z jejich strany rovnoprávnost menšin končí, jde jenom o tržby, navíc si splnili kvótu. Což ale neznamená, že všichni jim to pochválíme. To už i ta slavná Deppova metačka hoven v Aquamanovi splnila nejednu představu o parádní mořské panně, kterou známe jako pohádkovou Ariel, kdyby chtěli, vhodných koček mají v rukávu stovky a o tom to je. Tahle holka je bohužel nepohledné herecké poleno, z partičky jejích mořských sester všehomíra bych vybrala kteroukoli a pohádka by dopadla líp a že byla chvílemi milá? No jo no, kámen by se ustrnul, jenomže to nestačí.  Jedno děcko to s frfláním otráveně dodívalo, druhé ne a šlo do verze kreslené. Ode mě za tři plus klobouček za luxusní Bellu v Krásce a zvíře a taky za okouzlující Popelku Elku. Šikovné to ženy, které si je střihly.

Vizuálně krásné, chválím mnohojazyčnost, tehdy doma běžnou, hezky obsazeno, kostýmy, parádní hudba. Vadil mi zvuk, mladí herci neartikulují. Je to feministická, rovnostářská zadnice rozložená na několika levičáckých židlích. Být služkou v městském domě bylo sakra těžké, ale taky se umíralo hlady a zimou, čili šlapat do podmínek, jak to tehdy holky měly, spíše veškeré ženy, zasluhuje širokoúhlejší objektivy, které by se měly protáhnout realitou tehdejších bočních ulic, malých měst nebo venkovem. Být služkou v měšťanském pražském domě znamenalo výhody, o kterých se služce na slovenském statku nesnilo. Šablona O všech chlapech hajzlech a chápavých, svobodomyslných lasturách je úsměvná. Veškeré postavy jsou zajímavější, než samotná služka, což ale nesouvisí s výkonem šikovné Danky Droppové. Její postava není precizně napsaná, ani zachycená. Špínu znázorňuje hovno a chcanky v nočníku, ulice Prahy jsou vypulírované, jako ostatně každý záběr, místo potkanů nás oblaží ochočená nutrie, která Prahu zaplavila v posledních patnácti letech a u nového kanálu si posedí jeden žebrák. Solčanské práce neřadím k oblíbeným, jsou ploché, sterilní, kloužou po povrchu, takový Netflix z Wishe, ani kdyby trvaly pět hodin, postavy nebudou blíž. Schopný vypravěč vystihne hloubku postav na minimu prostoru, pak je čas i na historické události a kontext, tato režisérka to ve své práci neukazuje, jede na líbivý vizuální efekt, i tady je to vidět, Služka je každopádně jejím nejlepším počinem. Zralé a spolehlivé výkony výborné Ani i Zuzany Mauréry, skvělá Vica, vždy senzační Karel Dobrý, hudba a kamera film vytáhli. Lesbická rovina mi přišla našroubaná zbytečně a kostrbatě, a to píšu z pozice podporovatele LGBTI+ komunity, se kterými pravidelně spolupracuji. Příběh by to byl zajímavý i bez toho, navíc by působil realističtěji. Nie ako úžasne bystré, progresívne dievčatko z Banskej Štiavnice, (kam liberalismus nedorazil ešte dnes, pri posledných voľbách sa hlasy sypali náckovi Kotlebovi, žienky odtiaľ podporili slovenského obecného capa, šovinistu a prasáka 3v1 Borisa Kollára, lebo im imponuje ten, čo ženu nabúcha, zbije a zasa nabúcha. A klerofašismus plus zasratý bigotný katolicismus sa ukáže aj tento september, lebo mesto je to krásne, ale mentálna absolútna do riti diera zaostalých pôvodnych obyvateľov a výnimkám česť!), ktoré si jeden večer v Prahe osedlalo sluhu, len aby mohlo svojej zamestnávateľke, o chvíľu, skúsenými prstami a jazykom ukázať, aké že to milovanie je. Spíš věřím přátelství v beznadějném žalu a prosté lidské ochotě odvézt a vychovat cizí dítě z nešťastného manželství ve vlastní režii, byť jako své, nemanželské. Statečná paní a nebyla jediná. Znám pána zrovna z okolí BŠ, toho taky vychovala bývalá rodinná služka a spolu s ním své vlastní tři děti, které porodila později. Stalo se tak po druhé světové, rodiče mu zemřeli, mohl skončit v dětském domově, ale mladé ženě, která u nich do znárodnění sloužila, se chlapečka zželelo, vychovala ho jako svého, dokonce ho nechala vystudovat vysokou školu. Pán ještě žije. A teď na to zkus naplácat, že beztak vyprstila paní domu. 😆

Takový film, který tě vůbec nezajímá, ale ratolest si to pustí, protože mu nejde zapnout Godzilla a nakonec u toho sedí celá rodina a rozplývá se nad puntíkovaným kocourem a v urychlené návaznosti se vyhledává šedesátšestkové Volání divočiny a hrabe v zadní řadě knihovny, protože doma o Else i kniha byla.. Gepard není nic zásadního, povinného, spíše návrat do dětství mezi dojáky Goro, bílý pes,  Biely Bim, čierne ucho (což je mimochodem extra třída materiál, u kterého, kdo neřval a nesoplil, není chlap), taky něco o slonovi pamatuju a pochopitelně ten o těch dvou loveckých psech, ten šílený, s tou pumou, víš, no zkrátka  u geparda člověk nemá potřebu hnidopišit, je to z kategorie příjemných rodinných filmů pro děti, tož kdo by si toho kočkoša nechtěl pomazlit?!

Vcelku fajn pro zobáčky či dojímáčky. My, co kdysi polykali slzy v Minikinokavárně při Klepání na nebeskou bránu, (mimochodem odkaz na slavný film "Kdo by chtěl vidět moře?" plus Tilovo zřejmé angažmá- příjemné), s takovým pojetí problém asi nemáme. Je to sice pro děcka a cajdáček, ale pěkný. A že už jsme to všichni někde viděli? Ano, viděli. Nevadí. Zvlášť v době, kdy jsme všichni viděli a slyšeli Duška s pravděpodobným tumorem mozku nebo spíš úplně bez mozku? Čas ukáže. Ale na každé prase se voda vaří! Rodičům a blízkým onkologicky nemocných dětí, všem onkologicky nemocným i jejich spolubojovníkům: serte na populistického ezoubožáka i na všechny jeho vymaštěné fandy. To vám říkám jako člověk z oboru. Přeji hodně sil a štěstí! A když by mělo dojít na kérku, která vás nebude trápit ve stáří, tak tuhle: Bože, ty seš hajzl!

Bez výhrad. Odpouštím i bezkrkou asexuální jitrnici Kabrhelovou. Nolan natočil vymazlenou epickou konverzačku, která mi chutnala, jak mi ji naservíroval. Narozdíl od fantasmagorických počátkových blbin, které beztak nechápe ani on sám. Cilli topka, bavil mě v každém záběru, svraštělý Jr. stejně, scénář, výprava, režie, hudba... velký film. Ale rozumím, že stopáž a množství dialogů nesedne každému.