katapultova

Seriál jsem zhlédla jedním dechem. Je prostě ohromně záživný, a troufám si říci, že i pro ty, kteří kostýmní či historická dílka moc nemusejí. Doba, v níž se seriál odehrává (začíná v předvečer první světové války a končí počátkem 20. let), dává spíše kulisu jednotlivým příběhům, i když se, zejména v třetí řadě, objevují aktuální témata - rovnoprávnost žen, společenské postavení, samostatnost Irska. Postavy jsou perfektně zahrané, nechybí ani pravý britský humor (tím se pro mě dost zásadně odlišuje od Ságy rodu Forsytů, s níž někteří tento seriál srovnávají) a parádní kulisy. Drobné výhrady: 1. Pro mě těžko uvěřitelný vztah Thomase a O´Brien (zejména v druhé řadě, během války). 2. Poněkud málo rozvinutý příběh dvou mladších sester v první řadě, v níž je kladen důraz zejména na Mary; některé souvislosti jsem dostatečně pochopila až v řadách dalších. 3. Místy trochu nudné a stále se opakující intriky Thomase a O´Brien vůči panu Batesovi. Na závěr si dovolím vyjádřit k názoru některých diskutujících o údajné sladkobolnosti či telenovelosti druhé řady - proč mám pocit, že pro muže je správný jen ten film, v němž je hodně krve a politiky? To muži opravdu nehledají lásku na celý život? Dobrou a hodnou ženu? Zejména během války?

Předlohu jsem přečetla jedním dechem, proto jsem byla zvědavá, jak se autoři poprali se seriálem. Musím říct, že jsem byla zklamaná. Chápu, že nezaujatému divákovi (tj. tomu, kdo předlohu nečetl) bude seriál připadat kvalitní - má vše, co má mít - kvalitní obsazení, přesvědčivé herecké výkony, kostýmy i kulisy a hlavně dobrý příběh. Jenže nazíráno optikou románu jsem samozřejmě kritičtější a zejména naprosto nevhodně dodané scény s upalováním čarodějnic (a vůbec čarodějnictví obecně) i upálením zloděje mě od seriálu odradily.

Nečekejte nijak oduševnělou zábavu, konec je také celkem předvídatelný, ale jako oddychovka po náročném dni rozhodně dobré. Vtipů spousta, Mádl s Blažkem výborní a také si vzájemně podobní.

Nechápu, proč někteří tento seriál tak haní. Dle mého jde o velmi dobře odvedenou řemeslnou práci, která má hodnotu i po těch téměř třiceti letech. Jistě, určité ideologické pozadí samozřejmě vidět je, zejména v tom díle, kdy se řeší na školské radě problémy jednotlivých škol. Ale Vladykův mladý učitel s mnoha ideály, Sovákův zkušený průvodce, Vránové vyhořelá hysterická učitelka, ti všichni jsou podle mě typickými představiteli školství té doby - a snad i školství současného. Krásná je také ukázka rozpadu rodiny - zanášející V. Brabec, výborně zhroucená J. Bohdalová, její nový sobecký partner J. Štěpnička - a mezi tím stojící děti, o které se vlastně nikdo nezajímá a které jsou jen hromosvodem problémů jejich rodičů. Nesmím zapomenout ani na výbornou hudbu Petra Hapky. Za mě čtyři hvězdičky za film a jedna za Liberec - ten původní s obchoďákem, který už dnes nestojí.

Film mě nijak zvlášť nezaujal, souhlasím s níže uvedeným komentářem Galadriela, kterému přišel také nudný. Možná je to tím tématem, možná jeho zpracováním. Helen Mirren je v hlavní roli výborná, ale ten zbytek? Charles plakající kvůli Dianě mě nepřesvědčil. Možná měli filmaři počkat s tímto tématem na dobu, kdy jeho hlavní protagonisté nebudou naživu - přeci jen předpokládám určitou kontrolu z jejich strany anebo alespoň snahu tvůrců si to s nimi nerozházet.

Moc nechápu, proč je tento film propagován jako komedie a také proč je jako ona hodnocen. Podle mě jde o výborný film o rodině s despotickým otcem, s čímž se ostatní členové rodiny snaží po svém vyrovnat. Kromě excelujícího V. Menšíka jsou výborní i V. Freimannová a V. Vydra (zejména jeho proměna ze slušného studenta v to, co z něj vyplyne pod tlakem ostatních).

Moc nerozumím tomu nízkému hodnocení. Vždyť jde o fakt vtipnou satiru ve Formanově stylu (mám na mysli jeho rané filmy točené ještě v Československu). Celým filmem se nese takový nádech absurdity celé vojenské služby, který vyvrcholí závěrečnou scénou v druhé povídce.

Jak film ohodnotit? Má spád, výkony představitelů jsou dobré (zejména slizký Guy Pearce). Jen prostě to násilí, ta strašná spousta násilí, které je často zobrazeno příliš živě, byla na mě moc. Druhou polovinu filmu jsem už čekala, kdy skončí - ne proto, že by byl špatný, ale proto, že můj žaludek a moje oči to nezvládaly.

Dle mého názoru jde o výborný seriál s perfektním vykreslením postav i příběhů a podmanivou hudbou M. Pavlíčka. Herci jsou velmi dobří, vyzdvihnu však V. Cibulkovou a M. Dejdara; svým obtížným rolím dostáli znamenitě. Vadily mi jen dvě věci - často až příliš dobré oblečení na tu dobu a také seriál celý mluvený v češtině, přestože často měly postavy hovořit německy.

Přemýšlím, z jakého úhlu komentář pojmout. Můžeme se na film dívat jako na poetický film lehce inspirovaný známou básní, pak jej hodnotím kladně (na rozdíl od paní Spáčilové nejsem filmová kritička, a proto mi nevadí některá klišé), na filmu je znát, že režisér je zároveň kameraman, což je jedině dobře. Oceňuji i hudbu, která na mě nepůsobila rušivě a nevhodně, přestože nejsem fanouškem Support Lesbians. Pokud ale na něj budu hledět jako na přepis Máchova Máje, musí být moje kritika horší. O určité nevhodnosti výběru obou hlavních představitelů stejně jako o velkém množství nahých scén a loupežnících-hippících už padlo mnoho slov, proto se k nim nebudu vracet. Vím, že je těžké napsat scénář podle básně, která je vyprávěna nikoliv chronologicky a která v podstatě neobsahuje přímou řeč, přesto jsem z výsledku zklamaná. O vztahu Jarmily a mlynáře je v básni jen to, že ji svedl. Nepředpokládám, že Mácha v první polovině 19. století chtěl vyjádřit to, že Jarmila spí s mlynářem a poté začne spát i s Vilémem. Víc mi však vadí pojetí jejich lásky - romantismus samozřejmě není o romantické lásce, jak ji chápeme dnes, jako spíš o hluboké lásce, která není naplněná. Taková láska se pak nerovná nekonečné souloži, což se nám snaží předestřít film, i kdyz tvůrci do určité míry mohli vyjit z dopisů Lori a o Lori. Za přepis filmového díla dávám jednu hvězdičku, spíš za odvahu.