Chrustyn

Klasické rodinné drama o smíření se s tragédii, (v tomto případě ochrnutí) které je ozvláštněno malým opeřencem. Jinak se jede podle jasně definované šablony smutných i veselých chvil.

Kritika korporátu, společnosti jako takové nebo pohled na ztracené duše pracujících "dělníků" v korporátních společnostech. Na oko zajímavé a ze začátku vtahující. Jako celek ale neskutečně utahané a nudné a další z příkladů, kdy by osekání na celovečerní stopáž, jedině prospělo.

Překvapivě mi tenhle Švankmajer sednul. Režijně neskutečně hravé a herecké výkony takového Krause jsou bizarně nezapomenutelné.

Až překvapivě špatné. Ne, že bych čekal od Neesona trhák, ale od Campbella jsem očekával přeci jen něco zajímavějšího. Typický příběh vraha, který nechce vraždit a tak musí být zavražděn. Bohužel v jednom z těch horších zpracování, které se snaží tvářit hrozně seriózně, přestože je neskutečně tupý a hlavně příšerně nudný.

Já furt čekal, kdy se tam objeví Willis a ono nic.

Po všech směrech dost mizerný (i na Butlera) a nudný thriller, který mi připomněl dnes už zapomenutý "Únos" s Kurtem Russelem, který byl po všech směrech lepší. Zde se nic neděje, všichni se tváří vážně jak v seriózním dramatu a nikdo se snad ani nesnaží, aby film bavil nebo dokonce napínal. Ve výsledku, skoro na úrovni nových Willisovek.

Slušný pokus o evropskou, nezávislou romantiku, která se nesnaží být ničím zásadním ani inovativním. Co chce nabídnout, to nabízí, ale nic víc a vše už jsme viděli x krát v lepším provedení.

Seriál mě prvnim dílem strhnul a těšil jsem se na nepřikrášlený pohled na svět baletu. Bohužel se seriál brzy vydá jinou cestou a samotný balet je pouze kulisou, mezi kterou chodí zkroušené, depresivní postavy, které často dělají podivné a nesmyslné věci. Technicky precizní série ale prázdná a utahaná.

Relativně hubená Rebel Wilson v komedii, která je námětem pitomá, ale v rukách lepšího režiséra, mohla být nenáročnou zábavou. V tomto případě bohužel nuda s nevyužitým komediálním potenciálem Rebel. Pokud tedy neodešel s jejími kily.

K indickým filmům mám odpor, protože jsou dlouhé, přeplácané, digitálně mizerné a vždy tam je dlouhá taneční vsuvka. Všechno tohle má i RRR, ale tentokrát mi ta přeplácanost, přemrštěná akce i slabé digitální triky, překvapivě sedli a i přes zbytečně roztaženou stopáž jsem si tenhle typicky indicky velkolepý film užil. Jen to taneční číslo bych vystřihl, to mi nesedne nikdy.