hellstruck

Skvělý film - k usínání. Jedna hvězdička za Edinburgh, přestože jej tedy mohli využít a ukázat mnohem více. Zato lezení po střechách a tichého čumění do oken mělo být daleko méně. Vůbec se neztotožnuji z názorem, že Jamie Bell v hlavní roli byl skvělá volba, protože na mě působil od první chvíle nezajímavě a necharismaticky. Troufám si říct, že Claire Forlani jej zastínila - a to těch scén s ní bylo zatraceně málo. Směsice nevýrazné hlavní postavy a nudného příběhu tady opravdu nevyšla dobře. Fakt by mě zajímalo, kdy si filmotvůrci (a diváci) uvědomí, že dlouhé nemluvné scény samy o sobě hluboký zážitek nedělají.

Na Bling Ring jsem se těšila hodně dlouho a moje očekávání byla víceméně naplněna. Pokud se na začátku přenesete přes osmdesáti stránkový scénář plný "yo bitch" a "oh my gosh", plytké vyznění a duckfacy, pak bych řekla, že vám v dobrém zážitku nic nebrání, protože nic z toho rozhodně nebylo bezúčelné. Povrchnost mladých je tu opravdu vyhnána do extrému, což záměrně budí znechucení nad dnešní facebookovou generací. Nad zveřejnováním ukradených trofejí na facebooku a ledabylým chlubením se přátelům "No jo, byli jsme u Paris, it's chill" zůstává prostě rozum stát. Scény z Parisiina domu byly jednoduše nejlepší, ale možná je to jen můj dojem proto, že ji nemám ráda a taky jsem jí to tak trochu přála. :)) Emmu Watson začínám opravdu zbožnovat, navíc jí to s americkým akcentem a tmavými vlasy sluší. Kromě ní si pro sebe všechny scény ukradl Broussard, hodně zajímavý a neokoukaný talent. Coppole se zase jednou něco povedlo, obzvlášt vezmeme-li v potaz, co tím vším chtěla vlastně říct. P.S.: K českému názvu se radši více vyjadřovat nebudu, bez vulgarit by se to neobešlo.

Kaya, Kaya, Kaya! To jediné, co na tomto videoklipu stojí za povšimnutí. Jinak je to příšerná trapárna. A přitom kdyby se to obešlo bez těch "speciálních efektů", tak by to zase tak špatné být nemuselo.

Viděn díl s Audrey Hepburn. Zajímavý dokument pro neználky, já osobně jsem se nedozvěděla příliš nového a dokonce mi tam pár věcí faktů chybělo. Například Audreyina celoživotní nechut k jídlu způsobená Hladovou zimou, nebo její prohlášení o tom, že ke své postavě v Breakfast at Tiffany's nechovala příliš sympatií. Zrovna tak jsem postrádala zmínku i o filmech jako je např. Sabrina, připadalo mi, že dokument se podrobně zaobíral jejím strastiplným dětstvím i stářím a jakoby téměř nic mezitím nebylo. O Audrey šlo říct určitě víc věcí;snad kdyby první polovina nepůsobila jako dokument o druhé světové válce..Ilustrační záběry byly navíc prostě příšerné. Jinak je to celkem zábavné, takový čistý průměr.

Film o znuděné herečce, které nalije novou krev do žil poblouznění v podobě mladého Američana. Bohužel, v "Being Julia" chybělo něco, co by okouzlilo mě. Tempo je neskonale vyčerpávající a Anette Bening to se svým afektovaným projevem zrovna nezachránila. Konec mi byl úplně jedno a celý osud nevěrohodného vztahu taky.

Zajímavá myšlenka o bezútěšné blízké budoucnosti, avšak nedotažená k dokonalosti. To, že chybí bližší vysvětlení nebo logika bych ještě překousla, ale některé momenty byly vyloženě usínací. Při konverzaci s některými lidmi nabývám toho dojmu, že kdyby se další takoví neměli rodit, bude to jedině bod k dobru, ale v momentě, kdy Kee nese novorozeně šokovaným davem, jsem byla konečně i já dojatá. Celé zpracování působí dost realisticky, divák je v podstatě "hozen" do špinavého futuristického Londýna bez jakéhokoli vysvětlení a musí se sám zorientovat, což mi bylo sympatické. Katastrofické filmy začínající objasnujícími reportážemi mě nebaví. Ale i tak, pořád to jsou "jen" lepší tři hvězdičky za tempo a nudné momenty.

Lola versus nuda, tedy komentář MMR, je bohužel všeříkající. Tady chtěl někdo vybočit ze zajetých kolejí romantických komedií a nepovedlo se. Nezáživné kecy, nezáživné scény a k tomu ještě další kecy a scény naprosto nedůležité pro hlavní děj. Prostě splácanina všeho možného. New York, ženské téma a hlášky typu "jdu si umýt vagínu" prostě dobrý film automaticky neudělají. Luke opustil Lolu těsně před svatbou a Orlando Bloom upustil od role zase těsně před natáčením. Nedivím se ani jednomu, jako celek je to prostě strašná nudná hloupost v čele s přeafektovanou a nedůvěryhodnou hrdinkou. Jediné, co se mi opravdu líbilo, byla hlášky Loly :I feel like men are always looking for something better and women are just looking for whatever works..

Ošklivý rozchod, sobecký otec, nespolehlivá matka, soudní tahanice, hádky a malá Maisie uprostřed téhle bouře. Smutný příběh opomíjené malé holčičky; děti jsou možná naivní, ale když jim není věnována dostatečná péče a láska, tak to vycítí. Dramata, která se věnují více příběhu než jen vizuálu, mám prostě nejraději a tohle je zase jednou jedno z nich. Julianne Moore v roli matky-rockerky nezklamala, přestože ji divák prostě musel nesnášet. A Skarsgard se mi konečně někde líbil. Jen škoda nedotaženého konce.

Základ u tohoto filmu je přistoupit na myšlenku, že "celý svět" je homosexuální a heterosexuálové jsou bráni jako podivní úchyláci, což mi popravdě moc nešlo a viděla jsem na celém tom konceptu spoustu logických děr a mezer. Na druhou stranu chápu, co se film snaží říct. Mně se ale ta forma a nápad nelíbil.

Lehký nadprůměr, který bohužel zavrtává mezi tuctové a průměrné filmy unylá délka a tempo. Když už si myslíte, že je konec, zjistíte, že jste teprve v půlce. Nechápu proč, protože dějově je to opravdu originální film, nepostřehla jsem jediné klišé. Mimo to je retro atmosféra příjemná a Zellweger se předvedla. Příběh ženy, která si postupem času uvědomuje, že život na úrovni po boku bohatého chlápka není důležitější, než její synové, se jen tak nevidí. Skoro po celou dobu mi vstávaly vlasy hrůzou, jak jsem se obávala, že přijde konec ve stylu "hele beru všechno zpátky, chci se k tobě vrátit", ale vyklubalo se to opravdu příjemně a nepředvídatelně. Pro mě určitě. Vůbec by ale neškodilo osekat pár scén, jedna hodina a půl by stačila bohatě. Takhle jen tři lepší hvězdičky.