farmnf

Alan Paul spolupracoval na seriálu Řím, jinak je bezvýznamný televizák. Jlo úplně žeru, ne jako herečku ale jako ženskou a kromě asi 2 věcí hrála v samých debilních sračkách. Tuhle komedii jsem přetrpěl velmi snadno, protože má pár vtipných okamžiků: "To je kočičí hovno, nebo tvoje hovno? Tak to je cizí hovno, kolikrát ti mám říkat , nehraj si s cizími hovny". Jlo s bříškem je ještě hezčí než bez břicha. Taky tu uvidíte exkurzi do amerického sociálního systému. Je tu spočítáno, jaká je ekonomická pohroma pro rodinu, mít dvojčata. Ve filmu Jlo neustále blije, krká a strká si kuře do vlasů. Nádherná scéna je, když dostane strašný hlad a žere guláš s vánočkou a celá se pokydá jídlem jako já když příjdu z hospody. Opravdu se toho nebojte, sledovat se to dá.

Velmi emotivní dílo u kterého člověka logicky napadne: Národ, který odvádí 12-tileté kluky do války, již nesmí být národem. Za španělského kolonialismu by Toto se nemohlo stát. Takže je "skvělé", že Salvador, země, kde je vážně úplně hovno, je sice samostatná ale zabijí vlastní děti. Noční přestřelky jsou tu opravdu velmi realistické. Hned jsem si vzpomněl na svůj dětský strach, kdy nám ožralí Rusáci najeli tankem do baráku. Opravdu výborně natočený politický film, mučení katolického kněze a jeho odvaha jako by připomnělo bývalého papeže Karla Wojtylu. Mám to v originálním znění, takže problém s dabingem jsem neřešil, jak tady píše kolega.

Je to spíš 2,5. Tinto, skvělý filmař ale jinak prasák točící ty nejpitomější erotické povídky se tu pustil na tenký led. Rekonsrukci nejznámějšího bordelu fašistického Německa. Hvězdně to obsadil, kamera opět na výbornou, hudba už pokulhává a pak tam udělal několik dějových seků, že jsem kroutil nevěřícně hlavou. Řekl bych slovy zesnulého génia Smoljaka, "...ňák se ti to nerýmuje Tinto!"

Nechápu to nízké hodnocení. Film produkovala Big Beach a to znamená jen to, že to není Holywood. Maggie je skvělá. Příběh kromě toho, že tu není vyřčeno, že byla zneužívána svým vlastním otcem, je výborně propracován. Krásná holka si posrala život. Kdo z nás si ho neposral? "Když mi dáte tu práci, tak vám ho vykouřím, chci za svou dcerou". Mě to připadá velmi reálné a jsem rád, že to mám ve filmotéce.

Perfektní oddechový western se skvělým příběhem, kde Anthony Quinn není otec Josef., má jen jeho sutanu s dírou v oblasti srdce. Je to vandrák a rebel, který vykoná dobrou práci pro vesnici San Sebastian. Díky vhodné souloži tuto vesnici i vyzbrojí. Nejhůře v tomto příběhu obstál Charles Bronson. Žádný klaďas! Pěkná kurva! Spojí se s indiány a podílí se na teroru této vesnice. V záporných rolích si Bronsona skutečně užívám. A indiáni také nejsou moc charakterní, takže docela reálné filmové dílo ze staré školy.

Konečně role, která Bronsonovi skutečně sedí. Malý připrclý mexikánec, trochu zbabělý a velmi vychcaný. Jill Ireland dostane do postele kvůli stejnému problému, jako má Neckář v oskarovce Ostře sledované vlaky. I Charles je však vyléčen a souloží údajně 4x během 3. hodin. Myslím, že tento úsměvný western charakterizuje americkou populaci zcela přesně a i dnes velmi aktuálně. Stačí se podívat na primárky, také ukazovaní penisů a zejména před ženami, doprovázené čtením romantických příběhů....

Lucy valí do Itálie. Má v podstatě 2 úkoly. Zjistit, kdo je její otec a přijít o panenství. Dostává se do společenství intelektuálních magorů z Irska, Ameriky, Itálie a Francie. Lidé žijí na statku, vykládají o tom, jak makají ale dělají vesměs hovno, spíše se snaží krásnou Lucy o to panenství připravit dřív, než ona uzná za vhodné. Kamera je naprosto na jedničku, exteriéry famózní. Hudba vcelku sedí, Bernardo čerpal někde kolem 4AD a udělal dobře. Uvidíte tu pár typických scén pro Bertolucciho tvorbu: Lucy nablije do klína klukovi s kterým by tu defloraci chtěla provést, protože je ožralá a zhulená trávou. Okolo trávy se tu toho motá mnoho. Jean Marais zde stvořil roli náměsíčného senilního staříka, který svou nejlepší přítelkyni nazývá Kundo. Je perfektní jako vždy. U filmu je zajímavé, že se vlastně nic neděje a přesto strašně diváka chytne. Bohužel se mistru BB podařilo vytvořit i pár trapných scén, proto jen 4.

Začalo to jako velmi milý film z Francie 60. let za zvuku RNR. Pak se zvrátilo na sladkobolnou pitomost jak starý turek adoptuje malého žida. Ukažte mi na takového turka! Protože si tvůrci asi uvědomili, že takovou hovadinu nikdo nesežere, udělali z Omara Sharifa točícího derviše, což je odnož islámu donedávna i v Turecku politicky pronásledovaná za otevřenost a mírumilovnost k ostatním vyznáním. Je jich tak promile z muslimské populace. Zkuste si vlézt někde v islámské zemi do mešity, uvidíte zač je toho loket. Závěr filmu je už vyloženě stupidní, asi jako ordinace v růžové zahradě nebo spíše prdeli.

Velmi slušně natočený politický thriler. Marthe Keller tu vraždí jak kdyby se nechumelilo, má k tomu dobrý důvod. Nějak je na ty američany dost nasraná, vyrůstala v Palestině. A zejména Židi ji vyloženě vadí, k tomu má taky dobrý důvod. Připadá mi jako teroristka ještě o chlup hezčí, než v ostatních filmech. Naivita děje a hlavních postav je atributem filmů z této doby, je vyvážena větší profesiálností (než dnešní sračkový Holywood) a za shlédnutí to opravdu stojí. Salamelejkum...

Sportovec a Flanker 27 to napsali výstižněji, než bych já svedl. Liškova hudba je super, to tak někde šlohnout z netu aspoň v 320 bitrate! Jen mě u sledování napadlo: Kdyby teoreticky Beneš požádal Stalina o vojenskou pomoc -a) Vysrali by se na nás, protože sami měli holé zadky co se týče výzbroje, 41. to ukázal. -b) rozdělili by si nás s Ribentropem jako Polsko. -c) vojensky by pomomohli velmi nevýrazně, zde by byl masakr jako v Polsku s tím rozdílem, že by přitom padlo pár malčiků, kterým byla naše země u prdele. -d) Pomohli by výraznou vojenskou silou, válka by začala o rok dříve, pak by zvítězuili s větším kreditem a nemuseli by se obtěžovat 68. rokem, byli by tu prostě furt. Benešovi nezávidím....a dodávám-vždyť Hitler se Stalinem byli velcí přátelé, myslím, že popis Benešova váhání, zda má požádat SSSR o pomoc je propagandistická smyšlenka. Byli jsem sami.