kkarx

Pohádku jsem si zapamatoval i po cca 20 letech. Její předností je jednoduchý námět a krátká stopáž. Vladař (velmi dobrý Petr Štěpánek) se rozhodne jít v přestrojení mezi lid (něco jako Jiřík z Poděbrad). Potká kováře Básima, zamiluje se do jeho dcery. Básim ho pozve na velmi drahou večeři. Vladař je udiven a špičkuje se Básimem, jestli dokáže uspořádat stejně drahou večeři i další den. Samozřejmě, že vladař mu svými nařízeními hází klacky pod nohy a snaží se Básima dostat do úzkých. Jako první zakáže kovářskou činnost, Básim je ovšem vychytralý... Poznámka 2018: Nevím, odkud tento příběh pochází, ale pokud vystihuje orientální mentalitu, tak to potěš pánbůh. Vladař ani Básim se neštítí skoro ničeho, aby dosáhli svého nicotného cíle a uspokojili svoje ego.

Technicky je to skvěle odpracováno, pěkná kamera, kostýmy, lokace a mlžná atmosféra. Bartošová přímo nádherná. To Soukupovi nikdo upřít nemůže. Od onoho roku 93 bychom našli jen málo takhle dobře udělaných filmů. Jako dítě jsem se u scén s upírama strašně bál a zavíral oči. Zvlášť výpravy na hřbitov a do kobek mě děsily. :-) Na mě to v 90. letech fungovalo, ale dneska mi přijde, že pro dospělého je v tom až moc humoru a často i nevhodně umístěného. Promarněný potenciál i příběhově. Romantický motiv i ta hezky vymyšlená menší linie otec upírobijec - syn upír nedotažené. Fungovalo by to o mnoho lépe jako v první řadě horor, než jako komedie s prvky hororu.

Klasika 90. let, v tom dobrém i špatném. Slepičí psycholožka je až děsivě reálná. Tímhle způsobem mnoho psychologů skutečně uvažuje.

Jestli chtěl autor ukázat, jak se na valašsku kdysi žilo, pak uspěl. Celý film je protkán životem na vesnici a jeho zvyklostmi. Ovšem jako pohádka to selhává na celé čáře. Třebaže nemůžu upřít filmu jisté kouzlo, scénář je prachmizerně napsaný. Jako dítě jsem to nepochopil, pořád jsem čekal, kdy se začne něco dít a ono pořád nic. Jednání fojta nechápu ani dnes. Pamatuji si, že mě strašně zklamalo, že hrdina nebyl čert, že v tom nebylo nic magického a zdlouhavé záběry na svatojánskou noc... To, že se boháč vydírá celou vesnici se dá považovat jen za jeden z předpokladů pro příběh, sám o sobě to příběh není! Je to jako kdyby v Dařbujánovi a Pandrholovi nebyl Smrťák, úkoly, léčení nemocných, Dařbuján by nebyl ani lékař, jen náhodný kolemjdoucí, který by si Pandrholovi tvrdil, že ho dokáže vyléčit...

Jen málo filmů se může pyšnit tím, že fungují stejně dobře jako v době vzniku, zvláště pokud se podíváme o více než 50 let nazpět jako u této pohádky. Ta je natočena celá ve studiu, a tak režisér ke skvělým kulisám a kostýmům přidal malebné kresby, práci se světlem a stínem a mnoho krásných barev. Je to audio-vizuálně neuvěřitelně podmanivé a z každé scenérie tryská inspirace. Je vidět, že si autoři dali skutečně záležet, aby malby splývaly co nejlépe s kulisami. Tato pohádka patří dějem a zpracováním k těm nejtemnějším (Erben) a není v ní ani špetka humoru. Nechápu to nízké hodnocení...

Bajaja leží na poli pohádek s temnou atmosférou nejvíce podobnou dalším klasikám jako je například Třetí princ, Princ a večernice či O statečném kováři. V čem ovšem selhává jsou některé triky, což mi tu dost vadilo. Drak vypadal jako plyšová hračka. Jako dítěti mi ho bylo až líto. Je to závažná chyba, protože po dramatické gradaci to měl být vrchol filmu a ne jeho nejslabší místo. Zkušený režisér raději se nevěrohodným trikům raději vyhne, než aby byly pro smích.

Dokonce i dřívější televizní studiové pohádky v očividných kulisách mají pohádkovější atmosféru než dnešní filmová pohádková produkce. Tohle je televizní klasika, perfektně odehraná (Mrkvička jako švec s židovskými manýry a též bradkou) a hlavně dělaná od srdce, k atmosféře napomáhá i padnoucí efektivní hudební složka.

Rozhodně zajímavý počin s několika působivými momenty, pohádkovým vizuálem a pěkně vylíčeným otcovským vztahem mezi filozofem a opuštěnou dívenkou. Film má příznačný název, skutečně se celý věnuje putování a jeho nástrahám, hlavní úlohu při tom hraje ruská verze Garyho Oldmana. Po cestě dojde mimo jiné na bilancování o smyslu života, práce, či kritiku církve. Vychází z toho trochu všehochuť, jakoby režisér nevěděl jakým směrem se pořádně ubírat. Každopádně podobenství je tu požehnaně (např. čarodějnice jako morová nákaza či nihilistická požitkářská vesnice) a dialogy a monology jsou výborně napsané - "Je zbytečné zlobit se na zlé lidi. Víš proč je Bůh poslal na svět? Abychom se na ně dívali a snažili se být zcela jiní." Závěr jsem moc nepochopil. Jak věděl o těch vynálezech? Uniklo mi snad něco? Fantastický český dabing.

Další klasika, které musím hodit bez váhání 5 hvězd a ty charaktery doktorů vystihl autor skoro realisticky.

V této televizní pohádce vyniká především skvělý výkon Vladimíra Ráže. Ten jeho hlas byl skutečně úžasný a hypnotický. Výkony většiny ostatních herců nakonec zůstaly dost za očekáváním. K těm nejlepším patří Jana Březinová, která si zlou macechu vyloženě užívá a Trojan, jenž má ovšem jen menší roli ministra. Je škoda, že až na tyto dva nevzala většina ostatních role příliš vážně. Právě pak se srovnáním s fantastickým Rážem jejich výkony ještě více blednou.