Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Horor
  • Dráma
  • Western
  • Krimi
  • Akčný

Recenzie (1 204)

plagát

Osudový dotyk (2004) 

Docela zajímavě pojaté cestování v čase, příčilo se mi obsazení Kutchera a chybí nějaká trochu pamětihodnější scéna.

plagát

Frekvencia (2000) 

Mně se na tom hrozně líbí jak starosvětský je natočený. Dýchá z toho atmosféra, kterou většina novějších filmů nedokáže vykouzlit.

plagát

Krištof Kolumbus (1992) 

Tak tenhle film o Kolumbovi jsem si pamatoval přes 20 let a vážně jsem netušil, že by tu mohl dopadnout až tak špatně (55%, únor 2018). Je pravda, že se mu dá vytknout mluva a styl chování 20. století, ale to mě zase tolik netrápí. Něco by se dalo trochu srovnat třeba dabingem. Ani trochu pitomá zbytečná úvodní akční scéna s Kolumbem mě neurazila, ba v 10 letech mě i bavila. Film má za to fantastickou výpravu a kameru. Ke kladům se mu dá přiřknout vysoká historická přesnost se zaměření na detail, např. tehdejší mapa světa, špatný výpočet obvodu země, zcela autentické lodě (vypůjčené od španělské vlády), cesta přes Kanáry, chystající se vzpoura na lodi, první objevení země atd. Nadčasově je vykreslený Kolumbův charakter. To mě už jako kluka překvapilo, jak se v průběhu filmu měnil ze sympaťáka na monstrum. I když je vidět, že byla jistá snaha udělat z něho kladného hrdinu, aby se divák měl s kým ztotožnit, film nijak nezlehčuje jeho ohromnou chamtivost, krutost a naprostou bezohlednost vůči Indiánům (ve filmu dle reality zachyceno jak jich 6 zajme, fanaticky se je snaží zkonvertovat ke křesťanství a v poutech doveze je do Španělska do otroctví a to byl jen začátek Kolumbovy brutality). Ve srovnání se Scottovým patetickým a historicky zcela otřesným 1492: Dobytí ráje, je to vlastně vynikající film...

plagát

Prezidentský duel – finále (2018) (relácia) 

Drahoš se snažil hodně napadat a tahle nesympatická agresivita mu prohraje volby. Nedovedu si představit, že by takový styl mohl někoho přimět ho volit. V diskuzi na primě ho starý polomrtvý Zeman ztrapnil, takže v tomto pořadu, kde nebyl prostor pro reakci, se snažil mu to vrátit, kdy jen trochu mohl. Ale spíš připomínal neškodného ratlíka, který si zvyšuje sebevědomí tím, že okusuje kotníky. Zeman tentokrát umírněný a vypadal z nějakého důvodu opět strašně strhaně, unaveně a nepředvedl moc dobrých vtipů. Pobavilo mě nasazování brýlí s poznámkou, že on má dvě dioptrie. :)) Už nemá tolik elánu jako před 5 lety a hrozně zestárl. I jeho manželka Ivana vypadala ustaraně. Je to smutný pohled, když kdysi člověku plného energie a lehkosti takto odcházejí síly, dostává tiky, koulí očima... Nejzábavnější asi bylo, když Drahoš hned na první otázku, co by Zemanovi vytkl, odpověděl, že rozděluje společnost a chce být prezidentem dolních 10 milionů. Na to Zeman zcela logicky opáčil "A to má být výtka?". :-D Jinak je pravda, že debata byla seriózní, ale zase nebyla ničím moc zajímavá a nudila. Poznámka k Witowské. Byla ucházející, ale dokonalá rozhodně ne. Hodnotit nečí výkon a připojovat poznámky není úlohou moderátora, ale od ČT by asi úplnou nestrannost dneska už nikdo nečekal.

plagát

Cesta na Hrad (2018) (relácia) 

To mrkání si budu pamatovat do konce života. :-D Jinak už si začínám myslet, že jsou snad dva Zemanové. Jeden je na svůj věk docela energický a vypadá ještě vcelku zachovale. Ten chodí na Barrandov a byl v Cestě na Hrad. A ten druhý vypadá, že nedožije rána...

plagát

Osem hrozných (2015) 

Ehh, I těch 167 minut se zdálo být minimálně o půl hodiny, možná i dokonce o hodinu přetažených. No měl mě varovat první nekonečný záběr na kříž s Ježíšem Kristem. Cesta na stanici trvá skoro 40 minut, je plná zbytečného násilí a stupidních keců. Vypadnutí z dostavníku a plivání na dopis? Úplně o ničem... Od příjezdu na ní si musíte počkat dalších 50 minut než se začne dít něco příběhově relevantního, mezitím si vyslechnete jen další Tarantinovy ne moc povedené žvásty a otravné otevírání a zatloukání rozbitých dveří. Film se skutečně rozjede až zhruba po 1 hodině a 30 minutách! Až po této nekonečné době přijdou zajímavější scény. Ta ženská byla totálně mimo realitu. Vážně bych chtěl někoho vidět, jak nepřestane žvanit, když za každé slovo dostane příšerně přes hubu. Vůbec si nedokážu představit co je v dalších 20 minutách režisérského sestřihu. K hudbě Tarantino ukecal Morriconeho. Klasickej soundtrack, s rozpoznatelným jednoduchým rukopisem a tématem, na místech zní jako osekané motivy z kriminálek 70. let.

plagát

O princeznej Jasnenke a lietajúcom ševcovi (1987) 

K pohádkovému zlu vždy patřila jistá míra respektu a tohle troška vůbec nectí. Respektu k protivníkovi. Když ten chybí, pak nemá žádné hodnoty ani to, že hrdina padoucha zničil. Připomenu např. krutého Radoslava Brzobohatého z Prince a Večernice, prohnaného Viktora Preisse a vypočítavou macechu Jaroslavu Kretschmerovou z Čerty nejsou žerty, hněvivého Rudolfa Hrušínského z Dařbujána a Pandrholy, hrůzostrašného Petra Čepka v O statečném kováři, úlisného Josefa Vinkláře v Hrátkách s čerty, či brutálního a mocichtivého Radovana Lukavského ve Třech vlasech Děda Vševěda. Takový soupeř měl respekt, takového zla jsem se jako malý kluk skutečně bál a udrželo pozornost i po opakovaném zhlédnutí. Troška ukazuje jen šklebící se čarodějnice a negramotné čaroděje s nějakou fyzickou vadou.. Jaká škoda, výprava a produkční hodnota jsou na vysoké úrovni, vizuálně nejlepší, co kdy Troška udělal a nějak tak to vše přišlo vniveč. Nikdy mě ta pohádka kvůli tomu nebavila a nezanechala žádnou stopu.

plagát

Hyena Road (2015) 

Paul Gross se rozhodl natočit poctu kanadským vojákům sloužícím v Afghanistánu a je to paráda. Takový film udělat Češi, tak se budeme rozplývat, že to je nejlepší český válečný snímek a hodnocení bude o 25 procent vyšší. Při jeho sledování mě napadalo, zda vůbec existuje nějaký nesympatický Kanaďan. Oni jsou tolik zdvořilí i v armádě a nadřízený je kamarád se svými podřízenými. Skoro tomu i věřím, když vidím například kanadského bojovníka MMA George Saint Pierra v oktagonu a mimo něj. Ať je to ve skutečnosti jakkoliv, já beru sympatické charaktery jako jednoznačné plus. Žádná ani vedlejší postava, mi nebyla lhostejná. Ty hlavní jsou tři. Odstřelovač Ryan, zpravodajec Pete Mitchell (Gross) a spojovatelka (či koordinátora?, nenapadá mě přesný termín) Jennifer, se kterou Ryan udržuje vztah. Byť některé bojové scény mi nepřišly 100% reálné, především trochu taková ta neprůstřelnost, nejsem takový expert na vojenské akce, abych mohl objektivně soudit, zda to tak může vypadat či ne. Jsou tu k vidění reálné prostřihy z války, které sice zapadají a dávají člověku širší pohled na tu obrovskou misi, ale ty byly možná i zbytečné, protože jde více o lidský rozměr než o ten válečný. Každopádně Gross rozhodně překonal svůj předchozí válečný snímek z první světové války, který se mu rovněž velice povedl. Dokázal nevtíravě zabudovat i jemný ryze kanadský humor. Ten Aghánec, co pořád něco čistil, byl zábavný a ta nefalšovaná radost z kondicionéru na ruce. :-))

plagát

Osudný svah v Aspenu (1993) 

U filmů o přátelství není příběh až tak důležitý, podstatné zůstává, jak film dokáže přátelství vyobrazit, a to se podařilo docela dobře. Příjemná atmosféra, pěkné záběry na zasněženou přírodu a lyžaře, občas nějaký vtip k pousmání a i drama.... na podobné filmy se občas rád podívám. Konec je dle mě kýčovitostí už trošku za hranou. Vyznělo by i lépe, kdyby nevyhráli, vždyť ten závod byl úplně o něčem jiném než o výsledku. Sympatický herec Paul Gross měl jistě našlápnuto i k hvězdnějšímu statusu než jen jako slušňácký seriálový hrdina Směr Jih.

plagát

Harry Potter a Dary smrti - 2. (2011) 

Komentář se vztahuje k všem dílům H. Pottera. Série je to zábavná, tvůrci vytvořili svět, který zaujal i mě, člověka knihami naprosto nedotčeného. Živě si pamatuji, jak ještě na základní škole byly z tohoto kouzelníka všichni unešeni a já to nechápal. Knihu bych si nepřečetl, ale na filmy se docela rád podívám. Kde ovšem hned první režisér udělal chybu, byl výběr Radcliffa do role Pottera. Jednak mi v žádném díle nebyl sympatický, by spíš naopak, byť to mu vyčítat nemohu, jenže on je navíc to největší dřevo ze všech herců, včetně těch co hráli jen epizodické role. Upřímně řečeno Radcliffa mohli ještě velmi snadno vyměnit po prvním či druhém díle a byla to změna k lepšímu, ale na to nebyla odvaha.