Yara

Čekal jsem víc, ale jen do chvíle, než jsem si uvědomil, o čem to celé je. Trvalo mi to 254 minut (2 kola) než jsem pochopil, proč film začíná dlouhou chůzí Keiry a proč je v něm tolik detailních záběrů její tváře. Svět, který ve svém díle Jane Austinová popsala, je především světem Lizzy, tím, co ona sama vnímá, to, jak se postupně vyvíjí její pohled na vlastní rodinu, přátele i Darcyho. Podle mě se tohle všechno tvůrcům filmu podařilo dobře zachytit a myslím, že na tom má jak Keira i Matthew obrovský podíl. V knize jsem teprve na začátku, tak doufám, že až ji dočtu pochopím i to, která postava v románu je autorčinou autobiografií.

Když jsem viděl Philadelphii poprvé, myslel jsem jen na jedno: "Tohle by určitě měli vidět všichni." Psal se rok 1993. Tenkrát, jen 2 roky po smrti Fredyho, byl pro mě film srdcovou záležitostí. I dnes (2006) po více jak 12 letech se stále zamýšlím na tím, jestli se vztah společnosti k nakaženým AIDS, nebo homosexuálům obecně, nějak změnil...

Humor, kdy lidé se kterými mluvíte nevědí, jestli to myslíte vážně, nebo si ještě stále děláte legraci, mám osobně moc rád. A Andy toto dokázal povýšit na druhou nebo spíš na n-tou. Přitom v každé vážné či vtipné větě, a zřejmě jen on sám přesně věděl, která je která, je jistá symbolika, určitý odkaz nebo myšlenka, kterou možná nikdy nepochopíme. Že si tohle všechno uvědomil i Miloš Forman je patrné hned při úvodních-závěrečných titulkách. Herecký výkon Jima Carreho je Božský. And that's the way it is...