Primus tesla

Krvavý Johann volně vychází z legendy o Faustovi. Prostinký příběh, o tom kterak se z vůle Mefistofelovy v současné Praze znovu objeví tragicky zesnulý alchymista doktor Johann Faust, aby si vyřídil účty se svou dávnou láskou Markétou, která ho kdysi uvrhla do zásvětí je poctou nejen upírským béčkovým filmům, ale také Tarrantinovi, více než tragédii z pera Goethova. Diváci by se proto měli spíše připravit na Choking Hazard říznutý absurdním humorem jakoby vystřiženým z Pulp Fiction. Ten funguje na výbornou, především díky vedlejší dějové linii dua lékařů v podání Romana Zacha a Jindřicha Ployhara mladšího. Přestože se oba hrdinové ke krvavému Johannovu řádění dostali jako příslovečný slepý k houslím, jejich eskapády bavily celý sál. Dějová linka o Faustově pomstě Markétě, a příběh jejich dcery, které jsou hlavním obsahem filmu, zase tak zábavná nebyla. Nicméně Marek Holý se pro roli démonického Johana narodil, protože si ji nejen evidentně užívá, ale vyloženě v ní září. Jeho tažení pražskými ulicemi je brutální, krvavé a béčkově zvrhlé. Ovšem především scéna v nočním erotickém klubu připomínající slavný Rodriguezův film Od soumraku do úsvitu byla až zbytečně natažená. Závěrečný souboj s Markétou, který měl být vyvrcholením filmu, působil ve stínu předchozích krvavých orgií trošku jako chudý příbuzný, přestože byl jeho průběh logickým vyústěním zápletky. Lenka Vlasáková se role Markéty zhostila sice překvapivě civilně, ale s profesionalitou sobě vlastní. Dalonaského Mefisto působí svým vystupováním trochu jako Joker křížený s Lokim, ovšem i on je svým způsobem zábavný. Ve vedlejších rolích pak zazářily pornoherečky Antonia Sainz a Brittany Bardot. Na obou dámách bylo vyloženě vidět, jak si role upírských poběhlic užívají. Film se stopáží 90 minut nemá šanci unudit diváka k smrti, přesto má své mouchy. Z kina tedy budete nejspíš odcházet s pocitem, že jste vlastně tuhle Bloody Mary pili z různých sklenic už víckrát, ale tentokrát tam barman toho Worcesteru, Tabasca přidal ve svém nadšení příliš. Ve srovnání s výše zmíněným Choking Hazardem Krvavý Johan přeci jen o pár bodů vede, na českého žánrového Rodrigueze či Tarrantina si ale díky nedotaženému scénáři a ne moc funkčním dialogům budeme muset počkat.

Jako každej pošahanej geek a emeritní hráč Dračáku jsem se neskutečně bavil. Odkazů mraky, zábavy a akce taky.

Jak by řekl Íjáček: "Dójemný jako můj ztracený ocásek." Nevím. Pochopil jsem o čem to je, herecký koncert to byl, ale kdyby dnes dávali v kině Indiana Jonese, po Aronofského velrybím dojáku s tělnatým Fraserem by neštěkla ani frackovitá Sadie Sink. A to si myslím že jsem poselství filmu pochopil a jako rodič chápu i postoje jak Charlieho, tak jeho bývalé ženy.