Krvavý Johann

V kontextu až příliš dobře uleželé mozzarelly v mém žaludku napjatá z toho, jak to dopadne, film hodnotím jako sympatickou jednohubku. Jednohubku s koherentním tvarem, dynamikou střihu a udržitelností několika souběžných charakterových linií. Oproti části osazenstva na projekci v rámci Festivalu otrlého diváka bych směrem k hereckým výkonům nebyla tak skeptická. Jasně, na ztvárnění "prastarého", "nemrtvého", "upíra" (nebo jak to nazývat) by se určitě dalo vyřádit líp než konstantní zkoprnělostí Marka Holého, co měla demonstrovat rezervované způsoby a nepatřičnost člověka ze staré doby, a spisovnou češtinou, která chtěla být staročeštinou. Stejně jako na kostýmech a rekvizitách (ten palcát byl snad záměrně plastovej). A jako žánrovka to taky neobstojí (nula pociťovaného strachu versus "haha momenty" tragikomedie zasazené do současné Prahy). Nicméně s příklonem k výše zmíněnému si říkám (nebo spíš doufám), že tam nikde nebyla ambice brát se vážně, a v tomhle kontextu tedy proč ne. Ostatně vzpomeňme si na tomto místě na výkon Roberta Pattinsona ze Stmívání při ztvárnění Edwarda Cullena, který se věčně tvářil, jako by mu do rektu právě vsouvali něco obřího a hodně špičatého. Snad ani v jednom z případů nešlo o Stanislavského metodu. (04.11.2023)

Krvavého Johanna jsem viděl v roce 2023 na ComicConu a čekal na moment, až ho zde na ČSFD otevřou. Je to docela úchylárna, ale s tím se počítalo. Jakmile už se ale schyluje ke konci, začne to trošku nudit. Naštěstí tu ale tvůrci na finále zamakali a tak tu v kombinaci s výborným hudebním doprovodem rozjíždí finále, které byste po celou dobu sledování filmu ani nečekali. Jiné, střelené, ale zábavné. Ployhar a Zach nejlepší postavy. Mám žánrovky rád a kdyby se v nich v Česku pokračovalo, vůbec bych se nezlobil. (19.11.2023)

Film, který je bohužel jakžtakž funkční pouze jako černá komedie. Kdyby to bylo celé o tom, jaké kuriózní situace zažívají obyvatelé Prahy na pozadí století starého sporu mezi Faustem a jeho bývalou ženou, asi by Krumpoch a jeho tým udělali lépe. Zájem o centrální dějovou linii a postavy v ní figurující se jim totiž nedaří vzbudit vůbec a o nějaké horrorové, mysteriózní či aspoň splatterové atmosféře se zde taky nedá hovořit. A protože humorných složek není na ploše těch 90 minut stopáže dost (vlastně sranda končí, kdykoliv slezou z plátna Dolanský, Ployhar a Zach...retro spisovná mluva a starosvětské způsoby Holého Fausta v konfrontaci s moderním světem vyplýtvají svůj komediální potenciál po cca dvou scénách), začne vás při sledování v dost negativním slova smyslu mlátit do ksichtu všudypřítomná televiznost. Prostě když točím béčkovou žánrovku, tak se jistá dávka lacinosti toleruje, ale nesmí to být, ku*vafix, tak řídké a z větší části nudné. Proč tam není víc scén jako "mindfuck" (kdo viděl, chápe) a méně těch, kdy Babišová či kdokoliv jiný tupě hledí mimo kameru v nefunkční snaze o mystično? (20.01.2024)

Na filmu jde opravdu vidět, že ho dělali nadšenci, kteří chtěli přinést do našich luhů a hájů něco jiného než jenom komedie s Langmajerem... ale to se bohužel nepovedlo. Pana režiséra nechci od dalších pokusů odrazovat, jelikož každý neúspěch vás může poučit a vy pak můžete přijít v budoucnu se skutečně skvostnými a originálními kousky. Více se rozepisovat již nebudu, od toho byla moje recenze před půl rokem. Snad uvidíme podobné nadšení do tvorby i příště... ale tentokrát s lepším scénářem. Hodnocení: 45 % (25.11.2023)

Teoreticky by se dalo nějak vyrovnat s tím, že je to super ultra laciné. Horší problém je, že scenárista a režisér nemá scenáristický ani režisérský talent, takže se 90 minut diváte na scény, které nedávají žádný smysl a nevzbuzují ve vás jiné pocity, než "Ježiš, to je super ultra laciné a nudné". Sami tvůrci nabízeli srovnání s českým "Choking Hazardem", ale ten je proti "Krvavému Johannovi" oscarové veledílo. (09.01.2024)