misbos

Jak by to bylo skvělý, kdyby někdo dotáhl scénář až do konce, a my dostali ucelenej příběh s dobrou myšlenkou bez hromady oslých můstků a příležitostný hry na Terrence Malicka. Nástřel je dobrej, ale pak se to zbůhdarma plácá jak ty děcka na hromadě sraček. Škoda.

Historický téměř realismus - aneb - jak Quicksilvera chytal rapl a Kirk byl u toho. Je to tak akorát, když se neřežeme, máme barevný hadry (žádná "středověká šedá"), a když jde do tuhýho, pořádnej "vatˇák", drátěnou košili, a na hlavu blembák. A víme, že do drátěný košile se mečem a kudlou zásadně bodá, protože proseknout to jde jen sekerou nebo sudlicí nebo tak (proto se Douglas trefuje do ksichtu, tam drátěnka není). A ... taky je to pěkně natočený a zahraný. Netflix kupředu.

1. řada - Krutě televizní zpracování to tahá dolů, ale celkový pojetí, dobrej scénář, a herecký výkony to tlačej hore. Nikdo tady nepronáší vzletný řeči, hlavním zájmem je kolik toho kdo z koho vytluče (obrazně i doslova), zabíjí ze taky pro kus dřeva z lesa, a má to následky, do velkejch bitev se nikdo nehrne, a když už jo, tak se sakra snaží, aby mu štítová zeď vydržela ( žádný sekanice každej s každým hlava nehlava). Čtyry. 2. řada - Opouštíme televizní vzhled, pozitiva přetrvávají a přibejvají. Bitvy a bitky se pořád více méně držej dobovýho taktickýho uvažování, a "punisher moment" mladýho Ragnara spolu s předchozí sekanicí může závidět leckterej historickej spektákl. Bráchové jsou dobrý zábavný paka. Pět. 3. řada - Už je to úplně filmovej vzhled s poladěným záběrováním (některý scény jsou pastva pro oko). Štítový hradby jsou pořád na pořadu dne, a v momentě, kdy Brida vytasí Nidstong, je jasný, že si někdo dal dost práce s prolejzáním zdrojů (vo týhle smrtištangli se moc nemluví), a je jedno, že hlava měla bejt koňská a Freya s tím má pramálo společnýho (tohle patří jiný paní :-)). V tu chvíli (pro mě) ten seriál definitivně posral Hirstovo kožený versace porno z Kattegattu. Pět krát pět.

Díky filmovým bohům za to, že má dneska ještě někdo gule točit venku a nechat herce vyválet v blátě a hrát (Gonzálese nepočítám, ten tím máchá jak paporem, a v tomhle filmu žádnej nesmrtelnej "Meresjev" není). Kdykoliv dám přednost tomuhle stylu před jakoukoliv Jupiterou nebo X onanií nebo Jurským prdem.

Pamatuje si eště někdo STAY s Goslingem?...eee... to je asi trochu spoiler. Dívka s tunou železa v obličeji hraje standard, ale vlčí máma si to zase dává, i když je to vedlejší štěk, z tý holky něco bude. Dobrý to bylo.

"... naše vědomí, to je vlastně energie, a protože energie nejde zničit, kam se ta energie poděje, když umřeme? "... co takhle tepelná zráta do prostředí, ty kozo tupá, to si říkáš vědec??... a zbytek filmu je taky debilní...

Kterak el. rybáři novou vesnici našli - aneb - fetiš kovových zvuků. Já tohle můžu, japonština je hůůůstá, se ten jazyk asi začnu učit....

Člověčina poskládaná z papíru - aneb - co se všechno muselo stát, aby měsíční bůh spadl na zem.

Cesta tam (zpátky už radši ne), skze Jotunheim - aneb - kleknete si před tou potvorou, nebo ne? V rámci žánru je to nadprůměr, v druhým plánu potom pěkný zamyšlení nad tím, kam až nás může zavíst nepřiznaný trauma z vlastního selhání. Chaotická bytost má trefenej chaotickej design.

Mrazivé tušení budoucích průserů - aneb - tak moc chceme, aby to byla prča, že se chvílema vyprdneme na vnitřní logiku postav i celýho filmu. Crowe a Gosling se můžou přetrhnout, aby to zachránili, a jejich výkon je to jediný, co tomu filmu pomáhá nepadnout na držku úplně.