Lauri

Martin Scorsese se po zhlédnutí tohoto filmu dostal s přehledem do mé TOP10 a rovnou jsem ho šoupla na 3. místo. Parádní, akční a atmosferická gangsterská podívaná, která se nenabízí každý den. Můj styl k filmům se začíná pomalu, ale jistě přizpůsobovat všem Scorseseho filmům a uvědomuji si, že pokud se vychovám na takovýhle kouscích, brzy nebudu mít na co koukat, protože filmy, jako jsou třeba Mafiáni nebo Casino, se opravdu netočí každý den... Pamatujete na tu scénu, kdy Henry pozoruje zpěváka v baru s otevřenou pusou? Přesně takhle já jsem sledovala Mafiány od nějaké 20. minuty, kdy jsem svůj prvotní skeptický nadhled hodila za hlavu...

Musím se přiznat, že chápu rozdílné názory na Letce, nicméně já osobně se přikláním spíše k pozitivnímu hodnocení, i přesto, že bychom ve Scorseseho filmografii našli mnohem zajímavější kousky. Největší výhodu má divák, který předtím neviděl takové super perly jako Casino či Mafiány. Neví totiž, co od pana režiséra čekat, a tak má šanci vychutnat si Letce jak se patří (můj příklad). Mně osobně se naservírovalo dílo příjemné, zajímavé s geniálním hercem v hlavní roli a pozoruhodnou Cate Blanchett ve vedlejší. Pak jsem viděla výše zníněné klenoty a musím říct, že i když si pan S. udržel svůj pověstný styl, v Letci do jeho gangsterských filmů chybí velmi mnoho. I přes nějaké vady jsem si film nicméně užila a byla velmi šťastná, že jsem ho viděla ještě před jeho vrcholnými díly, protože to bych ho nemohla ocenit ani z poloviny tak, jak si zaslouží.

Michelle podala odzbrojující výkon. Všechna čest jejímu výkonu a gratulace ke všem zaslouženým oceněním. Nemyslím si, že si někdy zahraje lepší roli, než byla božská MM. S filmem, jako celek, jsem byla spokojená, Na snímek jsem se velmi těšila a dostala jsem přesně takový zážitek, jaký jsem očekávala.

Christina Aguilera je už pár let moje nejoblíbenější zpěvačka. Má hlas jako bohyně, miluju její písničky i její (ne)herectví. Už jen kvůli ní dávám těch pět, čistě jen symbolicky. Příběh naprosto jednoduchý, písničky super, Aguš a Cher si spolu sednou a mužské podání Eric Dane a Cam Gigandet.. no.. na ty se krásně dívá a Stanley Tucci si zahrál skvělého komika, ostatně jako vždy..:). Jediný, kdo mi kazí dojem je Kristen Bell, tu bych klidně nahradila nikým jiným, ale jinak fajn..:) Tak bych asi zhodnotila Burlesque.

Čisté čtyři hvězdy. Skvělé atmosferické krimi doplněné fantastickými hereckými výkony, které byly právem oceněné Oscarem. Scénář dobrý, muzika taktéž, Sean Penn byl úžasný "hajzlík", nicméně jedna věc mě velmi mrzela a to ta, že se Clint až moc pokoužel, abychom mu skočili na udičku ohledně vraha. Otevřeně přiznávám, že jsem na něj nepřišla (na moji obranu: ve dvanáct v noci v pátek jsem už trochu nepoužitelná), nicméně zmást jsem se taky nenechala. Klidně si film pustím znovu, nicméně teď ty čtyři hvězdičky nechávám.

Jestli existuje nějaký film, ke kterému už rok a půl vymýšlím nějaký smysluplný a plnohodnotný komentář, ale stále nepřichází žádná inspirace, pak je to právě tento klenot. Začnu tedy postupně. Pro mě nejlepší režisérský počin Clinta Eastwooda. A to je Clint Eastwood s mých očích vážně machr. Také jeden z úplně nejoblíbenějších a nejlepších, které jsem v životě viděla. Samozřejmě nepatří mezi snímky, které si můžete pouštět v jednom kuse, tedy alespoň já opravdu ne, protože mě vždy čeká neskutečná nálož emocí, pláče, dojetí a emočního rozcupování na koušíčky, že se to prostě víckrát týdně zvládnout nedá. Mistrovské dílo. Vážně.

Za co tu jednu hvězdu? Sama nevím.. Celý film mi přišel vážně pitomý, nicméně příšernější konec jsem v dějinách filmu snad ještě neviděla.. Film mě strašně naštval a nebýt té hudby, je to odpad jak vyšitý. Nicolas Cage by si měl začít rozmýšlet, čemu svoji tvář příště propůjčí, jeho talent se hodí na trošku jiné typy filmů.

Božínku, jak já tenhle film vždycky milovala! :)

Docela dobrý film, až na to, že se mi vůbec nelíbily charaktery Naomi Watts a Tima Rotha. Nedávám to za vinu jim, nýbrž nedotaženému scénáři. Navíc si myslím, že Funny Games nejsou až takové psycho, za jaké se považují. Mlčení jehňátek nebo Sedm jsou o třídu nebo dvě výš.

Zatím poslední vystoupení Dylana Morana. Pro mě už 4. zkušenost s ním a všechny byly za pět. Je to prostě borec a díky svým hláškám ho řadím na pomyslný vrchol. Jediná věc, která se změnila je, že už trošku vyrostl, dospěl a prošel (možná prochází) středním věkem. Hodně znatelně je na něm ta změna od špičkového Monstera znát, ale mně se vždycky líbili straší typy a v Yeah, Yeah jsem si ho oblíbila ještě více, než předtím. Užívám si vše s ním a těším se, až pár let natočí další live vystoupení a pobaví mě stejně tak, jako se bavím teď.