Carnosaurus

Tak nějak mě zklamalo, že nešlo o poctu klasickým spaghetti westernům a samurajským filmům, ani o parodii téhož. Doufal jsem, že nedostatek invence Takashi dožene přívalem čerstvé krve a brutálního násilí, ale ani toho jsem se nedočkal. Pomrkávání do publika je sice sympatické a některé scény jsou vyloženě geniální. Jen je škoda, že zbytek je zkrátka nuda k uzoufání. Po audiovizuální stránce jde však o velice zajímavý snímek. Možná, že mám momentálně špatný úsudek, ale při sledování jsem cítil pocit obrovského zklamání, který se mě drží už tři dny, takže asi bude opravdový. Ten námět je tak kulervoucí, že čekáte něco víc než nálož chudých retrospektiv a rádoby cool záporáků, kteří jsou však spíše směšní. Hlavní hrdina mě vlastně vůbec nezajímal, ale naštěstí je tu Benten a ještě Quentin ve vedlejší roli, takže se to dá. Takashi ale umí líp, mnohem líp.

Pro mě nejlepší kousek se Seagalem spolu s Exit Wounds. Nekompromisní brutální cesta za pomstou, která prostě zvedá ze židle. Nejlepší na tomto filmu je určitě William Forsythe, který si svého padoucha doslova vychutnává a to co zde předvádí snad nemá obdoby. Pravda, on je na ztvárňování podobných týpků jako dělanej, ale tohle sem fakt nepobíral...prvotřídní magor. Stevenovy nové kousky si nepouštím, takže nejsem moc objektivní, ale tenhle je zatím absolutní top jeho filmografie.

Dá se na to koukat, jen nechápu proč bych měl. Zapůsobil na mě snad jen konec s lodí napasovanou v přístavu. Škoda Willema Dafoea, mohl být skvělý záporák, jen v jiném filmu.

Svěží zábavná jízda, která nepouští nohu z plynu a může se pochlubit tím nejlepším obsazením. Už dlouho jsem si u žádného filmu tak krásně neodpočinul. Tím nechci říct, že je to nenáročná oddychovka, film je napsaný s grácií, vtipem a lehkostí. Musím vyzdvihnout především Frances Mcdormand, která byla stejně okouzlující jako před lety ve Wonder Boys a moji oblíbenou Zooey Deschanel, která je prostě nádherná a působí nesmírně sympaticky už od pohledu. Jason Lee a Billy Crudup se perfektně doplňují a jen těžko si vybrat, který z nich je sympatičtější. Přidejte si k tomu perfektní hudbu a nádech road movie. Tenhle film dokáže oslovit každého, nejen fanoušky klasického rocku, už jen díky vtipně napsaným situacím a naprosto plastickým postavám. Obojího je tu požehnaně. Viděl jsem verzi, která měla kolem 161 minut jen s anglickými titulkami, ale uteklo to a já chtěl víc. Málem jsem se rozplynul blahem. Jen víc takových.

Vynikající dobrodružný film s luxusním hereckým obsazením. Tvůrcům se podařila perfektně vystihnout mrazivá atmosféra aljašky a rozehrávají souboj dvou mužů nejen proti divoké a nelítostné přírodě, ale i proti jim samým. Charaktery jsou pečlivě napsané a dokáží zaujmout (není divu, když scénář nepsal nikdo jiný než sám David Mamet). Překrásná hudba Jerryho Goldsmithe a podmanivá obrazová složka dělá z filmu nezapomenutelný zážitek pro všechny fanoušky survivalových filmů okořeněných ekohororem.

Přesně jak jsme u Bély zvyklí. Pomalu plynoucí děj odvyprávěn především nádhernými obrazy a hypnotickým hudebním podkladem. Perfektně zvolení herci i prostředí. Celková kompozice jednotlivých záběrů je promyšlená do posledního detailu. Atmosféra, která Vás obemkne a nepustí do samotného konce. Tentokrát hojně prošpikováno prvky filmu noir, který je pro Tarra jako přímo stvořený. Je to další z těch filmů, které Vám zůstanou pod kůží hodně dlouho. Já byl v tranzu snad tejden. Je to strašnej mazec! Někdo si může říct, že jde o další černobílý artový film, kde se nic neděje, všechny postavy pořád jen nad něčím dumají, občas někam jdou a my v tom máme hledat hlubší smysl, ale tohle je něco jiného. Tenhle film hraje na pocit, ne na skrytá poselství. Jde o nádhernou poezii obrazu a hudby, která, ač odráží tu nejsyrovější realitu, je neuvěřitelně snová a uhrančivá.

Multižánrový snímek, který je neuvěřitelně hravý a nápaditý i přesto, že nám servíruje jedno klišé za druhým. Ale právě svěžest se kterou k tématu přistupuje je sympatická. Nemám nic proti míšení žánrů a myslím, že právě díky tomu je tento film tak vyjímečný. Nejprve zesměšní klasické klišovité postupy, ale jen proto, aby nám je vzápětí s veškerou vážností předvedl v plné parádě. Směšnější, napínavější, děsivější, melodramatičtější a hlavně zábavnější být ani nemohl.

Méně je někdy více. Mělo proto zůstat pouze u jedné Mumie, ale když už se tam nezůstalo, v druhé Mumii se měly držet digitální triky na uzdě, nebo se měly alespoň udělat pořádně. V druhé Mumii se mělo ubrat na infantilitě. V druhé Mumii již není atmosféra té první a kvalita klesla o třídu níž, protože příběh už není svěží a proto by bylo lepší, kdyby se v druhé Mumii dalo koukat i na víc, než jen efektní souboje, které však od minula ztratily říz a vtipné scénky, které od minula ztratili vtip. V druhé Mumii však zůstala velkorysá výprava. V druhé Mumii vystřídal Jerryho Goldsmithe Alan Silvestri a výsledkem je filmová hudba přinejmenším stejně tak dobrá jako v té první Mumii. Druhá Mumie je ale pořád ta druhá, horší. I přesto je však druhá Mumie příjemný oddychový film, tzv.splachovací.

Mumie se mi nejvíc líbila, když mi bylo dvanáct, tedy v době, kdy šla do kin. Nabušený film se smyslem pro humor, který nepostrádá dokonce ani atmosféru. Ve své době špička. Škoda jen, že čím jsem starší, tím míň mě film baví, ale to je spíš můj problém.

Roztomilý filmeček, který rozhodně neztrácí dech po celou dobu stopáže. Právě naopak, on ten dech nabírá stále víc a když už si říkáte, že to celé musí prasknout pod náporem klišé a nudy, přířítí se další dějová klička a hodí Vás do dalšího, ještě horšího, levelu. Co na to říct. Prvních 40 minut jsem měl chuť film vypnout a hodit ho do regálu mezi umouněné psychothrillery bez špetky originality a autorské invence. Pak se ale něco stalo. Snímek začal být strhující a rozjížděl se do krvavého a obskurního finále s takovou vervou, že ho zkrátka nešlo vypnout. Na konci mě vyflusnul jako zmačkanou trosku bez špetky optimismu a naděje. Sledování tohohle dílka je utrpení, ale na druhou stranu dokáže potěšit jak inovativně a nekompromisně to utrpení zobrazuje. Francouzů se bojím čím dál tím víc, pan Aja má silnou konkurenci.