ni.na29

Sebevražda s výhledem na Prahu na straně jedné, izolace starého protivy v šedém bytě na straně druhé. Nicméně spojením těchto dvou linek nám mladý snowboarďák naservíroval vcelku slušnou podívanou, ve které jsou vážná témata téměř lusknutím prstu rozbíjena nespočtem vtipných scénáristických detailů. Některé momenty sice nezastřou fakt, že Mádl psal scénář na škole v New Yorku, a proto se nemohu ubránit dojmu, že film oplývá jistou porcí naivity, avšak v tomto příběhu to asi jinak nejde a kupodivu mi to až tolik nevadí. Téměř 100 minut bez nudy se skvělým Švehlíkem v popředí (pro mě osobně ještě lepší volba než původně zamýšlený z mostu Karla zřícený Tříska), jen tak dál!

Je vůbec možné udělat remake z něčeho tak notoricky známého? Tedy z příběhu, u kterého 99% diváků zná konec nazpaměť? Jde! Nádherně zpracovaná a skvostně obsazená Branaghova adaptace je toho důkazem. Pátou hvězdu dávám za nádherný soundtrack a závěrečný song v titulcích v podání Pfeifferové. Už se těším na Smrt na Nillu!

Ten film má emoce, ať chcete nebo nechcete. Ano, možní není dokonalý a mnoho scén lze předvídat, ale to neznamená, že si ten vlak necháme ujet. Už jenom proto, že Láska, Čas a Smrt nejsou klišé, byť bychom si to mnohdy přáli...bohužel, bohudík. A jestli někdo utekl - tak nežil, nedýchal.

Tak tady jsem opravdu v rozporu. Rivalky u smrtelné postele sobeckého misantropa Schmitzera, u kterého si nejsem jista, zda vůbec hrál či nechal hrát. Každopádně Český lev již zdobí jeho police, toť po sobotním klání neodmyslitelný fakt. Zdánlivá hloubka filmu zdaleka nedosahuje dna, alespoň pro mne ne. Na druhé straně však nemohu tvrdit, že by mě tato komorní a tak trochu slámovsky šmrnclá podívaná, kde se dialogy skutečně neplýtvá, nudila či dokonce otravovala. Některé scény jsou sice naprosto z hodiny ( obzvláště pak zpocený farář jdoucí s dobou a tedy vyfiknut v úchvatném cyklo-dresu), nicméně opomenu-li již zmíněného Schmitzera, ke kterému zřejmě chovám jistý druh averze, tak zbytek tria zdatně veškeré mínusové hodnoty snímku přetváří ve veskrze citlivý příběh, jež ovšem tu správnou porci emocí nakonec postrádá. Špalková podává velmi zajímavý výkon, její komenty jsou místy naprosto odzbrojující a vůbec - celkovou devízu snímku spatřuji právě v projevech stěžejních postav snímku, jež překvapivě zůstávají věrohodně civilní a uvěřitelné.

Tak tohle byla naprosto parádní jízda bez jediné promarněné minuty či scény. Konečně snímek, ve kterém hlavní protagonista není vylíčen jako macho americano čili líbivý superhrdina, nýbrž jako normální člověk, který se snaží poctivě dělat svou práci a když se to vymkne z rukou, chová se jako naprosto regulérní lidská bytost s emocemi jako jsou strach a pochyby. Úžasná podívaná!

Zmizení hodnotím jako vysoce kvalitní podívanou, která nám předkládá velice jednoduchou, avšak vnitřně drásavou otázku, a sice: Kam až jsme ochotni a schopni zajít či klesnout, je-li v sázce život vlastního dítěte? Jaká je pravděpodobnost lidského chování ve výše uvedeném případě, kdy logicky mizí jakákoliv hranice mezi dobrem a zlem, a kdy je vlastně zlo považováno za zcela korektní a morální? Hugh Jackman nás provází snímkem plným intenzivních emocí, ponuré atmosféry a násilných scén, které však jsou pouhým aktem zoufalství a beznaděje. Pro mnohé možná další tuctový o-dětech-pohřešovaných-thriller, pro mě vkusně vystavěný příběh doprovázený silným soundtrackem a skvělými hereckými výkony obou hlavních protagonistů.

Drama??? Co je tak "překvapivě dramatického" na tříhodinové kravině, jejíž jedinou katarzí je šňupání a šukání? Nejspíš to bude přízemní morální odpad, který je naší soudobé společnosti tolik blízký, tak proč jej nezachytit na plátně, že? Scorsese, příště prosím raději Shutter Island 2 než lacinou mužskou frustraci z neschopnosti dosáhnout jakéhokoliv vrcholu. 180 minut zhýralosti a ohraných orgií bez příběhu, akce, napětí či vývoje charakterové linky. Di Caprio je bezesporu výjimečný herec, ovšem i on je zde nesmyslně glorifikován a stavěn na piedestal, na který se nedoplazí ani po trojité dávce Mandraxu. Nerozumím ani názvu snímku. Pro ty, kterým prý patří svět a berou multiplexy útokem: Wall Street je ikona, historie a příběh. Tohle je debilita z Long Islandu.

Bod dolů dávám pouze za možná příliš dlouhou stopáž, ovšem jinak pro mě jeden z nejlepších snímků co se lesbické tematiky týče. Adele v každém záběru je nutná pro celkové uchopení podstaty nitra i povrchnosti této osobnosti. Pomalá, avšak zážitková psychosonda, která se postupně mění v příběh. Příběh, který je popsán v emocích. Emoce, které jsou zapsány ve tváři. Tvář, jejíž frekvence na plátně by nepochybně mohla konkurovat jakékoliv one woman show. A k sexuálním scénám snímku – nejhodnotnější lesbické porno, které existuje.

"Kdyby nám Bůh ukázal, jak budou naše životy vypadat dál, věř, že už by se nikdo z nás nechtěl probudit..." Rodinná sešlost, při které nikdo nezůstane ušetřen. Strhující dialogy, životní herecké výkony, vrchol cynismu, nezapomenutelné až možná kultovní hlášky. Filmová adaptace, která se nadmíru trefila nejednomu kritikovi do vkusu, tedy i mně. Á propos - kdo řekl, že Bůh je muž? Bůh je totiž žena a říkejme jí prosím Meryl Streepová:-).

Lepší než jsem čekala a několikrát jsem se dokonce i od srdce zasmála. Místy famózní hlášky a zábavné situace, ovšem nic výjimečného. Pro mě lepší průměr, zkrátka něco, co vešlo a neuškodilo.