topi80

Postava Jana Šťastného konečně našla recept na to, aby mu holka po dlouhých letech dala. POZOR, SPOJLER. Vožrat se, násilím jí vpadnout na pokoj na koleji, vydíráním donutit, aby šla s ním, a u sebe ji znásilnit. Ráno se probudí zcela proměněná a šťastná. Seriál vrcholil třetím a čtvrtým dílem, poslední dva díly už jsou spíše takový dojezd.

Konečně se nám v seriálu víc projeví i příběh herečky bárbíny Veroniky Gajerové. Jinak nic extra zajímavého, ale na seriál se pořád kouká pohodově.

Několik poučení. 1. Než začneš rozhazovat, tak zkontroluj, jestli máš prachy 2. Na hrdinství je čas až poté, co je zápočet v indexu 3. Výsledek "obsadím tě do svého filmu" bývá nejistý 4. Když máš tři metry, tak si toho lidi prostě všimnou 5. Nikdy se nespoléhej, že tě bude živit muzika.  Každopádně mě toto české Beverly Hills (viz moralistní řeč českého Brandona - Martina Zounara), kde se parta schází i přes všechny domnělé i skutečné podrazy, docela baví, i když to žádný skvost není. Ale kvalitativní skok od Zkoušek z dospělosti je i tak galaktický.

Jsem dost na vážkách. Dílo je to povedené, o tom žádná, ale jeho kultovnost rozhodně není omluvou pro jeho dost zásadní nedostatky. Záběry a fotky naprostých praotců bigbítu vyvolávají velký kus nostalgie, nemluvě o nejstarších hudebních nahrávkách. Každý díl má své vlastní téma, mě hodně zaujal ten, který se věnoval pořizování vybavení. Jak tam správně zmínil Petr Janda, ta touha hrát musela být velká. Nejenže se sem hudba, která byla inspirací, dostávala těžko, takže bylo obtížné vstřebávat vlivy, nejenže režim této muzice také moc nepřál, ale navíc absolutně nebylo na co hrát, čím zesilovat a čím zvučit. A to už chce od zúčastněných pořádnou vůli se do něčeho pustit. Nějakým způsobem se bigbítu dotkl na tuzemské scéně každý, takže by nikoho nemělo překvapit, že v seriálu narazíme i na Gotta, Černocha, Zagorovou a další. I když se seriál snaží zahrnout široké spektrum muziky, divák musí získat dojem, že tady existovala jen muzika kolem Petra Nováka, Vladimíra Mišíka a Radima Hladíka a jinak skoro nic. Jenže ve skutečnosti měl skoro každý region svou vlastní rozmanitou scénu a po skončení 60. let už drtivá většina fanoušků měla úplně jiné hrdiny než tyto průkopníky ze šedesátek (při vší úctě k nim). V takových 80. letech se drtivá většina rockového dění přesunula do vesnických sálů. Z plzeňské scény, která byla takovým fenoménem, že by sama o sobě vydala na dva díly, se tam vešla jen Odyssea. Tvořila se specifická kultura, fanoušci se organizovali, angažovali se v místních spolcích, které pak pořádaly zábavy. Vynalézavé způsoby, jak vyrábět merch na koleni, poradit si s image. Trestuhodně nevyužité, celý seriál tak sledujeme povětšinou osudy několika vytipovaných muzikantů, o kterých se tvůrci rozhodli, že tu kromě nich skoro nikdo nebyl. Na závěr si dovolím takové osobní odlehčení. když jsem na seriál koukal při premiéře, žasnul jsem nad tím, jak starci vyprávějí o svých začátcích. Když se na to dívám po 23 letech, shledávám, že ti starci, pamětníci a legendy jsou vlastně kluci o trochu starší než já :-D

Hodně ztřeštěná komedie, ve které Terence Hill se získanými nadpřirozenými schopnostmi odhalí nelegální hernu, zhatí dvě ozbrojená přepadení, udělá pár kanadských žertíků. A ač se před svým starším kolegou svými schopnostmi nijak netají, ten je přesvědčen o tom, že úspěchy mladého kolegy jsou dány především tím, že mu jde dobře příkladem a vše ho skvěle naučil. Do toho hraje dokola jedna píseň, která dodává crazy komedii pravý osmdesátkový šmrnc. Pokud jde o dabing, nad Trávníčkem a Županičem tady u mě vyhrála dvojice Pavlata a Schánilec, kteří tomu dodali mnohem více grotesknosti. A to si v jiných filmech nedovedu představit hlas, který by se k Hillovi hodil méně než právě ten Pavlatův :-)

A mně se to docela líbilo. Točíme se hlavně kolem Žákové, Matáska a Šťastného, ale bárbína Gajerová, uťápnutá Chýlková a slušňák Zounar také dostali kousek prostoru. Na závěr uvidíme, kterak starý Zounar (ale v tomto seriálu dělá tátu Šťastnému) dokáže během několikasekundového setkání zhodnotit slečnu Maxmilianu (jejíž schopnost flexibilně zareagovat na drobnou změnu plánů na Štědrý den je obdivuhodná).

Já vím, že nerealisticky nadsazuji, ale Vladimír Dlouhý si pro sebe tento díl ukradl takovým způsobem, že to nelze v hodnocení nezohlednit.

No jo, ale podle čeho pořad hodnotit? Určitě ne podle výsledků, to patří jinam. Ale i k nim bych se vyjádřil, protože je zajímavé, jak nový systém hlasování zaručil, že na nejvyšší příčky dosáhnou prověření, pokrokoví a poslušní zpěváci, kteří sice ničím nevynikají, ale jejich všudypřítomnost zajistí, že jejich jméno utkví nějakým lidem v paměti a oni pak pro ně hlasují. Výsledkem pak je, že nejpopulárnější zpěvačkou je holka, od níž znám jen píseň, kterou nazpívala ve 12 letech, od té doby se místo zpěvu živí dáváním rozhovorů o své postavě a či těhotenstvích. A podobné je to v dalších kategoriích. Každopádně, že se mi výsledky nelíbí, je můj problém a do hodnocení pořadu se nepromítá. Jednotlivá hudební vystoupení, jestli se tak dají ty unylé zpívánky (v mnohých případech spíše recitace) nazvat, už však do hodnocení promlouvají, a to tedy byla pořádná katastrofa. To u nás není nějaký zpěvák s výrazným hlasem? Poslouchat ty melodie bez výrazu na 3 tónech, to je fakt utrpení. Jinak, scéna vypadala dobře a honosně. Dvojice moderátorů Sokol a Háma formou některých drzých hlášek maskovali to, že večer se musí nést v hyperkorektním duchu a že je třeba dát na vědomí všem těm, kteří by se chtěli vymykat, že tu v naší rozjásané pop music není místo. Účinkovat samozřejmě musí naprosto všichni z řad našich všemožných menšin. Přesto musím uznat, že občas mě moderování pobavilo. Kapitolou samou pro sebe je zbožtění boháče Janečka. Protivných, nesympatických a proti své zemi působících miliardářů máme přehršle, ale tento narcis stylizující se do role všespasitele, je mi odpornější než všichni Babišové, Bakalové a Křetínští dohromady.

Zpracování novodobého dějepisu naráží na dva problémy. Tím prvním je to, že si ty události divák pamatuje. A tím druhým je to, že stejný divák mohl sledovat počínání aktérů v dalších desítkách let. V roce 2021 si totiž vůbec nejsem jistý, jestli ti, co seděli u té Havlovy poloviny stolu, nejsou o dost horší než ti po boku Adamce.

První díl zhlédnutý, ale kdyby se mě někdo zeptal, o čem byl... Tak o neschopných bratrech Moniky Žákové, která je neumí poslat někam, o tom, jak Matásek tahá peníze ze svých dívek (stejný motiv byl i v příbuzném seriálu Zkoušky z dospělosti) a je přesvědčen, že našel recept, jak si při vsazení šesti sloupců zajistit výhru ve Sportce (a to prý má být nadaný student počítající se stipendiem). Nakonec se parta šesti lidí vypravuje vlakem do záře velkoměsta Prahy za svým studiem. Podobný motiv (partu z vlaku sledujeme až do konce seriálu) pak scénáristé užili u svého dalšího opus magnum - Chlapci a chlapi. Ale řekněme si na rovinu, tady to byla hodně velká nuda.