hirnlego

Tady jsem se kdysi zamilovala do Kevina Bacona. Tady jsem kdysi byla nasraná kvůli obsazení Julie Roberts. Tady jsem kdysi byla podělaná strachy z neznáma. Tady mi kdysi začal vrtat hlavou stav mysli po smrti. Tady byl kdysi...a stále je jeden ze zásadních filmů mého dospívání. Enjoy.

Pokud se při "vypjatých" scénách pobaveně pošklebuji, popřípadě rovnou nahlas směji, asi je něco špatně. LOL.

Pokud se při "vypjatých" scénách pobaveně pošklebuji, popřípadě rovnou nahlas směji, asi je něco špatně. (a Hugo je stále vyměklý)

Pokud se při "vypjatých" scénách pobaveně pošklebuji, popřípadě rovnou nahlas směji, asi je něco špatně. (a chudák Hugo nám nějak vyměkl)

Chtěla bych mít kamarádku jako je Paris - mohla bych ji používat jako zarážku u dveří *IN LOVE*.

"Očistný" film o krutých lidských osudech a zoufalých mezilidských vztazích (takže Egoyan classic). Míň intenzivní než Sladké zítřky a Speaking Parts (takže nepět).

Ne, na tohle asi nemám nervy - je něco špatného na tom, když mám při oněch plamenných projevech chuť ty nechutné křesťanské fanatiky za jejich scestné bludy krutě zmasakrovat?

A přece se točí (eště takovýhle seriály).

Já nechci jít hrabat trávu, přece dávaj Hry bez Hranic :(

Crimes of the Future vypadá tak trochu jako barevné pokračování o rok staršího Sterea - sice zde už nejde o pokusy s telepatií, avšak děj se, stejně jako ve Stereu, odehrává ve velké izolované budově a je opět - mírně řečeno - dosti bizarní. Podivná, znovu lehce depresivní atmosféra, je v první polovině skvělá, leč pak pomalu ztrácí na intenzitě (stává se spíše docela vtipnou) - závěr je však velmi podařený. V tomto filmu je navíc, narozdíl od Sterea, ještě prvek s obrazem celkem nesouvisejících zvuků a ruchů, které tu a tam proniknou skrz clonu ticha (nutno podotknout, že obraz a zvuk jsou zde opět, jako u Sterea, odděleny a k divákům znovu promlouvá vypravěč). . . . . Nemůžu si pomoct - pod 4* u tohohle roztomilého bizarního experimentu jednoduše jít nemůžu - protože tohle se prostě jen tak nevidí.