ink flo

že jsem se na to chtěl kdysi podívat jsem si vzpomněl díky youtube scénce ze Saturday Night live s Benem Affleckem "New Beginnings Summer Camp". No a ano je to tam, tzn. kdybych byl gay, tak dám asi plnej pocet, takhle jen tri.

Zvláštně ospalej a snovej noir příběh z města Rain City, které se nachází někde v budoucnosti/paralelní realitě. Při troše představivosti může vzdáleně připomínat neonový uličky čínské čtvrti v Blade Runner nebo Gotham. Mladej pár se do něj přestěhuje ve svým obytným karavanu, ve kterým přespávají před kavárnou a snaží se nějak uchytit. Jenže chlápek se dá na stranu zločinu a začne z nějakýho důvodu čím dál tím víc vypadat jako Joker kříženej se zpěvákem novovlné synthpop kapely. O ženskou se zase začne ucházet melancholickej Kris Kristofferson, jehož bejvalka bydlí v něčem, co vypadá jako česká devadesátková čajovna. A do toho všeho Divine (Pink Flamingos), která tam překvapivě hraje mužskou roli. Úplně chápu, když tomu někdo dá nízký hodnocení, ta surreálná poetika asi není pro každýho. Určitě ale jeden z těch, kterej se vryje do paměti.

William Friedkin (Francouzská spojka, Vymítač ďábla) a jeho přehnaná sebevražedná jízda skrz džungli s dvouma náklaďákama naloženýma nitroglycerinem. Jako atmosféru buduje hodně dlouho, začátek je skrze množství postav takovej zmatenej, ale jak vyrazí na cestu, tak už dobrý. Hudba Tangerine Dream.

Viděl jsem to cca po 20ti letech, 3 věci, který z toho dělají vyjímečnej horror - 1) kamera a scénografie - už při první scéně je jasný, že tohle je vizuálně trochu jinde než běžnej film tohoto žánru 2) hudba - Philip Glass 3) děj - Clive Barker je v literární podobě záruka kvality, ve filmové to není pravidlem, ale tady jo. O dostředivé síle mýtu, jeho tvoření a opakování.

Film na klasické téma "ještě jeden kšeftík a pak už budu hodnej gangster ve výslužbě a budu chodit na procházku s manželkou a dětmi". Rozjíždí se to dost pomalu, ale od druhé půlky to už dává, konec dost nekompromisní. Tangerine Dream soundtrack průměrnej.

Heist, kterej je netypickej v tom, že banky tentokrát vykrádá parta černošských kamarádek, které zradil systém. Samotný akce nejsou nijak zvlášť originální, ale celý to funguje díky vzájemné chemii hlavních hrdinek a tomu 90s feelingu.

nostalgická vzpomínka na 80s teenage/sportovní filmy, kde funguje úplně všechno včetně zajímavýho castingu, humoru a správné porce přiznané naivity. Drew Barrymore je šikovná režisérka.

Developerská gangsterka, která celá stojí a padá na skvělým Bob Hoskinsovi.

Lepší průměr, romkom těžící z recyklace Groundhog Day/50 first dates. Kdyby to skončilo o minutu dřív, tak je dojem mnohem lepší.

Na velkém plátně zážitek. Comicsový film z doby, kdy to byla prostoduchá zábava, která se nebrala vážně a nehrála si na to, že při soubojích panáčků v barevných nasrávačkách jste svědky zrodu hluboce filozofické mytologie. Roztomile naivní sci-fi raypunk (naučil jsem se díky novýmu Živlu nový slovo) komedie, kterou by v dnešní době pravděpodobně zakázali kvůli skandální stereotypizaci (blondýna neustále ztrácející oblečení a v každém druhém záběru v jiných šatech řeší většinu problémů roztažením noh, protože rychle zjistí, že se jedná o nejúspěšnější strategii). Ty šedesátý léta z toho hodně sálají, už jen tím, že při průletu kosmem vidíte místo hvězd rozpíjející se psychedelické barvy a bubliny. Akorát lounge hudba jak z komedií s Les Charlots se k tomu těžce nehodila.