ink flo

Nakonec vlastně o trochu lepší, než X, ta kombinace starosvětské idylky, nenaplněných bláhových snů a piroteskní lunatičnosti Pearl (poslední scéna z nekonečným úsměvem plným slz byla třešničkou na dortu jejího výkonu) byla opravdu zneklidňující :-)

Suverénně horror roku, kterej je v jádru o předávání/nakažlivosti nevyřešených traumat, který rostou společně se snahou před nimi utéct. Skvělej sound design (v kině opravdu surround), kamera vyžívající se v divných úhlech, gradace do zdrcujícího finále i hlavní herečka. Jeden z těch filmů, kterej umí opravdu nepříjemně zalézt pod kůži, protože brnká i na jiný noty (psychologický), než obligátní lekačky, bubáci nebo gore. Ani nevadí, že je to tak trochu rip-off podobně povedenýho It follows.

Hlavní hrdina zkoumá zvukové patterny města a to, jak ovlivňují chování a nálady lidí, kterým pomáhá s úzkostmi, depresemi apod. tím, že měří tóninu jejich domova a zjišťuje, co by mohlo interferovat. Někdy třeba jen stačí vyměnit starý toaster za nový, u nové klientky se ale poprvé stalo, že navrhované řešení nepomohlo, díky čemuž se začnou opatrně a nesměle seznamovat. Zároveň s tím však vrůstá jeho tenze díky pochybnostem ohledně uznání jeho výzkumu vědeckou obcí a snahou jedné firmy jeho poznatky zpeněžit. Komorní a klidný film s křehkou, zenovou atmosférou, kde hraje New York a jeho zvuky podobně důležitou roli, jako výborné herecké výkony obou hlavních představitelů. Co dělá film zajímavým kromě postav a atmosféry je hlavně vícevrstevnatost děje, který naznačuje ambivalenci snahy o objektivitu a zkoumání vztahu mezi externími vlivy a emocionálním prožíváním - jak moc se vnější zrcadlí do vnitřního a naopak.

Nadprůměrná 80s teenage romkom se sympatickýma postavama, John Hughes v roli scénáristy to jistí...

Celkem povedenej noir se všemi potřebnými ingrediencemi alá na vlastní pěst pátrající policajt (Willem Dafoe), tajemná osudová žena, zkorumpovanej agent (Samuel L. Jackson) a stylovej záporák (Mickey Rourke se tam promenáduje v obleku s ramenníma vycpávkama alá hráč rugby). Překombinovanost a nelogičnost děje je paradoxně spíš k dobru, protože zesiluje celkovou zvláštní atmosféru filmu.

Depresivně plíživé a navlhlé A24 drama o zkažených ústřicích a synech, na kterém je kromě hereckého výkonu Emily Watson a pěkné kamery nejvýraznější hudba, díky které celou dobu mylně čekáte, že se z vody vynoří Lochnesská nestvůra. Jinými slovy forma zvítězila nad průměrným obsahem.

Minimalistická indie lowlife gangsterka díky svérázným charakterům občas balancující na hraně absurdní komedie s Bradem Pittem v roli Viktora čističe, kterej musí řešit nepříjemnou situaci obklopenej víceméně packaly (jeden z nich předvede asi nejzajímavěji filmově ztvárněný přestřelení herákem). Celým filmem se jako nit táhnou optimistické projevy Obamy kontrastující s bezůtěšným dějem ukazujícím odvrácenou "dog eat dog world" stranu amerického snu.

Spokojený otec rodiny má barák na víkend sám pro sebe a večer mu u dveří zazvoní dvě zmoklý sexy succuby. Co začíná jako nejprofláklejší intro každýho druhýho pornofilmu končí jako solidní maniakální jízda s Keanu Reevesem ztrápenějším a hysteričtějším než obvykle. Netypickej a povedenej Eli Roth.

Akční film roku, kterej je svým způsobem comicsovější než většina DC a Marvelů. Paperboi rulez...

4:3 slowburner halucinační art horror, poslední půlhodina evokovala "Last Days" o Cobainovi. Nějak mě to zasáhlo víc než Luhrmannova Elvis kolotočárna. Teď už jen chybí, aby Jordan Peele zfilmoval Michael Jacksona. Bad-a-lament soundtrack by Nick Cave.