higuain

Digitálně přeplácaná DC-Marvelovka. Záměrně jednoduchá, celkem zábavná, hodně barevná, místy efektní a dějově až příliš předvídatelná akční komiksová pohádka, která se řídí tím, co si dnešní filmový trh evidentně žádá, tedy heslem "vypni mozek a bav se". I na mě by to možná fungovalo, kdybych nebyl "odkojen" na DC filmech od dvojice Nolan-Snyder a kdyby do role Aquamana byl obsazen někdo, komu by bylo snadný fandit. Jason Momoa je ale nesympatický dřevo a hlavní roli neutáhne. Naštěstí toho dost zachraňuje Amber Heard a její pěkná tvářička, která má poměrně dost prostoru, takže rozhodně je na co se koukat. Na víc než na lepší 3* to ale nestačí. Jedno lehce provokativní PS na závěr: MoS a BvS jsou pořád o parník nejlepší filmy DCEU a to se pravděpodobně ještě dlouho nezmění. Bohužel.

Obsazení až na hlavní roli super, jinak bída. Branagh působí v roli Poirota tragikomicky, ať už vizáží nebo akcentem. A z pozice režiséra nepředvádí nic nad svojí obvyklou rutinu. Neusnout se mi povedlo jen silou vůle.

Totální béčko, který v roce 2018 působí trochu jako zjevení, ale svůj účel asi splní. Jednoduchý příběh, nepříliš kvalitní akce, sterilní záporák a z průměru to nakonec nevytáhnou ani herci, protože Tom Hardy se sem moc nehodí (jakkoliv je jeho výkon dobrý) a Michelle Williams zas nemá co hrát.

Moje letošní guilty pleasure. Creed II nepřichází vůbec s ničím novým, je to pořád ta samá boxerská pohádka s dokola omílanou šablonou, kde Rocky/Creed musí nejdřív dostat na držku, aby se pak heroicky vzepřel osudu a porazil fyzicky silnějšího soupeře. Pokud člověk viděl předešlých 7 filmů, tak tady se opravdu nestane nic, co by už předtím neviděl a co by od toho už dopředu neočekával. Ale přesto to na mě tentokrát zafungovalo. Jednak díky tomu, že film je na vysoký technický úrovni, ale hlavně asi díky nostalgii. Přiznám se, že jsem tuhle sérii už tak trochu odepsal a po posledním filmu jsem neměl potřebu vidět další pokračování, ale nakonec jsem na to dokonce šel do kina. Důvodem je právě ona nostalgie a jmenuje se Drago. Creed II sliboval návrat legendy a pokračování podle mě nejlepšího dílu celý série a tomu jsem zkrátka neodolal. A i přes tu šílenou předvídatelnost jsem neprohloupil. Slabší 4*.

Měl jsem vůči tomuhle poměrně optimistický očekávání, bohužel to moc nedopadlo. Nejvíc škody páchá ta nucená všudypřítomnost Scamandera a jeho zvířat, protože jakmile jsou na place Brumbál a Grindelwald, je film na úplně jiný úrovni (i díky skvělýmu obsazení). JKR má slabost pro outsidery, to není žádná novinka a v HP to docela fungovalo, ale pokud kvůli tomu bude cpát Scamandera do hlavní role v příběhu, kterému by měli vládnout Brumbál s Grindelwaldem, tak tím téhle sérii pouze uškodí. Dále zamrzí, že Yates opět nedává akční scény, jejichž "epičnost" tvoří z 90% hudba (viz finále) a ze zbylých 10% digitální triky, který jsou ale na dnešní poměry standardní. Nějaký propracovaný akční choreografie a souboje tu nečekejte, to by k režii museli pustit někoho, kdo pro to má cit a představivost a Yates od souboje Voldemorta s Brumbálem nenatočil jedinou akční scénu, kterou bych chtěl vidět víckrát.

Ve vločce sněhové, příběh se stal. A nebo ne? Největší devízou a současně hlavním důvodem, proč je Howardův Grinch moje dlouholetá srdcovka, je humor. Nekonvenční, ujetý, jdoucí až na/za hranu snesitelnosti. Tady na ČSFD si sice přečtu, že je to nevkusná americká ptákovina, ale zároveň mi spousta lidí potvrdí moji vlastní zkušenost, a ta je taková, že jsem se u něj skvěle bavil a to už mnohokrát. Jenže bohužel, tenhle Grinch se něčím podobným pochlubit nemůže a obávám se, že ani odstup času a další projekce to nijak nezmění. Tam, kde hraný Grinch cedí jednu šílenou hlášku za druhou, tam je animovaný Grinch umírněný tak akorát na to, aby náhodou někoho neurazil a aby se u toho pobavily především ty samý děti, co se řehtaly i u Mimoňů. Marketingově asi chytrý tah, ale pro mě osobně taky důvod k tomu, abych tenhle film hodil do spotřebního koše se štítkem "viděl jsem a už netřeba vidět znova". 70%.

Troškova recyklovaná přehlídka pitvořících se karikatur.

Je to super jako oslava legendární hudby. Jako biopic už moc ne. Kdo o Freddiem ví víc, než jen to, že je to ta teplá ikona osmdesátek, co nazpívala We Are The Champions a další hity, ten se nedozví nic novýho a ještě bude muset kousat různý nepřesnosti, který jsou někdy uzpůsobeny tomu, aby film fungoval narativně a někdy jsou zas důsledkem snahy dosud žijících členů kapely vyjít z toho všeho bezvýhradně kladně. Na výkon Ramiho Maleka jsou samá superlativa, já bych v tomto ohledu zůstal zdrženlivější. Jakkoliv snaživý (a určitě ne špatný) jeho výkon je, tak ztělesnění Freddieho charakteru a jeho jedinečný energie, kterou vyzařoval na pódiu, jsem na plátně neviděl. Imitace možná dobrá, ale jinak prostě ne. Oscara bych osobně směřoval jinam, ačkoliv jsem přesvědčen, že ho Malek dostane. Na druhou stranu mě zaujali Lee a Mazzello, ne snad kvůli herectví, ale ta podoba s jejich předobrazy je neskutečná (a skoro až podezřelá, že by zlobivý maminky?). A i když film není ani zdaleka dokonalý, Live Aid finále je zlatým hřebem a v kině s prvotřídním zvukem je to neobyčejný zážitek i pro člověka, co už záznam toho koncertu viděl nesčetněkrát.

Příběh nejslavnějšího kosmonauta v prvotřídním balení. Chazelle je v "pozemských" scénách jako ryba ve vodě a když už se vydá do kosmu, tak je poznat, že viděl Interstellar. Navíc se celkem zručně vyhýbá patriotismu, autentičnost tlačí na maximum a Ryan Gosling i Claire Foy jsou zralí na Oscara. 85%.

Učebnicový příklad toho, jak se v MCU přistupuje k pokračování komerčně úspěšných originů. Stejný lidi a přístup k látce, minimální invence. A když je to plus mínus na úrovni jedničky, znamená to úspěch. Což je v zásadě i tenhle případ. Jako jednohubka funguje docela dobře, ale jinak je to průměr.