revere

Velké zklamání. Umím si představit, že milovníci žánru tento kokteil všech dostupných klišé potěší. Jinak tomu schází úplně všechno, napětí, překvapení, herecká invence... Asi by to zachránila rozumná dávka nadhledu, ta ale schází také. Kdo se u tohohle filmu bál, neměl by chodit sám v noci na záchod.

Odpusťte, ale tohle NENÍ BOND, JAMES BOND! Tenhle člověk, který se za něj vydává, postrádá noblesu, potí se, zvrací a dokonce, nelžu, krvácí. A to jsem ze slušnosti nevyjmenoval všechno. Kdyby se za Bonda nevydával, asi by mne docela pobavil, ale ten, kdo vykrádá mé sny, nezaslouží snad ani tu jednu hvězdičku.

Kolikrát jsem už tohle viděl? A kolikrát to ještě uvidím? V tomhle filmu bych jednou chtěl umřít.

Kdo je tu vůbec normální? Blázni v blázinci, blázni mimo něj - a před obrazovkou jsem také jednoho načapal. Mohlo to plynout rychleji, ale o to dříve bych se vrátil do normálu. A to by byla škoda.

Napětí dostatek, herci výteční, avšak slabé vyústění. Kde jsou časy francouzských a italských krimi, které dopadaly zpravidla tak, jak dopadnout měly.

Paul Kersey a všechna jeho Přání jsou jenom laciný brak proti tomuhle snímku. Výtečné dialogy a uvěřitelné postavy plné rozporů. Na hrdinku, která ještě donedávna žila bezstarostný život, se sice začnou znenadání incidenty přehnaně nabalovat, po chvíli ale začne být děj zas vcelku logický. A snad poprvé jsem zaregistroval český distribuční název, který je lepší, než ten originální.

Poprvé se mi film bratří Cohenů opravdu líbil. Moc dobrý scénář, věrohodné postavy a silný příběh. Tentokrát se to obešlo bez exhibicionistických křečí a sterilní umělecké preciznosti. Javier Bardem si svým skvostným záporákem zřejmě řekl o roli v Bondovce.

Pět hvězd bych dal za koncert (byly ve skutečnosti čtyři během dvou dnů), čtyři za televizní záznam ČST Praha, ale maximálně tři za finální produkt, tak jak byl odvysílán. Se špatným zvukem a zprzněný Pavlem Bobkem, jehož nerelevantní bláboly bez obsahu a s věcnými chybami zasahovaly do začátků písniček a ořezaný o pasáže, které spoluvytvářely atmosféru Cashových koncertů sedmdesátých let. Naštěstí mám pracovní záznam ČST bez parazitních informací a v plné stopáži. A spoustu lepších videí s Johnny Cashem :-)

Viděl jsem tři epizody, z toho jednu s Johnny Cashem, který je pro mne srdeční záležitostí. Cash tu působí velice nepřesvědčivě a tak stylově zapadá do celkového vyznění seriálu.

Snímek ve stínu žánru noir. Mnohé je na něm hodné pochvaly, dohromady to ale vystačí jen na chvalitebnou. Můj patriotismus by po mně chtěl vyšší hodnocení, ale udržel jsem ho na uzdě. Co jsem si v souvislosti s ním připomněl, to je stále rostoucí záliba tvůrců ve vícejazyčném scénáři. Chápu, že Němec, hovořící v českém filmu německy, podpoří dojem autentičnosti. Pokud se však jedná o pětinu filmu a ke klíčovým konverzačním scénám si musím pouštět titulky, poněkud mne to obtěžuje. V tomto trendu film drží světový standard.