revere

Dvanáct oříšků pro Mrazíka.

Tohle byl jeden z filmů, při kterém mne zamrzelo, že končí. Firm podle mého gusta.

Strašná slátanina. Navíc prachmizerně slátaná.

"Chci poděkovat donu Barzinimu. Johnny Fontana je dobrý kmotřenec. Je to šmejd, kterého posílá Johnny. Nenávidím Barziniho. Jdi za Tattagliovými. Nabízí přátelství Woltzovi. Luca je přítel. Sollozzo zabije otce. Luca Brasi je zrádce. Sony dostal vztek. Victor Strachi je s námi. Ráno jsme oddělali Bruna Tattagliu. Barzini je mrtvý. Musíš pykat za Santina, Carlo. Paulie je dobrej kluk. Zastřelili Sonnyho na dálnici. Tessio je zrádce. O Lucu se postarám. Paulie zradil otce, vyřiď ho jako prvního. Hodně zlý krve. Sollozzo, Philip Tattaglia, Bruno Tattaglia, Ramon... Michaele, ty mizernej bastarde! Zabil jsi mého muže." Tak tohle je stálice první desítky nejoblíbenějších a nejceněnějších filmů. Hm hm... Ne, že by to byl špatný film.

O tomhle filmu je nejlepší neříkat nic. Nanejvýš "Běžte se na něj podívat". Všechno ostatní by hovořilo proti němu. Po návratu z kina bych o něm mohl polemizovat z různých stran a přibrat si k tomu Keplera, Newtona nebo Einsteina. Ale při jeho sledování jsem jenom zíral.

Film ani ne tak katastrofický, jako spíš katastrofální.

Má to svá slabá místa, ale jinak slušný zástupce svého žánru. Opírá se o efekty a o pseudorealistické záběry, ale příběh sám není špatný stejně jako dialogy, které občas opravdu pobaví. Chcete-li si film užít, dejte si ho hned po snímku Když se čas naplnil. Já pak viděl opravdu superfilm.

Valící se láva à la Karlík a továrna na čokoládu, skupinka statečných, z nichž postupně odpadávají ti nejzbytečnější. Herci zkraje nasadí napjjjjaté výrazy, a ty jim vydrží po zbytek filmu. Občas polekaně vydechnou namísto diváka. Sopka plápolá jako lihový kahan a sem tam vyprskne něco červeného, co vždycky zasáhne cíl. A mišmaš vztahů, které by Jaroslavu Dietlovi nevystačily na jeden bakalářský večer.

Slovo aféra jsem měl až doposud spojené s něčím vzrušujícím... Podívejte se na plakát, dívejte se na něj 108 minut - přesně takové to je. Jediné, co si z toho pamatuji je, že se měli rádi a že tam chvilku hraje Katharine Hepburn. Předlohu z roku 1957 jsem vydržel sledovat celou.

Šest bizarních povídek plných absurdity. Autoři se pustili do velkých témat současné a asi i budoucí doby. Všude si, dle mého, kousek přidali. A zároveň tomu všude kousek něčeho chybí. Tři varování pro ty, kteří si chtějí seriál pustit: Nečtěte tzv. "oficiální text distributora", všechno vám prozradí. Nezačínejte první epizodou. Nenechávejte si ji na konec.