Tanner

Funguje svět na základě matematických zákonů, které lze nalézt, a následně s jejich pomocí předpovídat budoucnost? Nebo jsou to jen naše konstrukce, kterými se snažíme spoutat chaotickou realitu, přehlížejíce její komplexnost? A pakliže ano, nehrozí zneužití (zejména poskytneme-li výlučné právo na informaci jen někomu)? Na tyto otázky, trápící člověka od té doby, co si takové systémy (jazykem počínaje) počal vytvářet, předkládá svéráznou odpověď/neodpověď Aronofsky. To mi velmi imponuje, stejně jako neotřelý a originální přístup, ale smysl některých pasáží se mi hledal poněkud těžce a vyzněly tak pro mne tak trochu do prázdna. Snad při další projekci.. Rozhodně jde ale o film, který mě oslovil a který mohu doporučit.

Opravdu bez příkras natočený film, který diváka na začátku vtáhne a do konce nepustí. Težké rozhodování, strach, nejistotu, úzkost, paniku - to vše prožíváte společně s hlavními hrdinkami. Odpornost socialismu, odnímajícího člověku jeho důstojnost i nejzákladnější práva, je zde zachycena více než působivě a tvoří mrazivé pozadí hlavní tragické příběhové linii. Ne, po tomhle filmu vám nebude dobře na duši - je na to až příliš skutečný.

Co mi na filmu imponovalo především, byla kamera a skvěle vystihnutá podzimně ponurá atmosféra. Ale jinak musím souhlasit s názory, že film je jaksi odtažitý a neumožňuje tak diváku vcítit se do postav, což by u takového filmu bylo žádoucí.. Škoda, Kim Ki-duk umí lépe. Silnější tři.

Seriál mám moc rád, často si ho puštím, ale tento dokument se mi opravdu nelíbil. Hodně trpí tím, kolik toho chce obsáhnout, přičemž jakoby si neuvědomoval vlastní limity televizního pořadu. Upoutávky na to, co bude po reklamě, zabírají pomalu největší část, o každé postavě je řečeno sotva pár vět, a to ještě obvyklých vět o ničem. Celkově pytel klasicky prázdných keců o tom, jak se měli rádi, jak byli všichni geniální herci a jak jim to dohromady skvěle fungovalo, příp. co že to vlastně chtěli natočit. To přece není potřeba; seriál mluví sám sebe.

Dávat obyčejnému filmu střiženému podle trapné šablony hvězdičky jen za účast oblíbených herců je pokrytecké. Ale co naplat, mám je fakt rád..

V životě je často třeba udělat rozhodnutí, jehož důsledky nejsme schopni dohlédnout. Rozhodnutí, s nímž budeme nadále žít, před nějž již není návratu a které fatálním způsobem ovlivní budoucí události (aneb kdo zabil, bude žít s vrahem). Tento film skrze svou bizarní (a opravdu zajímavou!) formu pojednává právě o takovém rozhodnutí tří přátel, které hodně drsně nastaví zrcadlo nejen jejich přátelství, ale i jim samotným. Film má spád, napětí, zajímavou myšlenku i černočerný humor. Lze jen doporučit.

Nádherný film zasazený do geniálního rámce, který se díky své mnohovrstevnatosti vzpírá, jak bývá u tohoto režiséra zvykem, jednoznačnému uchopení. Stejně jako Stalker, i Tarkovskij ukazuje pouze dveře, vejít již musí každý sám. Já jsem ve filmu viděl zejména kritiku moderní společnosti utíkající před duchovnem, postrádající úctu a pokoru. Spisovatel a Profesor vedou debaty o smyslu svých činností, životů a poslání, o hledání "svých" pravd, které trápí moderního člověka jako máloco, ale jejich duše jsou uzavřené do sebe, jsou prosté víry, tužeb a tedy i naděje, jaké přicházejí při uvědomění si nesamozřejmosti bytí; zdráhají se pohledu do zrcadla, žijí ve vlastní iluzi a subjektivismu. Je to asi zatím nejlepší Tarkovskij, co jsem viděl, nepřišel mi ani tak nudný :-) a měl pro mě zvláštní příchuť vzhledem k tématu, které mi již vzdáleně a pochopitelně na mnohem mělčejší úrovni (rozdíl asi jako mezi Macochou a špuntem od piva) bylo zprostředkováno počítačovou hrou Stalker: Clear Sky. Toto je film o NĚČEM; je smutné, že to dnes musí být vyzdviženo jako nestandardní klad.

Strhující, skvěle natočené, velkolepé, syrové, naturalistické. Akčňáky nemusím, ale tohle mě opravdu dostalo (a to jsem to viděl na Nově s reklamama a dabingem :-). Škoda jen té přemíry patosu a propagandy ve druhé části filmu.

Velmi dobrý seriál, který jde narozdíl od řady podobných projektů tohoto zaměření více do hloubky. Přirovnání k Ally má určitě svoje opodstatnění, postavy i způsob vyprávění ji skutečně připomíná. Je škoda, že byl seriál kvůli neochotě Claire Danes pokračovat v natáčení předčasně ukončen už po první sezoně. I když, snad je to tak i lepší - než aby se stejně jako Ally trápil strmým propadem kvality a zbytečným natahováním.. Takto si totiž i přes občasné BH-sklony udržel vysoký standard po celou dobu trvání.

Čekal jsem ještě o něco větší průser, něco z Maxe to přeci jen mělo. Chvílema tam i probleskla herní atmosféra, ale jako celek to prostě nefunguje. Nevím, zdali je to nemožností nebo neochotou převést na plátno to hlavní z jednoho z nejlepších počinů v historii herního průmyslu. Možná od obého trochu. Proč například nebyla využita původní hudba, jeden z nosných pilířů noir atmosféry? Proč byl takto znásilněn scénář? Asi to přeci jen dopadlo lépe, než kdyby se toho zhostil Uwe Boll, ale přesto si tento film nést jméno Max Payne nezaslouží (ostatně podle všeho stejně jako právě vznikající třetí díl). Nejsem z toho však ani moc naštvaný, spíš smutný. Hry do filmu zkrátka asi nepatří. Aspoň do té doby, než se tvůrci uráčí si je předtím zahrát. Děsím se však momentu, kdy někoho napadne zfilmovat božskou Mafii.