Ilicka

Kvalita mezi epizodami sice občas kolísá, slabší díly jako Fanynka a Jesle jsou ale dokonale vyvážené skvosty - zatím u mě vede formanovská Schůze. Humor občas vyšroubovaný až do nesnesitelna - Vetchý v Lucce - jinak ale výborně funguje slovní i situační komika vesnice a pralesního fotbalu, o které si můžou jiné "venkovské komedie" nechat jenom zdát.

Kdo potřebuje novou Popelku, že? Nad tímto jsem uvažovala, když jsem viděla trailer, který hrál především na magickou notu příběhu. Kenneth Branagh ji však pojal trochu jinak, jako velkolepé kostýmní drama a poctu Disneymu i filmu z padesátých let, prohloubil motivace postav a přidal politický kontext. Dojem velkoleposti kazí jen nepřirozené digitální efekty. Přes tuto výtku známá látka, která na první pohled nemá čím překvapit a ohromit, baví. Především valčík z plesu je nádherný.

Dospělejší, přehlednější, naboostované větším rozpočtem. První část z dvanáctky a vítězné tour výborná, vražedná aréna trochu slabší.

Napětí v krystalické podobě (ta nejistota při diletantských sledovačkách!), tajemství a symbolismus jako McGuffiny a Kim Novak jako femme fatale v noirovém filmu o posedlosti.

Můj první Wong, občas jsem při sledování kontrolovala, jestli se nejedná o chybu prohlížeče (zrychlené záběry, mrtvolky), a opájela se dravým vizuálním stylem - barevná stylizace, elipsy, rakursy, dynamický pohyb kamery. Emočně jsem si ale připadala jako postavy v druhé povídce, jako bychom se překřikovali přes přehulenou California Dreamin'.

Předchůdce Superstar show všeho druhu, včetně kruté střihové sekvence vystoupení do rytmu Olivera Twista.

Jednoduchý a málomluvný vzor postapo- filmů, který důkladně vykradl Kevin Reynolds ve Vodním světě.Rychlé tempo, zábavné honičky a nekorektní násilí.

Bezmezně nadšená jsem nebyla, dobrou zábavu ale Matthew Vaughn natočit umí. Výborná parodie na bondovky, která naprosto přehodnotila můj postoj k ohňostrojům. Při pohledu na zacvičování Tarona Egertona jsem jsem si chvílemi říkala, jak super by mohla být pořádná adaptace Alexe Ridera, kterého v roce 2006 pohřbil nemastný neslaný první díl. Nemůžu říct, že by Kingsman neměl žádná hluchá místa, ale za vymazlenou akci a eleganci staré dobré Anglie (COLIN!) si v nadprůměru být zaslouží.

Výpravná muzikálová parodie na pohádky, která se odvažuje za happily ever after) mě dlouho nechávala na pochybách, nakolik je brána navážno. Sodheimova nemelodická hudba je boží (především Prolog mi pořád zní v hlavě). Jen na okraj: Oskarová nominace pro Meryl Streep je vyloženě vtipná.

Mrazivý, syrový film Larisy Šepiťko, odvážná paralela s Pašijemi o relativitě dobra a zla, hrdinství a zrady. V mnoha momentech znepokojivý (poprava), s dokonalými hereckými výkony ústředního tria Sotnikov - Rybak - Portnov.