Ilicka

(Spoilery nepravděpodobné, nikoli vyloučené) Season 1: Jednoznačné jeden z nejlepších seriálů. V době, kdy většina sérií jde kvalitativně dolů, Dexter přichází s ostře nabroušenou zápletkou, smrtící gradací napětí a ledově dokonalým (anti)hrdinou. Dexter Morgan podání Michaela C. Hulla přesvědčí, že je dokonalý nápadník, ale i masový vrah (bez zištných motivů). Jeho okolí je zalidněno životnými postavami, ve významné roli stojí taky město Miami, kde se hispánská kultura mísí s euroamerickou. Jako "červená nit" se celou sérií prolíná zápletka s Ica-Truck killerem, které se postupně stále zužuje, z běžného pátrání po vrahovi se stává stále více osobní záležitost, což vyvrcholí v silném finále. Ač je Dexter člověk bez emocí, divák si jich užije dosyta. Stejně jako "netelevizní look" či výbornou práci s kamerou. Go Dexter!!! Season 2: Velmi odlišná od sezóny první. Rapidně ubylo igelitu a přibylo emocí a jedna nová postava, démonická Lila. Dexter řeší spoustu existenčních a osobních problémů, začíná ho trápit jistý druh svědomí. Debora se vyrovnává s traumatem. Doakes netuší, Doakes ví. A Rita začíná být zmatená. Konflikty se přiostřují, atmosféra v druhé půlce série nebezpečně houstne a finále je opět velmi velmi napínavé. Dexter se vydal po detektivní první sezóně jinou cestou a myslím, že to byl správný krok. Michael C. Hull stále úžasný.Season 3: Třetí serie je o malinko slabší než předchozí dvě, ale nijakého hlavního záporáka vynahrazuje rodinka Pradovic, nejisté Dexterovo koketování s přátelstvím a svatbou... Season 4 dala Dexterovi opravdu kvalitního protivníka a spoustu prostoru k reflexi.Trinity Killer se v mém žebříčku Dexterových protivníků zařadil těsně pod Briana Mosera, z jeho chováni k rodině mě mrazilo, stejně jako z konfrontací s Dexterem.Season 5 Lumen!!! Hello, Dexter Morgan.

Na počátku byli tři mladí a chytří doktoři, každý zatížen svým osobním traumatem, příběhem k nevyprávění, do jejichž čela se postavil kulhající cynik, závislák na prášcích, jinak diagnostický génius Gregory House. Vždycky si vedl svou, bojoval proti předpisům, ponižování podřízených ani hazard se životem pacienta mu nebyly cizí. Jeho nadřízená zjistila, že nemá šanci s ním cokoli udělat, proto si Greg užíval svobody. Díly, kdy si dělá co chce jsou sice případ od případu zajímavější, navzdory schématické výstavbě, ovšem jakmile se dostane pod tlak, dějí se neuvěřitelné věci, proto si epizod s Voglerem a Tritterem vážím víc než kterýchkoli jiných. Dr. House si lze vychutnat množstvím způsobů. Jednou za čas se podivit nad tím, čím vším se dá v dnešní době onemocnět, anebo se dát na běh na dlouhou trať a divit se, že tak jako starého psa nelze naučit novým kouskům, House se ke svým zaměstnancům ani přátelům nezačne chovat o nic lépe, a pozorovat vývoj vztahů mezi postavami, který je díky Houseovým zásahům často vypjatý. Emoce všeobecně patří mezi jeden z nejvýraznějších plusů, pacienty, ani jejich doktory, nelze pozorovat bez osobního stanoviska. Můžete si na konci první série myslet, že Chase je slaboch, čtvrtá vás vyvede z omylu, vývoj Cameronové je neméně zajímavý. *** Tento seriál stojí a padá s Hughem Laurie, of course, což ale neznamená, že by vedlejší role byly nekvalitně obsazené. Robert Sean Leonard, Lisa Edelstain, Jennifer Morrison, Jesse Spencer, Omar Epps, Olivia Wilde, každý s rolí napsanou takřka na tělo. První dvě sezóny jsou příjemné, ale fragmentované, jen občas má nějaký příběh přesah na delší dobu. Až ve třetí sezoně je staré známé schéma propojené červenou nití Tritterova vyšetřování, nátlaku a zdánlivé nápravy hříšníka, po němž následuje rozpad původního týmu. A prozatím nejlepší je čtvrtá série, která si vypůjčila koncept Survivora, v němž jediným pravidlem je House. Závěrečný dvojdíl mě dostal naprosto do kolen, neuvěřitelné emocionální vyvrcholení, které se dotklo snad všech hlavních postav. Udivuje mě, že i po čtyřech řadách, bezmála sto dílech, House udržuje laťku kterou si kdysi nastavil. S chutí se pustím do páté, abych ulevila svým očekáváním, jestli se starý známý hazl bude stále chovat jako hajzl. S5-8: House zůstal srdcovkou, i když v osmé sérii ztrácel dech. Ale dostal finále, jaké si zasloužil. Takže sbohem Gregu, Roberte, Liso, Chasi, Cameronová, Foremane, Taube, Třináctko, Amber a i vy všichni, kteří jste byli osm let se mnou.

Vynikající BBC minisérie, adaptace knihy z pera mi neznámé Elizabeth Gaskell, s vynikající atmosférou, hudbou a výbornými herci. Ačkoli se místy může zdát schematická podle vzoru Austen s postavami napevno zaškatulkovanými, dohromady všichni a vše tvoří životný svět průmyslového města konce 19. století, v jehož čele stojí charismatický (!!!) gentleman Richart Armitage. Nerada to říkám, ale bez něj by ta série byla pravděpodobně poloviční. I believe I have seen the hell... It is white. Snow white..."

Obraz lidské společnosti v několika fázích vývoje. Postavy, které je těžké si nezamilovat, ať už lidské či cylonské... Battlestar Galactica má jednu výhodu před dalšími seriály. Věděla kdy skončit - na vrcholu. Věřím, že kdyby tvůrci chtěli, dokážou ji natahovat několik dalších sezón, ale oni ji utnuli v tom nejlepším, se zeleným poselstvím apelující na diváky. It has already happened and it will happen again. So say we all! (to be continued...)

Na první letmý pohled vizuální klon Spartakův, více z blízka jsou ale Vikingové sympatický projekt stanice History Channel s uvěřitelnými postavami (Ragnar Lothbrok!!! Athelstan, Lagerta!!!, Rollo), který si vystačí bez zpomalovaček a digitálního pozadí. Jako bonus: výborná titulková sekvence. V tomto ohledu nezklamala ani druhá sezóna, spíš posunula očekávání pro další rok zase o úroveň výš.

Nesmírně dynamická aktualizace jednoho z nejčastěji zpracovávaného knižního materiálu. V přímé konfrontaci s Guyem Ritchiem získává body především protož, že se vyvaroval karnevalu, pečlivě buduje napětí a citlivě využívá moderní techniky. Benedict Cumberbatch se do role vysokého geniálního egocentrika skvěle hodí a Martin Freeman utlumil své komediální herectví. Otevřené možnosti queer čtení seriálu je taky fajn.

Jedna z mála mých "náctiletých" seriálových lásek, které mi vydržely dodnes. Nostalgie mnou cloumá pokaždé, když Dido zapěje, že "nemůže spát ani dýchat, dokud s ní nebudeš". Čtyři eMZáci, velké tajemství, problémy přerůstající přes hlavu. Každá série žánrově (a z hlediska Michaelova účesu) jiná, což je moc dobře. A vánoční epizoda Roswell Christmas Carol je možná neuvěřitelně sentimentální, ale já u ní brečím dodnes.

Pokud mohu soudit podle zatím jediné série (7.), tak jsem náhodou narazila na vynikající špionážní seriál z prostředí MI5, výborně natočený a výborně i zahraný s napínavými zápletkami, jak epizodními, tak celosériovou, která vyvrcholla takovým způsobem, že si do uvedení osmé série budu kousat nehty a mezitím zkouknu šest sezón předchozích. Obrovské plus za postavu Lucase Northa v podání charismatického R. Armitage.

Holky Gilmorovy mi vždy předají dobrou náladu a svou nevyčerpatelnou energii, a to jsem ani zdaleka neviděla všechny díly...