Katcat

Když má někdo nutkavou obsesi sledovat každý den alespoň jeden horor, musí se smířit s tím, že za nějaký ten pátek už mu prostě dojde ten "lepší" výběr, protože na rozdíl od dramat není moc z čeho vybírat. Dokonce jsem i výrazně snížila žebříček priorit, které od filmu očekávám, abych ho po 10 minutách nevypínala. Ale aby ze mě dělal režisér úplnýho debila, a to prosím úplně cíleně (pokud ten film myslel vážně, obávám se o jeho duševní zdraví), to teda zapotřebí nemám. Kdyby ti mladí aspoň vychcípali úplně všichni, včetně toho režiséra a scenáristy, byl by to pro svět daleko větší dar.

Tento horor je zbytečně nadhodnocený. Vlastně to ani nebyl horor. Takovej rádoby drsňák pro malý holky. Ani ten děj se moc nevyvedl. Jak kdyby příběh vymýšlel během natáčení. Nepotěšilo, neurazilo.

I přes svou neutuchající lásku k Verbalovi, nemohu souhlasit. Ne tak dobrý, jak jednička, ale na poměry dvojek je to bomba :3 trojku už ale neeee

Fakt nesnáším parodie... Všechny, které jsem viděla (byť byly hodnocené 80%), byly tupé s debilnim a trapnym humorem. Tohle je jediná parodie, u které jsem se fakt dobře bavila....)) doporučuji na sobotní ráno :)

Byť jsou už filmy o ousiderech, ze kterých se stanou happy famous boys, ohrané, tak tento je natočený tak lidsky a důvěryhodně, až jsem čuměla. Snad poprvé jsem měla u filmu pocit, jak kdybych četla knížku a hltala každé písmeno.... Tady každou hlásku. Velmi citově založený film (což nemám moc ráda - dobře se v něm manipuluje s divákem), ale skutečně upřímný...

Nejlepší španělský horor, jaký jsem kdy viděla. Pochopitelně v originále, protože není nic hezčího než španělština. I přes mírnou nesoustředěnost (kvůli té debilní depce, která musela přijít zrovna teď) a tudíž nutnost některé scény vracet pro úplné pochopení, jsem se nenudila ani vteřinu. Já, s panickou hrůzou ze tmy, jsem si skutečně přišla na své... #NoBlindnessNoFear

Prakticky stejně výborné, jako jednička, ale standartne to není úplně dokonalé, jak první díl :)

Jedna z mála komedií, na které můžu koukat pořád a smeju se pokaždé, jak malá holka. Miluju Perryho.... :3

Už jen informace, že jdu na Marvelovku, mě dost dost vyděsila. Nechala jsem se ale přemluvit a doufala, že to neprospím, jako piráty v Karibiku. V kině nás sedělo asi 10, to bylo první dobrý znamení. Pak to začalo. U úvodních titulků jsem se začala smát a sama sebe tím vyděsila - tohle fakt neni můj šálek piva. Nicméně jsem silně odkázána na černý, sarkastický a cynický humor. Tenhle film byl přesně tímto humorem prošpikovaný minutu od minuty a já, přísahám bohu, jsem se ke konci dusila a topila v slzách smíchu, s ventolinem v hubě. Nezapomenutelný zážitek a teď mě nerušte, jdu se podívat do programu kin, kde to dneska dávají znova....

Ten mimozemšťan měl zaručeně vyšší IQ než pan režisér...